Steve Jobs [80%]

Ať už pat­ří­te do kte­ré­ho­ko­liv tábo­ra, fak­tem zůstá­vá, že Steve Jobs byl jed­nou z nej­vět­ších a nej­vliv­něj­ších osob­nos­tí infor­mač­ních tech­no­lo­gií v něko­li­ka posled­ních dese­ti­le­tích. Právě díky němu se ze spo­leč­nos­ti Apple stal tako­vý gigant, kte­rý v mno­hém dik­tu­je, jakým smě­rem se bude vývoj tech­no­lo­gií ubí­rat dále. To nelze popřít. Doposud však fil­mo­vé por­tréty vyob­ra­zo­va­ly klí­čo­vou osob­nost spo­leč­nos­ti Apple spí­še jen v rela­tiv­ně pozi­tiv­ním svět­le, pře­hlí­že­jíc stin­né strán­ky jeho osob­nos­ti. A prá­vě kom­plex­ní por­trét toho­to vliv­né­ho muže sli­bo­va­la nová spo­lu­prá­ce scé­náris­ty Aarona Sorkina s brit­ským reži­sérm Dannym Boylem. Jak tahle výpra­va do záku­li­sí tech­no­lo­gic­ké­ho gigan­ta dopadla? 

Steve Jobs (Michael Fassbender) je člo­věk s vizí. Ne všich­ni však jeho pohled na budouc­nost sdí­lí. V roce 1984 měla při­jít revo­lu­ce v podo­bě jím navr­že­né­ho osob­ní­ho počí­ta­če Macintosh, kte­rá se i přes gigan­tic­ké nákla­dy na vývoj a mar­ke­ting počí­ta­če nesta­la. I přes vel­kou pro­pa­ga­ci se z počí­ta­če stá­vá jeden z nej­vět­ších prů­švi­hů v oblas­ti infor­mač­ních tech­no­lo­gií a pro spo­leč­nost Apple to zna­me­ná citel­nou finanč­ní ránu. Jobs je i díky tomu pře­hla­so­ván správ­ní radou a vyho­zen ze spo­leč­nos­ti, kte­ré byl jed­ním ze zakla­da­te­lů. Tím ale jeho ces­ta na vrchol tepr­ve začí­ná... 

Začátkem bych asi měl říct jed­no. Nepatřím mezi fanouš­ky této osob­nos­ti, ani spo­leč­nos­ti, kte­rou více­mé­ně pomohl vytvo­řit. Nezastírám fakt, že sebe-propagaci a tech­no­lo­gic­kou strán­ku má tato spo­leč­nost má zvlád­nu­tou na jed­nič­ku a tak pokud něko­mu vyho­vu­je tenhle model, jen smě­le do toho. Sám vlast­ním iPod a nemůžu si na něj stě­žo­vat. I když je to ovšem tak, film samot­ný mě donu­til pře­mýš­let a uznat, že na tom něco pře­ci jen bude. I tak jsem ale rád, že se tvůr­ci pro­ten­to­krát neroz­hod­li sklo­pit hla­vu a jetí vyšla­pa­nou ces­tou, nicmé­ně mís­to toho na něko­li­ka klí­čo­vých momen­tech v živo­tě toho­to mar­ke­tingo­vé­ho krá­le vykres­li­li jeho pro­ble­ma­tic­kou osob­nost a pod­trh­li tím jeho nesma­za­tel­nou roli v tva­ro­vá­ní podo­by počí­ta­čo­vé a mobil­ní tech­ni­ky, jak ji zná­me dnes.  

A to se jim daří na výbor­nou. Můžou za to pře­de­vším dva aspek­ty fil­mu. Jednak se jede pod­le scé­ná­ře Aarona Sorkina, kte­rý vykouz­lil z lite­rár­ní před­lo­hy podob­ně kon­zis­tent­ní a při­tom vše­ob­jí­ma­jí­cí pří­běh, kte­rý ani v rám­ci dvou hodin nestí­há vylo­že­ně nudit, ať už se řeší rodinně-finanční pro­blémy nebo bala­mu­tě­ní médií. To však pře­de­vším díky Michaelu Fassbenderovi, kte­rý si roli Jobse vylo­že­ně uží­vá a nebo­jí se v důle­ži­tých momen­tech tla­čit výraz­ně na pilu. To dopo­má­há fil­mu udr­žet si tvář i v tro­chu slab­ších momen­tech, kdy se vývoj pře­ci jen poně­kud vle­če. 

