Poslední souboj (The Last Duel) – Recenze – 80 %

Historické dra­ma reži­sé­ra Ridleyho Scotta se ode­hrá­vá ve 14. sto­le­tí a pojed­ná­vá na moti­vy sku­teč­ných udá­los­tí o posled­ním, fran­couz­ským dvo­rem ofi­ci­ál­ně orga­ni­zo­va­ném sou­bo­ji muže pro­ti muži, jehož úče­lem bylo vyře­šit jejich soud­ní spor. Rytíř Jean de Carrouges (Matt Damon) teh­dy obvi­nil pano­še Jacquese Le Grise (Adam Driver) ze zná­sil­ně­ní své ženy Marguerite de Carrouges (Jodie Comer), při­čemž pro nedo­sta­tek důka­zů poža­do­val sou­boj na život a na smrt, aby tak prav­du odha­li­la boží spra­ve­dl­nost. V době, kdy byly ženy pova­žo­vá­ny za sou­část mužo­va majet­ku, prak­tic­ky se jim nedo­stá­va­lo žád­ných práv a z něja­ké­ho zná­sil­ně­ní si málo­kdo dělal těž­kou hla­vu.

Photo © 20th Century Studios

 

Oproti star­ším Scottovým epic­kým his­to­ric­kým vel­ko­fil­mům, jako byly sním­ky Gladiátor nebo Království nebes­ké, je Poslední sou­boj mno­hem intim­něj­ším fil­mem, sto­jí­cím pře­de­vším na dia­lo­zích, emo­cích a pro­kres­le­ných posta­vách, zasa­ze­ných nicmé­ně do vel­ko­le­pých a výprav­ných stře­do­vě­kých kulis. Kromě zmí­ně­né­ho sou­bo­je, jímž je film uvo­zen i zakon­čen, dojde sice i na pár dal­ších, podob­ně krva­vých a syro­vých bojo­vých scén, ty jsou však poměr­ně mini­ma­lis­tic­ké a krát­ké. Zbytek pří­bě­hu je roz­dě­len do tří kapi­tol, v nichž jsou tytéž udá­los­ti vyprá­vě­ny ze tří růz­ných per­spek­tiv, kte­ré se liší v mno­ha drob­ných, avšak zásad­ních aspek­tech. Vyprávění se při­tom nesou­stře­dí jen na onu udá­lost údaj­né­ho zná­sil­ně­ní, ale i na znač­né množ­ství před­chá­ze­jí­cí­ho kon­tex­tu, v němž je nám o jed­not­li­vých posta­vách prů­běž­ně odkrý­vá­no víc a víc.

První dvě kapi­to­ly zohled­ňu­jí to, jak si oba hlav­ní mužští akté­ři sub­jek­tiv­ně pama­tu­jí před­klá­da­né udá­los­ti, jak si pro své potře­by (tře­ba i neú­mysl­ně) ohý­ba­jí rea­li­tu přes kole­no a záro­veň jak vní­ma­jí sami sebe. Každý z nich má svou prav­du, ta se však v obou pří­pa­dech liší od toho, jak stej­né udá­los­ti vní­ma­la žena, jenž je v cen­t­ru dění coby oběť tou­ží­cí po spra­ve­dl­nos­ti i za cenu veřej­né­ho posmě­chu a poten­ci­ál­ně i vlast­ní popra­vy. Její pohled ve tře­tí kapi­to­le nejen­že zpět­ně odkrý­vá ješit­nost a samo­li­bost muž­ských soků, ale záro­veň pou­ka­zu­je na těž­ký život žen ve strikt­ně patri­ar­chál­ním svě­tě, v němž jsou prak­tic­ky bez­moc­né a vyda­né napo­spas zao­sta­lé­mu a zasle­pe­né­mu sys­té­mu. Od té doby se sice spo­leč­nost výraz­ně pro­mě­ni­la, i tak se ale Poslední sou­boj skr­ze tyto his­to­ric­ké udá­los­ti vyja­dřu­je k téma­tům, kte­rá jsou dodnes rele­vant­ní, a to vel­mi při­ro­ze­ně a nepod­bí­zi­vě.

 

Na poli dvou a půl hodin se tak na plát­ně odví­jí kom­plex­ní pří­běh o dvou býva­lých přá­te­lích, z nich se sta­li život­ní riva­lo­vé, při­čemž na počát­ku fil­mu vní­má­me jejich sou­boj jako běž­né tur­na­jo­vé klá­ní vidě­né muž­skou opti­kou, zatím­co ve finá­le pod­tr­hu­je osu­do­vost ono­ho kon­flik­tu i per­spek­ti­va pří­tom­né ženy, kte­rá je nuce­na celou udá­lost pasiv­ně sle­do­vat, a jejíž život je také v sáz­ce, neb její budouc­nost se bude odví­jet od výsled­ku zápa­su. Její man­žel se při­tom nesna­ží vyhrát jen kvů­li ní, k boji ho totiž moti­vu­je i mno­ha star­ší­mi křiv­da­mi pro­hlou­be­ná ani­mo­zi­ta vůči jeho soko­vi a vyři­zo­vá­ní účtů v osob­ní rovi­ně.

K sym­pa­ti­zo­vá­ní s hrdin­kou, jejíž zra­ni­tel­nost je vyvá­že­na odhod­la­nos­tí a sta­teč­nos­tí, výraz­ně napo­má­há sil­ný herec­ký výkon Jodie Comer, kte­rá per­fekt­ně drží krok jak s Mattem Damonem v roli cti­žá­dosti­vé­ho rytí­ře, tak s Adamem Driverem coby sečtě­lým svůd­ní­kem. V herec­kém obsa­ze­ní se neztrá­cí ve ved­lej­ší roli požit­kář­ské­ho hra­bě­te ani nemé­ně výraz­ný Ben Affleck, kte­rý se spo­lu s Damonem podí­lel na tvor­bě scé­ná­ře. Scénáře, v němž je sice až pří­liš oči­vid­né, čí ver­ze pří­bě­hu je ta nej­ví­ce věro­hod­ná, a někte­ré zapra­co­va­né moti­vy by si v závě­ru zaslou­ži­ly ješ­tě pocti­věj­ší dohru, ale kte­rý je jinak výbor­ný, ambi­ci­óz­ní, chytře struk­tu­ro­va­ný, plný skvě­lých dia­lo­gů a vybí­ze­jí­cí k dis­ku­zím.

 

Počáteční vypra­věč­skou těž­ko­pád­nost a mír­ně zma­te­nou návaz­nost scén (kte­rá je dost mož­ná záměr­ná a ve dru­hé a tře­tí kapi­to­le navíc již zce­la mizí) vyna­hra­zu­je sviž­nost, díky níž je sní­mek kon­zis­tent­ně pou­ta­vý i ve chví­lích, kdy divák sle­du­je stej­nou scé­nu podru­hé nebo potře­tí, nehle­dě na drob­né změ­ny, jimiž se tyto scé­ny tu a tam vzá­jem­ně odli­šu­jí. Film v pod­sta­tě neob­sa­hu­je žád­nou vatu, žád­né prázd­né mís­to, žád­ný nad­by­teč­ný pro­stoj. Je úžas­né, s jak pev­nou rukou Ridley Scott stá­le reží­ru­je. Ten kasov­ní neú­spěch v ame­ric­kých kinech si Poslední sou­boj v kinech vylo­že­ně neza­slou­žil.

 

Photo © 20th Century Studios

---

---