Oni naklonovali Tyrona - vynikající bizarní film od Netflixu

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Během stej­né­ho víken­du, kdy v kinech řádí feno­mén Barbenheimer, se na plat­for­mě Netflix obje­vil nená­pad­ný film Oni naklo­no­va­li Tyrona s Jamiem Foxxem a Johnem Boyegou v hlav­ních rolích, a je veli­ká ško­da, že byl sní­mek iko­nic­kou panen­kou a teo­re­tic­kým fyzi­kem tak moc zastí­něn, pro­to­že si zaslou­ží spous­tu pozor­nos­ti.

Příběh dá dohro­ma­dy nesou­ro­dou tro­ji­ci (dro­go­vé­ho dea­le­ra, pasá­ka a pro­sti­tut­ku) a pošle je na bizar­ní dob­ro­druž­ství, když se jim náho­dou poda­ří odha­lit šoku­jí­cí věci, kte­ré se dějí v jejich čtvr­ti. Těžko dál mlu­vit o pří­bě­hu bez toho, aby jej člo­věk vyzra­dil, pro­to­že po klid­ných prv­ních dese­ti minu­tách při­jde prv­ní odha­le­ní a děj nabe­re šíle­né otáč­ky. Film kom­bi­nu­je celou spous­tu žánrů od mys­te­ri­óz­ní­ho thrille­ru přes kome­dii a horor až po sci-fi, a tenhle mix fun­gu­je nesku­teč­ně dob­ře. V lec­čems se nabí­zí srov­ná­ní s kul­tov­ní kla­si­kou Uteč (Get Out) od Jordana Peela z roku 2017, hlav­ně v téma­tech a jejich pro­ve­de­ní (mimo jiné napří­klad rasis­mus v Americe podán jakož­to horor), ovšem novin­ka se mno­hem více opře­la o kome­dii a tím je mož­ná pro něko­ho stra­vi­tel­něj­ší.

Stylisticky je sní­mek zpra­co­ván napros­to mis­trov­sky. Je sice nato­čen digi­tál­ně a ne na film, ale díky fil­t­rům a bar­vám dosa­hu­je retro fil­mo­vé­ho vzhle­du. O kame­ru se posta­ral Ken Seng, kte­rý mimo jiné­ho nato­čil fil­my jako Deadpool či Terminátor: Temný osud, a celý film nesku­teč­ně vyzdvi­hl. Jeho zábě­ry jsou vizu­ál­ně pod­ma­ni­vé, také díky fan­tas­tic­ké­mu vyu­ži­tí svě­tel, stí­nů a barev. Film se neo­de­hrá­vá v žád­ném spe­ci­fi­ko­va­ném čase a nabí­zí uni­kát­ní kom­bi­na­ci moder­ní­ho pro­stře­dí, až futu­ris­tic­ké tech­no­lo­gie, a neo­no­vých barev, aut a kos­tý­mů jako ze 70. let.

