Ostrov - Zpracování vize nedaleké budoucnosti Michaelem Bayem...

(zatím nehodnoceno)

Loading...

..., ve kte­rém nalez­ne­me filo­so­fic­ký pod­text, dosta­tek akce, kva­lit­ní vizu­ál­ní řeše­ní, zná­mé herec­ké tvá­ře a to vše lehce oko­ře­ně­né špet­kou nelo­gič­nos­tí.

Začátek je slib­ný. Po napros­tém igno­ro­vá­ní varov­ných hla­sů eko­lo­gů a neu­po­slech­nu­tí hla­su vlast­ní­ho nit­ra udě­lá lid­stvo z pla­ne­ty Země cosi vel­mi podob­né­ho sklád­ce, z čehož logic­ky pra­me­ní množ­ství kom­pli­ka­cí. Proto jsou zbyt­ky pře­ži­vších Homo sapi­ens sapi­ens izo­lo­vá­ny od nebez­peč­né­ho svě­ta v roz­sáh­lém kom­ple­xu, kde ve dne v noci sní o tom, že budou vybrá­ny, aby moh­ly pokra­čo­vat v živo­tě na Ostrově.

Proč Ostrov s „O“? Jedná se o ztě­les­ně­ní lid­ské před­sta­vy o Ráji. Místo nedo­tče­né špí­nou vněj­ší­ho svě­ta, mís­to, jako by vystři­že­né z video upou­táv­ky na exo­tic­kou dovo­le­nou, mís­to snů a tužeb kaž­dé­ho oby­va­te­le kom­ple­xu (též Institut). Výběr kan­di­dá­tů, říze­ný počí­ta­čem, je náhod­ný a podo­bá se výhře v lote­rii. Každý den se ve stej­ný oka­mžik roz­sví­tí vel­ké obra­zov­ky, aby k sobě při­pou­ta­ly tou­žeb­né pohle­dy oby­va­tel stře­dis­ka a ozná­mi­ly, kdo se ten­to­krát sta­ne tím šťast­ným.

Jednoho dne začnou jis­té­ho Lincolna 6 Echo (Ewan McGregor) pře­ce jenom trá­pit neod­byt­né otáz­ky.
- Proč napří­klad, říká si, všich­ni oby­va­te­lé nosí stej­né uni­for­my, zatím­co per­so­nál kom­ple­xu je poměr­ně málo­mluv­ný, nosí jinou uni­for­mu než zby­tek a navíc se nesmí účast­nit lote­rie?
- Proč má kaž­dý člo­věk jiný nárok na den­ní pří­děl potra­vin, kdo a pod­le čeho urču­je potře­by jed­not­liv­ce?
- Proč lidé z Ostrova nepo­sí­la­jí svým přá­te­lům zprá­vy?
- Proč se neto­le­ru­jí jaké­ko­liv pro­je­vy náklon­nos­ti k opač­né­mu pohla­ví?
- Proč? Proč? Proč?

Lincoln 6 Echo není jedi­ným, kdo si poklá­dá tako­vé otáz­ky, je ale roz­hod­ně jed­ním z mála, kdo je ocho­ten věno­vat čas a úsi­lí nale­ze­ní odpo­vě­dí. Vzhledem k neo­cho­tě či nezájmu přá­tel je nucen hle­dat u dvou lidí, kte­ří, jak se správ­ně domní­vá, budou vědět víc, než on. Prvním je vedou­cí Institutu Dr. Merrick (Sean Bean), dru­hým je sym­pa­tic­ký údrž­bář z řad per­so­ná­lu, kte­rý se jako jedi­ný nebrá­ní kon­ver­za­ci s „vyvo­le­ným“ Lincolnem, James McCord (Steve Buscemi). Avšak po roz­mluvě s obě­ma je jas­né, že jak pode­zří­va­vý Dr. Merrick, tak náh­le zner­vózně­lý McCord cosi skrý­va­jí.

Co je tím „čím­si“ vychá­zí naje­vo, když se Lincoln 6 Echo náho­dou dostá­vá do tech­nic­ké­ho sek­to­ru, kam má pří­stup jenom per­so­nál. Co vidí? Ne, nejde o vyzra­ze­ní záplet­ky, ta už byla své­ho času pro­zra­ze­na v trai­le­rech. Vidí, jak jsou tako­vé­mu šťast­né­mu „výher­ci“ lote­rie na chi­rur­gic­kém sto­le vyjí­má­ny z těla orgá­ny. A zno­vu „Proč?“.

Jenomže Lincoln ten­to­krát chá­pe, že není moud­ré posluš­ně čekat na odpo­věď. Popadne svou dív­ku (lás­ka byla na duchov­ní úrov­ni - viz přís­ná ome­ze­ní) s poe­tic­kým jmé­nem Jordan 2 Delta (Scarlett Johansson), a přes­to­že neví, co může čekat ven­ku, vyvi­ne obdi­vu­hod­nou sna­hu mít kom­plex co nejdřív za zády. Konec mlu­ve­ní, ke slo­vu při­chá­zí oče­ká­va­ná akce!

Film se tím pádem dá roz­dě­lit na zají­ma­vý a pou­ta­vý začá­tek, kte­rý odha­du­ji při­bliž­ně na půl hodi­ny a zby­tek, kde se stří­lí, utí­ká, cosi explo­du­je, zno­vu se stří­lí a zase utí­ká (tím­to poje­tím mi při­po­mí­ná Výplatu/Paycheck; John Woo; 2003). Po půl hodi­ně se sní­mek může smě­le řadit k fil­mům, ve kte­rých víte, jak skon­čí, ale přes­to se dívá­te až do kon­ce, pro­to­že...

To je u kaž­dé­ho fil­mu jiné. V daném pří­pa­dě je zají­ma­vé, zda Lincolnův pra­ob­raz, Tom Lincoln, své­mu klo­nu pomů­že, nebo taky ne a hlav­ně - jaké k tomu bude mít důvo­dy. Otázky, kte­ré tato situ­a­ce nastí­ní, spa­da­jí do lékař­ské eti­ky, má k tomu co říct i nábo­žen­ství, nebo dokon­ce divák ate­is­ta bez lékař­ské­ho vzdě­lá­ní.

Proto zapl­ňu­ji řádek za řád­kem nový­mi věta­mi. Film se dá snad­no před­po­ví­dat, a tím ztrá­cí náboj, nicmé­ně poklá­dá nejmé­ně dvě zají­ma­vé otáz­ky: 1. Klonování. 2. Situace v samot­ném závě­ru fil­mu. Bohužel prá­vě závěr fil­mu (mám-li pokra­čo­vat v časo­vých odha­dech, řek­ně­me - posled­ní čtvrt hodi­ny) je ukáz­kou nuce­né­ho šťast­né­ho kon­ce. Zbytečné a smut­né. Pokud se ale sou­stře­dí­te pře­váž­ně na ty nápa­dy a myš­len­ky, kte­ré jsou ve fil­mu k nale­ze­ní a o nichž už byla řeč, je Ostrov zají­ma­vou vol­bou.

Photo © 2005 Dreamworks

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře