Otevřené moře (Open Water) - Smutný příběh se smutným koncem

Susan a Daniel jsou man­že­lé a jejich vel­mi hek­tic­ký a pra­cov­ně nároč­ný život jim nedá­vá mno­ho pří­le­ži­tos­tí k tomu, aby spo­lu moh­li trá­vit pří­jem­ně strá­ve­né chví­le u rodin­né­ho krbu. Oba dva se milu­jí, ale jejich prá­ce a povin­nos­ti jim brá­ní pro­ží­vat jejich man­žel­ství oprav­du napl­no. Proto se jed­no­ho dne roz­hod­nou a naplá­nu­jí si dovo­le­nou svých snů – výlet na maleb­ný ost­rov v Tichomoří, spo­je­ný s potá­pě­ním na ote­vře­ném moři. Zdá se, že roman­tic­ké dovo­le­né nesto­jí nic v ces­tě. Bohužel, opak je prav­dou a pro man­že­le Susan a Daniela se tato dovo­le­ná sta­ne jejich posled­ní noč­ní můrou. Jsou zane­chá­ni na ote­vře­ném moři.

Abych řekl prav­du, ten­to níz­ko roz­počto­vý sní­mek mě moc neza­u­jal a to i přes to, že se jed­ná o pří­běh zalo­že­ný na sku­teč­né udá­los­ti a ti z vás, kdo mé recen­ze čtou pra­vi­del­ně už ví, že prá­vě na tuto tema­ti­ku si obzvlášť potr­pím a pat­ří k mým nej­ob­lí­be­něj­ším. Nicméně v tom­to pří­pa­dě se auto­ři fil­mu (mimo­cho­dem, štáb tvo­ři­la úcty­hod­ná čtve­ři­ce lidí!) moc nepřed­ved­li. Otevřené moře hod­ně čer­pá ze sním­ku Blair Witch Project (Záhada Blair Witch) a dalo by se říct, že způ­sob, jakým bylo Otevřené moře nato­če­no, je dosti podob­ný BWP. Točilo se na jed­nu digi­tál­ní kame­ru, kte­rá byla navíc hod­ně roz­tře­se­ná, aby zábě­ry vypa­da­ly co nej­ví­ce auten­tič­tě­ji. Musím však říct, že na roz­díl od BWP, zde to půso­bí jako hod­ně ruši­vý fak­tor, po  kte­rém vás budou asi brzo bolet oči.

Autoři se do toho­to pro­jek­tu roz­hod­li obsa­dit dva zce­la nezná­mé her­ce Blanchard Ryanovou a Daniela Travise. Co se týče jejich herec­kých výko­nů, moc toho hod­no­tit nemo­hu, pro­to­že v pod­sta­tě v celém fil­mu o nic nešlo. Blanchard i Daniel se celé dny rácha­li ve vodě plné (živých!) žra­lo­ků a necha­li se vol­ně uná­šet moř­ským prou­dem. To vše za stá­lé­ho dozo­ru kame­ry a pro­fe­si­o­nál­ních „kro­ti­te­lů žra­lo­ků“, kte­ří se sta­ra­li o to, aby nedo­šlo k napa­de­ní obou her­ců těmi­to tvo­ry. Rovněž mlu­ve­né­ho slo­va moc neče­kej­te a  celý film je vlast­ně jen jakým­si pohle­dem na dvě posta­vy v neo­pre­nu upro­střed ote­vře­né­ho a  neko­neč­né­ho moře. Slyšíte jen šplou­chá­ní vln, občas­né zví­ře­ní vody žra­lo­ky a oprav­du hod­ně, hod­ně vzdechů obou her­ců (chví­le­mi mi při­pa­da­lo, že sle­du­ji něja­ké dost div­né por­no). Jak už jsem řekl, posta­vy pro­mlu­ví jen málo­kdy a když už, tak sotva pár vět. Ale na dru­hou stra­nu se není čemu divit. O čem si v tako­vé chví­li chce­te poví­dat? Co bude k veče­ři? Nebo jaký dárek dáte babič­ce k naro­ze­ni­nám?

