Kdo je Mary?
Mary je 16letá holka, která chodí ve stylu gothic a je Cheyennovou nejlepší kamarádkou. Ona je temnou duší z rozvrácené rodiny – její bratr odešel, matka se pomátla na rozumu a jaksi na dceru zapomněla. Cheyenne se jí „ujme“ a stará se o ni. Jsou přátelé a tvoří určitý kmen dohromady. Ona je jeho velkou fanynkou. Navzájem si důvěřují. On je jediný, který zná všechna její tajemství.
Řekne jí o svých záměrech, když odejde?
Mary jen ví, že jeho otec umírá, když odjíždí. Myslí si, že odejde a zase se vrátí. Po nějaké době, když se nevrací, má pocit, jako by jí opustil, stejně jako její bratr.
Jaká byla Vaše reakce na tuto postavu? Kolik Vám dalo práce ji najít?
Scénář byl tak detailní a precizní. Vytvořit tuto postavu bylo velmi jednoduché; na stránkách scénáře bylo mnoho podkladů. Ale Mary je tak temná a má těžké scény. Věděla jsem, že to dá hodně práce, abych se jí dostala pod kůži a pochopila, odkud pramení její bolest. Hudba, kterou jsem poslouchala, mi hodně pomohla. Poslouchala jsem The Cure a Talking Heads. Všechny texty jejich písní mi dali náhled do toho, co Mary cítila a co se dělo v její hlavě.
Předpokládám, že takto v běžném životě nevypadáte?
Ne, maskéři mi obarvili vlasy a prodloužili je, nasadili mi prsteny a děrované punčochy – i když normálně také nosím děravé punčochy! Kostým a vlasy a make-up mi hodně pomohly najít moji postavu. Cítím se temněji a více uzavřená, o což se ona očividně snaží, klást kolem sebe bariéry. Nemohla bych se cítit jako Mary, kdybych nosila svoje vlastní věci.
Jaká byla pro Vás spolupráce s Paolem Sorrentinem?
Viděla jsem jeho film Božský, který je dosti těžký a intenzivní. Vše je skutečně umírněné a precizní a připadá Vám, že práce s Paolem je skutečně náročná. Ale on je ten nejpříjemnější člověk, jakého jsem kdy potkala. Na place je vše tak klidné, on ví přesně, co chce, a dává si na čas. Není tam žádný povyk nebo napětí. Ví přesně, co dělá. Je to určitý dar.
A se Seanem Pennem?
Se Seanem jsem se nikdy dříve nesetkala. Byla jsem pěkně vystrašená kvůli jeho sbírce natočených filmů a jeho stupni intenzity. Nebyla jsem si jistá, jak se toto promítne do skutečného života. Ale on byl fantastický a velmi přátelský. Bylo to úžasné a natáčení s ním pro mne bylo velkou zkušeností.
Můžeš nám povědět o Frances McDormandové a postavě, kterou hraje?
Frances hraje Jane, Cheyennovu ženu. Oni oba se starají o Mary a Jane má na její život pozitivní ženský vliv. Ona zbožňuje jejich vztah, podporuje jejich přátelství a stará se o Mary svým vlastním způsobem. Frances a Sean pracují velmi odlišně, takže bylo zajímavé sledovat, jak pracují ve společných scénách.
Ty jsi natáčela hlavně scény v Dublinu. Jaké to bylo?
Já jsem vyrůstala v Dublinu. Do New Yorku jsem se přestěhovala kvůli škole. Teď jsem zpátky a natáčím tu film. Bylo to ve skutečnosti velmi příjemné, neboť jsem přesně věděla, kam jdu a že jsem doma – pomohlo mi to cítit se na place velmi pohodlně.
Uměla jsi jezdit na skateboardu před natáčením filmu?
Nikdy před tím jsem na skateboardu nejezdila. Na konkurzu jsem trochu zalhala – Paolo se mne zeptal, jestli umím jezdit na skateboardu, a já řekl: „Jasně, je to snadný.“ Byla to naprostá lež! Takže mi museli sehnat učitele, který se mnou pracoval několik týdnů a snažil se mě naučit několik triků, abych se na prkně cítila pohodlně. Na začátku jsem byla trochu vratká. Nosila jsem helmu – vypadala jsem jako želva kroužící po Central Parku, bylo to trapné. Ale postupně jsem odložila chrániče a teď už mi to jde dobře.
Jak bys popsala film?
Myslím, že ho není snadné zařadit do určité kategorie. Je to drama, ale je v tom i spousta humoru. Je unikání a neobvyklý. Je těžké ho definovat.
