Filmy, jako jsou „Oni“ v poslední době docela letí. Skupina lidí (nejméně pár) je v domě, užívá si nebo řeší svoje problémy, když se najednou něco stane. Buď se v domě objeví nezvaní hosté, anebo se kolem dějí divné věci, které předznamenávají příchod nezvaných hostů. Tenhle domácí teror je již dlouhodobě vyhledávaným tématem, v poslední době můžeme jmenovat Trespass nebo remaky „Mother’s Day“ či „Strašáci“. Filmů by samozřejmě bylo víc.
Hned na začátku nás čeká tvrzení, že film je natočen podle skutečných událostí, což je skoro jako červený hadr na býka. Tvůrci se jen snaží umocnit vyznění tím, že řeknou, že se to skutečně stalo – nebo mohlo stát – aby divák měl ještě větší prožitek. Nefunguje to, protože tyhle filmy většinou nejsou tak dobré, jak by bylo třeba. Ale „Oni“ na tom nejsou tak špatně, vlastně jsou docela dobří, jen musíte přistoupit na to, že nedostanete nic nového, ale něco starého, navíc se špetkou zbytečností a nelogičností.
James a Kristen neprožívají nejlepší noc svého života. On ji požádal o ruku, ona odmítla. Vzhledem k tomu, že se ukáže, že James je docela mamlas a ani jí neumí ochránit, zabije nejlepšího kámoše a navíc ještě lhal, důvodů je poměrně mnoho. Ale Kristen si vybrala ten nejhloupější – ještě není na svatbu připravená. Přesto se domů vracejí spolu, ale štěstí je rozhodně nečeká. „Oni“ už totiž čekají za dveřmi.
Snímek je dobrý v tom, že stupňuje napětí. Je to podobné jako u Funny Games, kde ze začátku je to jen divné, aby se to postupně změnilo v hodně divné. Na úroveň Funny Games se ale „Oni“ nedostanou, protože zde nedochází k posouvání reality. Vzhledem k tomu, že ale dopředu víme, jak to skončí, nemůže nás čekat žádné překvapení. Docela by mě zajímalo, proč se oznámení o tom, že je snímek natočen podle skutečných událostí, nedává až na konec. Myslím, že pro diváka by to pak byla větší darda.
Bryan Bertino rozhodně není ostříleným tvůrcem, což dokazuje i úplně poslední scéna, která je prostě jen hollywoodskou potřebou ukončit „správný“ horor „pořádnou“ lekačkou. U „Paranormal Activity“ to funguje, ale to jenom, když sedíte v kině a filmu se oddáte. Přesto, že je Bertino nováček, má zde dost zajímavých prvků – nikdy nevidíme obličeje útočníků, musíme se spokojit jen s maskami, znalostí jejich pohlaví a barvy vlasů, vystačí si s minimem herců a některé scény jsou prostě dobré (například scéna s mormonskými chlapci).
„Oni“ tak nevycházejí úplně špatně i vzhledem k tomu, že se snažili sázet na známější jména v hlavních rolích. Scott Speedman si udělal jméno díky filmu „Underworld“, Liv Tyler zase díky slavnému otci a filmům „Armageddon“ a „Pán prstenů“. Jejich výkony však nepřesahují nějaké hranice geniality, naopak si myslím, že v první polovině filmu je Liv celkem těžko stravitelná. Ve výsledku mi tak vychází průměr, hlavně díky dobré atmosféře.
Hodnocení: 50%
Photo © Universal Pictures
Nejnovější komentáře