A jak se vlast­ně celá tato smut­ná tragé­die při­ho­di­la? Susan a Daniel oprav­du exis­to­va­li, oprav­du se vyda­li na spo­leč­nou dovo­le­nou do Tichomoří a  oprav­du zůsta­li sami upro­střed hlu­bo­ké­ho moře. Bohužel, měli smůlu na instruk­to­ry, se kte­rý­mi se potá­pě­li. Ti udě­la­li jed­nu nesku­teč­ně zásad­ní chy­bu, kte­rou si zřej­mě všich­ni do jed­no­ho ješ­tě dnes vyčí­ta­jí (pokud jsou ješ­tě naži­vu). Spoléhali se totiž na tzv. sys­tém čár­ko­vá­ní a nepře­po­čí­ta­li si všech­ny čle­ny potá­pěč­ské­ho výle­tu osob­ně. Na palubě výlet­ní­ho člu­nu byla cel­kem dva­ce­ti­člen­ná osád­ka (turis­té a prů­vod­ci). Ti šli násled­ně všich­ni do vody. Tedy až na jed­no­ho, kte­rý měl pro­blém s potá­pěč­skou výstro­jí. Postupně, jak se kli­en­ti vyno­řo­va­li zpát­ky do člu­nu, orga­ni­zá­tor výle­tu si na papí­rek udě­lal čár­ku za kaž­dé­ho jed­not­liv­ce. Za člo­vě­ka, kte­rý zůstal na palubě si udě­lal čár­ku hned zpo­čát­ku. Tomu však bylo líto, že nemohl jít dolů a poda­ři­lo se mu pře­mlu­vit jed­no­ho z instruk­to­rů, že si vypůj­čí výstroj od něko­ho, kdo se již vrá­til. A tak šli do vody ješ­tě dva lidi. Zbytek toho­to smut­né­ho omy­lu si jis­tě domys­lí­te sami. Až se tito dva vyno­ři­li, per­so­nál na člu­nu udě­lal dal­ší dvě čár­ky, kte­ré už jed­nou udě­lal. Člun byl tedy „plně obsa­zen“ a  odplul. Po chví­li se však vyno­ří Susan s Danielem a zjis­tí, že zůsta­li úpl­ně sami na ote­vře­ném moři.

Co se dělo potom už se nikdy nikdo nedo­zví, jeli­kož man­že­le se nepo­da­ři­lo najít a zachrá­nit. Nenalezla se ani jejich těla, kte­rá navě­ky zůsta­la ode­vzdá­na moři. Můžeme se jen domní­vat, jak těž­ké chví­le to pro oba dva muse­ly být a co všech­no během těch něko­li­ka hodin, než byli sežrá­ni žra­lo­ky, nebo než jim došly síly a uto­pi­li se, pro­ží­va­li. Ve fil­mu jejich trá­pe­ní trva­lo celých dlou­hých 24 hodin. Já osob­ně pochy­bu­ji o tom, že by byl někdo scho­pen tak dlou­ho pře­žít. Představte si tu situ­a­ci. Jste úpl­ně sami, kolem vás jenom voda. Je vám zima, máte hlad a žízeň. Mořská sůl se vám zaží­rá pod kůži. Kolem vás se hemží hej­na hla­do­vých žra­lo­ků a vy se nemá­te jak brá­nit. S postu­pem času začne­te být dez­o­ri­en­to­va­ní, pro­je­ví se u vás psy­chic­ký kolaps, chce se vám spát a  dochá­zí vám síly. Pokud pře­ži­je­te den, noc urči­tě ne…

Možná to bude znít hnus­ně, ale dou­fám, že man­že­lé Susan a Daniel to měli rych­le za sebou! Ale zpát­ky k fil­mu: cel­ko­vý dojem na mě půso­bil dost nud­ně. Vůbec jsem se neba­vil a  nebýt toho sku­teč­né­ho pod­tex­tu, asi bych vytá­hl CD z mecha­ni­ky a radě­ji zapa­řil něja­kou hru. Jediné, co mě celých 79 minut drže­lo u obra­zov­ky moni­to­ru bylo, že jsem chtěl vědět, jak vše dopad­ne a zda se oba man­že­le poda­ří zachrá­nit. Dost mě zara­zi­lo, že hap­pyend se neko­nal a film kon­čí smr­tí obou z man­že­lů.

Hodnocení toho­to fil­mu: 2/5 (pod­prů­měr­né)

---

---