Prásknout do bot

prásknout do

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Také vás občas napadlo, jaké by to asi bylo na nic a niko­ho se neo­hlí­žet, a pros­tě jen tak zmi­zet od své­ho dosa­vad­ní­ho živo­ta a začít někde úpl­ně jin­de, jen k tomu najít tro­chu odva­hy? Tak s tímhle téma­tem si pre­ciz­ně vyhrá­la autor­ka Nikola Valová ve své kni­ze „Prásknout do bot“.

Utéct a žít si život po svém. Bez poža­dav­ků rodi­ny, bez tla­ku rodi­čů, bez dik­tá­tu spo­leč­nos­ti. Asi v kaž­dém člo­vě­ku se skrý­va­jí netu­še­né věci. Něco, co by do něj nikdo neřekl. Něco, v co nevě­ří. že by byl schop­ný udě­lat. Něco, co vypla­ve na hla­di­nu až ve chví­li nej­vět­ší­ho vypě­tí... čas od času pros­tě kaž­dý tou­ží utéct z tíhy dosa­vad­ní­ho živo­ta a spá­lit za sebou všech­ny mos­ty, ale ne všich­ni se k tomu nako­nec odhod­la­jí....

Do Vánoc zbý­vá jen něko­lik dní, když se z niče­ho nic ztra­tí Jana Krausová, na prv­ní pohled nor­mál­ní žen­ská od rodi­ny, s dvě­ma dět­mi, v prů­měr­ném man­žel­ství a s despo­tic­ký­mi rodi­či, jímž se sna­ží nepři­jít do kříž­ku, a pokud mož­no jim vyho­vět za kaž­dou cenu.

Stejně jako to dělá­va­la vždyc­ky, tak se i o tom­to víken­du vyda­la za svý­mi rodi­či, aby mat­ce pomoh­la s nemo­hou­cím otcem, ale ten­to­krát na cha­tu svých rodi­čů nedo­ra­zi­la. Kam zmi­ze­la a co se s ní oprav­du sta­lo? Nebo jen prásk­la do bot, pryč od své­ho dosa­vad­ní­ho živo­ta?

Vyšetřování se ují­má David Dán a Karolína Suková, a to, co se z počát­ku zdá­lo jako banál­ní a nud­ný pří­pad, se s postu­pem času hez­ky kom­pli­ku­je, a pro nedo­sta­tek dal­ších stop a vodí­tek se oba dostá­va­jí do sle­pé ulič­ky. Ovšem tenhle poně­kud tvr­dý oří­šek budou chtě nechtě stej­ně muset roz­lousk­nout... poda­ří se to téhle sym­pa­tic­ké dvo­ji­ci vyšet­řo­va­te­lů?

Kromě hlav­ní dějo­vé linie a roz­plé­tá­ní jed­not­li­vých indi­cií točí­cích se kolem živo­ta Krausových, vyme­tá­ní kost­liv­ců z jejich skří­ní, máme mož­nost nahléd­nout nejen do živo­tů obou vyšet­řo­va­te­lů, ale i do živo­ta mla­dič­ké novi­nář­ky, jež o pří­pa­du píše chytla­vé repor­tá­že.

Zjišťujeme, že všich­ni bez výjim­ky svý­mi živo­ty jen pro­plou­va­jí, a tak tro­chu si pohrá­va­jí s myš­len­kou, jaké by to bylo, kdy­by „prásk­li do bot“. Někteří se k tomu nako­nec odhod­la­jí, jiní i když jsou odhod­la­ní, na posled­ní chví­li ucuk­nou, a ostat­ní se necha­jí jen tak uná­šet prou­dem. Ani jed­na vari­an­ta však není ani dob­rá ani špat­ná....

Kniha je vel­mi chytla­vá a snad­no vtáh­ne do děje, o to vět­ší pře­kva­pe­ní, mož­ná i dost šoku­jí­cí, bylo rozuz­le­ní samot­né záplet­ky a děje. Toto jsem oprav­du neče­ka­la, a sama sebe jsem se pta­la, kde se v hlav­ní hrdin­ce vza­la tako­vá zášť a nená­vist k vlast­ní krvi.

Moc se mi líbi­la myš­len­ka, co by se sta­lo, kdy­bych prásk­la do bot.... člo­věk se pod­vě­do­mě chtě nechtě musel nad tou­to myš­len­kou sám zasta­vit a sám se nad ní zamyslit....ostatně kaž­dý z nás má někdy pocit, když se to na něho valí ze všech stran, že by nej­rad­ši vše­mu ute­kl....

Je to kni­ha nejen o hle­dá­ní sebe sama, ale i o vel­mi slo­ži­tých, a mož­ná bych moh­la říci hlav­ně toxic­kých vzta­zích, kde nechy­bí pře­tvář­ka, mani­pu­la­ce a lži, a na stra­ně dru­hé lás­ka, bolest, tole­ran­ce a sna­ha pocho­pit jed­ná­ní toho dru­hé­ho..

Velmi zají­ma­vá kni­ha, jež svý­mi myš­len­ka­mi pře­sa­hu­je rámec hlav­ní­ho pří­bě­hu. Člověk si tak tro­chu uvě­do­mí, jak vlast­ně na tom ve svém vlast­ním živo­tě je opro­ti kniž­ním hrdi­nům, a že může být rád za to, co má, milu­jí­cí­ho part­ne­ra, děti a rodi­nu, jež sto­jí při něm za kaž­dé situ­a­ce.

Prásknout do bot

Napsala: Nikola Valová

Vydala: Moravská Bastei MOBA, s.r.o.

První vydá­ní

Počet stran: 332

ISBN: 978-80-279-1792-1 

~