Smrtelné stroje | Mortal Engines

Ve čtvr­tek do kin vstou­pi­la dlou­ho při­pra­vo­va­ná novin­ka, na kte­rou z pro­du­cent­ské­ho křes­la dohlí­žel Peter Jackson. Řeč je samo­zřej­mě o novém dob­ro­druž­ném fil­mu Smrtelné stro­je, nato­če­ném pod­le kniž­ní před­lo­hy Philipa Reevea ze  série Kroniky hla­do­vých měst. Jackson na adap­ta­ci kniž­ní série pro mla­dist­vé dělal už od roku 2009, až nyní se ovšem tahle podí­va­ná dostá­vá do kin v režii jed­no­ho z jeho dlou­ho­le­tých spo­lu­pra­cov­ní­ků, Christiana Riverse, pro kte­ré­ho je to celo­ve­čer­ní debut. Povedl se tenhle svět pře­vést na plát­no s tako­vou ver­vou, že se ve Smrtelných stro­jích skrý­vá dal­ší hit?  

Hester Shaw (Hera Hilmar) už dlou­hé roky nepře­mýš­lí o ničem jiném než o pomstě. Před osmi lety při­šla o svo­jí mat­ku a sama málem zahy­nu­la rukou lon­dýn­ské­ho arche­o­lo­ga Thaddeuse Valentinea (Hugo Weaving). Když už se jí téměř poda­ří vyko­nat svo­ji pomstu, zasta­ví ji arche­o­log Tom (Robert Sheehan) vyra­že­ním čepe­le z ruky. Hester se vydá­vá na útěk skr­ze obrov­ský kolos, jakým je moto­ri­zo­va­né měs­to Londýn, zatím­co ji je v patách Tom a Valentine. Když se Tomovi poda­ří ji chy­tit, řek­ne mu jen Hester svůj důvod, proč chtě­la jeho nad­ří­ze­né­ho zabít a vrhá se na pospas osu­du v odpad­ním potru­bí. Když však Valentine zjis­tí, že se Tom dozvě­děl jeho tajem­ství, svrh­ne mla­dé­ho učed­ní­ka do potru­bí také. Tom i Hester ovšem pře­ži­jí... 

Sám jsem si kniž­ní před­lo­hu dohnal až rela­tiv­ně nedáv­no a musím říci, že samot­ný svět, ve kte­rém se pří­běhy Philipa Reevea ode­hrá­va­jí, je troš­ku kom­plex­něj­ší a podiv­něj­ší, tak­že je tro­chu pro­blém se do něho úpl­ně dostat. Tedy jsem se tro­chu obá­val fil­mo­vé adap­ta­ce, kte­rá muse­la tenhle svět pro­dat dale­ko pocho­pi­tel­něj­ším a jed­no­duš­ším způ­so­bem, pro­to­že divák nebu­de čekat čtvr­ti­nu fil­mu na to, než se akli­ma­ti­zu­je na posta­po­ka­lyp­tic­kou budouc­nost, kde měs­ta poží­ra­jí jiná měs­ta a dvo­ji­ce mla­distvých tou­ží po pomstě.      

Abych ale prav­du řekl, je to s novin­kou Smrtelné stro­je tro­chu těž­ší. Ona poně­kud oře­za­ná vari­an­ta samot­né­ho pří­bě­hu a těch něko­lik změn opro­ti před­lo­ze z fil­mu dělá sice na jed­né stra­ně pro nezna­lé tro­chu stra­vi­tel­něj­ší a ply­nu­lej­ší podí­va­nou, na dru­hé stra­ně ale také lát­ka díky tomu ztrá­cí tro­chu cha­rak­te­ru a nápa­di­tos­ti, o kom­plex­nos­ti postav ani nemluvě. Výsledkem je poměr­ně jed­no­tvár­ný pří­běh, kte­rý má tak tro­chu pro­blém vtáh­nout do děje a mís­ty i tak tro­chu nudí.

