Podfukáři: Tajemné pozvání, FBI pronásledování a kouzelnické triky

Photo © Summit Entertainment

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Čtyři kou­zel­ní­ky sve­de na jed­no mís­to tajem­ná pozván­ka, kde čtve­ři­ce odha­lí plá­ny k tomu nej­vět­ší­mu kou­zel­nic­ké­mu tri­ku, co kdy kte­rý­ko­liv z nich viděl. O rok poz­dě­ji se pak tahle sku­pin­ka kou­zel­ní­ků po prv­ním z těch­to tri­ků dostá­vá do hle­dáč­ku FBI, když během živé­ho vystou­pe­ní vykra­de ban­ku v Paříži a obsah její­ho sej­fu rozfou­ká po celém sále. Aby agen­ti moh­li kou­zel­ní­ky zatknout, muse­jí odha­lit, jak se jim ten­to husar­ský kou­sek poda­ři­lo před­vést. Na pomoc při­chá­zí Thaddeus Bradley, kdy­si slav­ný kou­zel­ník, dnes postrach toho­to řemes­la. Ve svém spe­ci­á­lu totiž odha­lu­je tajem­ství kou­zel­nic­kých tri­ků a dis­kre­di­tu­je tak jed­not­li­vé uměl­ce a jejich vystou­pe­ní. Se čtve­ři­cí kou­zel­ní­ků to ovšem nebu­de mít úpl­ně jed­no­du­ché. Ti jsou totiž vždy o krok napřed před ním a o dva před FBI. A jejich plán neza­hr­nu­je jen jed­no čís­lo...

Samozřejmě. Pro část lidí budou Podfukáři poměr­ně zkla­má­ním. A on to vlast­ně není špat­ný nápad to vyří­dit takhle ze začát­ku. Scénář totiž není úpl­ně z těch nej­lep­ších a tak se mís­ty tak moc sna­ží být chyt­rý, až pře­chyt­ra­čí sám sebe. V mno­ha mís­tech totiž logi­ka nefun­gu­je tak úpl­ně jak by měla akce pro­bí­há pří­liš při­mo­ča­ře a tak tro­chu naiv­ně. Nejvíce je to vidět zhru­ba po prv­ní hodi­ně, kdy se pocti­vě budo­va­ná atmo­sfé­ra pocti­vé kou­zel­nic­ké podí­va­né roz­ply­ne a tvůr­ci je hor­ko těž­ko dávaí ke kon­ci fil­mu zase zpát­ky. Na dru­hou stra­nu ani tyhle men­ší pře­šla­py nejsou v koneč­ném důsled­ku tak ruši­vé, aby vám nena­pra­vi­tel­ně poško­di­ly dojem z fil­mu.

Podfukáři jsou totiž tím, co v pod­sta­tě sli­bu­jí v trai­le­rech. Ted sym­pa­tic­kou kou­zel­nic­kou zále­ži­tos­tí, kte­rá dis­tri­bu­u­je pří­běh rov­no­měr­ně mezi kri­mi­nál­ní thriller a tro­chu oso­bi­tý heist film, při kte­rém se milo­ny doslo­va válí na kaž­dém rohu. Navíc, sní­mek úvod­ní hodi­nu šla­pe doslo­va jako hodin­ky (i přes logic­ké zádrhe­ly a mož­ná tro­chu naiv­ní cho­vá­ní postav) a než se stih­ne­te nadát, tahle efek­tiv­ně zpra­co­va­ná, sym­pa­tic­ký­mi cha­rak­te­ry nabi­tá podí­va­ná se pře­houp­ne do svo­jí dru­hé polo­vi­ny. Tam už to sice tro­chu skří­pe, však cha­risma­tic­ký Mark Ruffalo to stá­le drží jakž takž nad vodou. A to i přes­to, že zhru­ba na dva­cet minut se posta­vy pře­su­nou výra­zo­vě někam jinam a film se jim začí­ná dro­lit pod ruka­ma. On začá­tek dota­ho­vá­ní jed­not­li­vých moti­vů smě­rem k závě­reč­né­mu odha­le­ní není úpl­ně bez­pro­blé­mo­vě napsán a tak půso­bí tro­chu více než div­ně, posta­vy najed­nou obrá­tí o 180 stup­ňů a celé to pros­tě je najed­nou úpl­ně jiné.

Avšak i když se sní­mek roz­sy­pe, poda­ří se ho Leterrierovi navrá­tit ale­spoň z vět­ší čás­ti do správ­ných kole­jí a záver, ať již umě­lý nebo ne, fun­gu­je opět téměř bez­pro­blé­mo­vě. Ve výsled­ku je tak sní­mek Podfukáři poměr­ně nezá­vad­nou oddycho­vou podí­va­nou, kte­rý nabí­zí dosta­tek zají­ma­vých cha­rak­te­rů, sym­pa­tic­ké­ho hlav­ní­ho vyšet­řo­va­te­le, neo­kou­ka­nou záplet­ku, solid­ni vizu­ál­ní zpra­co­vá­ní a i tro­chu něco navíc. Naštěstí si sní­mek doká­zal udr­žet svo­ji napí­na­vost od začát­ku až do kon­ce a zís­ká­vá také body navíc za fakt, že nemá potře­bu sk oncem fil­mu vysvět­lit vše a nechá­vá tak někte­ré otáz­ky ote­vře­né.

Leterrier se opět zase po něja­ké době tre­fil do čer­né­ho. Podfukáři jsou i na plo­še nece­lých dvou hodin poměr­ně zábav­nou, sviž­nou a nápa­di­tou podí­va­nou, kte­rá jed­no­du­še nenu­dí. Je sice v mno­ha ohle­dech dost naiv­ní, tro­chu více kom­pli­ko­va­ná než by bylo zdrá­vo a po prv­ní hodi­ně zaži­je men­ší roz­pad atmo­sfé­ry, avšak do kon­ce se jej sna­ží poměr­ně úspěš­ně vyna­hra­dit. V koneč­ném výsled­ku by si tak sní­mek mož­ná zaslou­žil lehce niž­ší hod­no­ce­ní, nicmé­ně už jen kvu­li tomu sym­pa­tic­ké­mu obsa­ze­ní,  tomu zpra­co­vá­ní a těm něko­li­ka scé­nám kte­ré fun­gu­jí jak na drát­kách pros­tě níže nepů­jdu. Pokud hle­dá­te oddycho­vou zába­vu, kte­rá se tak tro­chu liší od toho co je vám nor­mál­ně nabí­ze­no, nezbý­vá než Podfukáře dopo­ru­čit.

 Koktejl:

25% Kouzla a magie
25% FBI
25% Peníze
25% Neškodná zába­va