Svoji roli na i tak ply­nu­lé a pří­jem­ně uce­le­né atmo­sfé­ře, kte­rá nevy­pad­ne ani na moment, má hudeb­ní dopro­vod Daniela Pembertona, kte­rý ser­ví­ru­je pře­kva­pi­vě roz­ma­ni­tý hudeb­ní dopro­vod, kte­rý se jed­nak vrhá do rela­tiv­ně kla­sic­kých vod a záro­veň občas zabrou­sí až do elek­tro­nic­ké kom­po­zi­ce ne nepo­dob­né napří­klad Cliffu Martinezovi. Příjemná je i kame­ra Alwina H. Kuchlera, kte­rý dává vzpo­me­nout spí­še na svo­ji prá­ci na Sunshine nebo thrille­ru Hanna, spí­še než na nepří­liš vyda­ře­né R.I.P.D. – URNA: Útvar Rozhodně Neživých Agentů. Rozhodně potě­ší vari­a­bi­li­ta zvo­le­né­ho fil­mo­vé­ho mate­ri­á­lu kore­spon­du­jí­cí s dobou, kte­rou film prá­vě pokrý­vá. Ono vůbec cel­ko­vě film oslo­ví pře­de­vším malý­mi detai­ly. kte­ré skrý­vá ve vyprá­vě­ném pří­bě­hu. Díky tomu tak v prů­bě­hu dvou hodin film šla­pe jako dob­ře pro­ma­za­ný stroj a při­tom toho nepro­zra­dí zby­teč­ně moc nebo se neza­bý­vá zby­teč­ný­mi detai­ly ze živo­ta této osob­nos­ti. Možná jen tro­chu zamr­zí závěr, kte­rý by šlo v kon­tex­tu fil­mu udě­lat i lépe. 

Steve Jobs je tak koneč­ně por­trétem hod­ným této osob­nos­ti. Bez pře­hna­né nai­vi­ty nebo plá­cá­ní se v pro­ble­ma­tic­ké minu­los­ti či osob­ních detai­lech, novin­ka Dannyho Boylea při­ná­ší pohled na jed­no­ho z nej­vliv­něj­ších mužů v oblas­ti infor­mač­ních tech­no­lo­gií posled­ních dese­ti­le­tí se vše­mi jeho klad­ný­mi i těmi nepří­liš pozi­tiv­ní­mi zákou­tí­mi jeho osob­nos­ti. Na pří­kla­du čtyřech klí­čo­vých momen­tů v jeho živo­tě popi­su­je jeho pád na dno a vze­stup na úpl­ný vrchol kde tri­um­fál­ně sta­nul prá­vě díky odhod­la­nos­ti jít za svo­ji vizí, klid­ně i přes mrt­vo­ly. A tako­vý je i jeho nej­no­věj­ší fil­mo­vá podo­ba. Svižný bio­gra­fic­ký sní­mek, kte­rý sto­jí na pre­ciz­ně napsa­ném zákla­du a per­fekt­ně pad­nou­cím, skvě­le hra­jí­cím Michaelu Fassbenderovi. Zamrzí snad jen něko­lik momen­tů, kdy film tak tro­chu pře­šla­pu­je na mís­tě. I tak se ovšem jed­ná o jeden z nej­lep­ších fil­mo­vých por­trétů posled­ní doby, kte­rý si vaše dvě hodi­ny času roz­hod­ně zaslou­ží, ať už máte vztah k Apple a jejich býva­lé­mu ředi­te­li vztah jaký­ko­liv.                         

Hudba: Daniel Pemberton

Hrají: Michael Fassbender, Kate Winslet, Seth Rogen, Katherine Waterston, Jeff Daniels, Michael Stuhlbarg, Sarah Snook, Perla Haney-Jardine, Ripley Sobo, Bryan Casserly, Noreen Lee

Produkce: Mark Gordon, Christian Colson

Kostýmy: Suttirat Anne Larlarb