Absence lep­ší­ho vykres­le­ní postav a nos­né­ho pří­bě­hu pak jen pod­tr­hu­je fakt, že film má pro­blém i v jiných ohle­dech. Jistě, mís­ty půso­bí tahle novin­ka epic­ky a vizu­ál­ně parád­ně, pře­de­vším díky skvě­lé výpra­vě a půso­bi­vým kos­týmům, veš­ke­ré sna­hy ale hned v něko­li­ka mís­tech hatí doce­la prů­měr­né, mís­ty i pod­prů­měr­né tri­ky. A to je zatra­ce­ně ško­da, pro­to­že se díky tomu fil­mu neda­ří úpl­ně pro­dat základ­ní pre­mi­su obrov­ských měst­ských kolo­sů putu­jí­cích po zni­če­né zemi.  

Nechci tu samo­zřej­mě tvr­dit, že kniž­ní před­lo­ha samot­ná tro­chu v tom­to ohle­du tro­chu neza­os­tá­vá, v rám­ci fil­mo­vé­ho pro­stře­dí je to ale o to více zna­tel­né. Hudebně se naštěs­tí jed­ná o doce­la důvěr­ně zná­mý mix moti­vů a „výpůj­ček“ z jiných popu­lár­ních kniž­ně fil­mo­vých sérií, tak­že i když fil­mo­vý soun­d­track nezvlá­dá půso­bit pří­liš nově nebo objev­ně, svo­ji prá­ci spl­ní nad­mí­ru dob­ře a v tomhle ohle­du zkrát­ka Smrtelné stro­je fun­gu­jí. Jen neče­kej­te památ­ný motiv nebo aranž­má, kte­ré bys­te si z fil­mu odnes­li nebo pama­to­va­li více jak den po pro­jek­ci.

A to se ostat­ně dá říci bohu­žel i o celém fil­mu. Ačkoliv se totiž na Smrtelné stro­je dob­ře kou­ká a ty více jak dvě hodi­ny v kině až na pár men­ších detai­lů doce­la rych­le ute­čou, samot­ný film se z hla­vy vypa­ří až pře­kva­pi­vě rych­le, což pří­liš do karet pokra­čo­vá­ní nena­hrá­vá. Pro běž­né­ho divá­ka film nad rámec občas­né vel­ko­le­pé akce nena­bí­zí pří­bě­ho­vě nic nové­ho nebo zají­ma­vé­ho (snad s vyjím­kou robo­tic­ké­ho Shrikea), pro divá­ky zna­lé před­lo­hy pak film pro změ­nu nena­bí­zí ani zda­le­ka toli­ko atmo­sfé­ry, budo­vá­ní svě­ta ani nábo­je jako samot­ná kni­ha. Tady se zkrát­ka chtě­lo jít na dal­ší epic­kou ságu, ale paběr­ku­je­me někde na úrov­ni prů­mě­ru. Na jed­no dvě podí­vá­ní ano, ale nová sága, troufnu-li si říci, z toho nebu­de.     

Smrtelné stro­je jsou ambi­ci­oz­ním poči­nem, kte­ré­mu se bohu­žel nepo­da­ři­lo napl­nit ani zda­le­ka svůj poten­ci­ál. Slušná podí­va­ná k pop­cor­nu do kina to asi je, hledáte-li ale pod tou slup­kou více či méně pove­de­ných digi­tál­ních tri­ků a epic­kých scén něco více, bude­te nej­spí­še zkla­má­ni. Zvláště, pokud do fil­mu jde­te s před­cho­zí zna­los­tí kniž­ní před­lo­hy. 

Film Smrtelné stro­je najde­te v nabíd­ce čes­kých a slo­ven­ských kin od 6. pro­sin­ce díky spo­leč­nos­ti CinemArt. Film není vhod­ný mlá­de­ži do 12 let. 

Podívejte se na hodnocení Smrtelné stroje na Kinoboxu.