John Boyega se před­sta­vu­je jako hlav­ní „hrdi­na“ Fontaine, živo­tem zbi­čo­va­ný dro­go­vý dea­ler, oko­lo kte­ré­ho se vše točí. Svět si Boyegu pama­tu­je jako býva­lé­ho storm­tro­o­pe­ra Finna z kon­tro­verz­ní nej­no­věj­ší tri­lo­gie Star Wars, tedy z veli­ce ener­gic­ké a humor­né role, ovšem od kon­ce této tri­lo­gie si herec zatím vybí­rá spí­še komor­něj­ší nebo při­nejmen­ším seri­óz­něj­ší pro­jek­ty jako je loň­ská Válečnice (The Woman King) či rov­něž loň­ský sní­mek Breaking. A i když tyto fil­my nejsou zrov­na nej­lé­pe při­ja­té (sho­dou okol­nos­tí mají v době psa­ní toho­to člán­ku oba dva 55% na ČSFD), dovo­lu­jí mu napl­no před­vést svůj talent. A že má co před­vá­dět. V tom­to sním­ku se před­sta­vu­je ve veli­ce drs­né roli a zvlá­dá jí fan­tas­tic­ky, s Jamiem Foxxem nejen drží krok, on jej dokon­ce zasti­ňu­je a zce­la jas­ně je tahou­nem fil­mu. Jeho herec­tví je zde veli­ce detail­ní a cíle­ně rezer­vo­va­né, ovšem i tak doka­zu­je že má vel­ký roz­sah. Jamie Foxx hra­je pra­vý opak Boyegovy posta­vy - jeho pasák Slick Charles je excen­t­ric­ký a potrh­lý a sta­rá se o komic­kou strán­ku fil­mu. Asi nikdo od Foxxe neče­ká nic jiné­ho, ovšem i tak je důle­ži­té zmí­nit, jak výbor­ný je herec a komik. Trojici dopl­ňu­je Teyonah Parris jako pro­sti­tut­ka Yo-Yo, a stej­ně jako ostat­ní dva her­ci i ona je famóz­ní a nene­chá se zahan­bit, a hlav­ně s Foxxem má výbor­nou che­mii. Film napsal a zre­ží­ro­val Juel Taylor, pro kte­ré­ho se jed­ná o režij­ní debut, a kte­rý se coby scé­náris­ta podí­lel na dru­hém Creedovi a dru­hém Space Jamu. A i když jeho fil­mo­gra­fie není nepo­sk­vr­ně­ná, zde se tepr­ve popr­vé může pro­je­vit jakož­to hlav­ní tvůr­čí mysl celé­ho pro­jek­tu, a řekl bych, že jeho jmé­no bychom si měli zapa­ma­to­vat.

Během sle­do­vá­ní fil­mu jsem si nemohl pomoct a bál jsem se kon­ce, pro­to­že fil­my toho­to typu jej lec­kdy nezvlád­nou. Napadá mě zde loň­ský sní­mek Olivie Wilde To nic, dra­há s Florence Pugh a Harrym Stylesem, kte­rý je sice ve svých téma­tech napros­to odliš­ný, ovšem jis­té podob­nos­ti se zde najdou, a prá­vě jehož konec ho nesku­teč­ně sho­dil. Naštěstí mohu ovšem potvr­dit, že tragé­die se zde neko­ná. Třetí jed­ná­ní se sice utrh­ne ze řetězů a je mož­ná až zby­teč­ně moc akč­ní, ale v žád­ném pří­pa­dě cel­ko­vý dojem z fil­mu neka­zí. Úplně posled­ní scé­na, kte­rá při­jde dokon­ce až poté, co se po zdán­li­vém kon­ci na obra­zov­ce obje­ví název fil­mu, navíc celý film ješ­tě lépe svá­že dohro­ma­dy a pro­hlou­bí o celou dal­ší úro­veň.

U nás byl sice film pří­jat veli­ce vlaž­ně, ovšem ve svě­tě (a hlav­ně v USA) skli­dil veli­ké úspě­chy (na Rotten Tomatoes má napří­klad od kri­ti­ků 93% a od divá­ků 100%), a Netflix si pro jeho vydá­ní vybral váž­ně nevhod­ný víkend. Celý svět se (zaslou­že­ně) zami­lo­val do Barbie a Oppenheimera, ale na Tyrona už jim nezbyl čas. A to je ško­da, pro­to­že se jed­ná o jeden z nej­lep­ších a nej­o­ri­gi­nál­něj­ších Netflixovských poči­nů za posled­ních něko­lik let.

80%

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

2 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře

vaclav

1 rok před

to byla teda pek­na sra@ka.... Autor toho­to clan­ku ma pone­kud spe­ci­fic­ky vkus. Nenechte se nachy­tat tim­to clan­kem jako ja. Naprosto ztra­ce­ny cas. Mel jsem se podi­vat nej­dri­ve na csfd.cz = 48%, pak bych se roz­mys­lel

0

Odpovědět

Matěj Bureš

Autor

Odpovědět  vaclav

1 rok před

Děkuji za reak­ci a plně respek­tu­ji názor 🙂 ovšem už i v člán­ku jsem avi­zo­val, že u nás neskli­dil film vel­ký úspěch. Mohu se zeptat, co přes­ně se Vám na fil­mu nelí­bi­lo? Zajímají mě opač­né úhly pohle­du. A „spe­ci­fic­ký vkus“ bych řekl, že nemám, sle­du­ji všech­no mož­né.

0

Odpovědět