Jaké jsou vaše zkušenosti s dabingem animovaných filmů?
Naprosto nulové, je to práce, kterou jsem dělal poprvé v životě - bál jsem se, abych nezdržoval ostatní, ale nestalo se. Každý svou postavu namlouvá sám a pan režisér Strach je velmi trpělivý. Trvalo mi pár hodin, než jsem se trochu rozkoukal, ale myslím si, že se stejně ještě mám co učit. Ovšem později jsem jednou dostal „veřejnou pochvalu“, že už prý dabuju „jako starý mazák“… Tak ta mě potěšila hodně!
Jak byste charakterizoval svého „starého dobrého chlapíka trucka“ – Matera?
Já si ho naprosto zamiloval! To je takový dokonalý jednoduchý prosťáček, žvanil, provokatér a nekonečný inspirátor různých darebáctví, že mi hned přirostl k srdci. Pořád se musím smát, když ho slyším mluvit. Přitom má určitě dobré srdce, je citlivý, spravedlivý, chvílemi se dívá tak dojemně, že až vhání slzy do očí.
Rád se díváte na animované filmy, nebo to přenecháváte dětem?
Kdepak, dívám se s nimi. Na dovolené na Krétě jsme dokonce na počítači pořádali u bazénu festivaly kreslených filmů. Sešlo se nás někdy i třicet! Předloni vyhrál Shrek, to si pamatuju, museli jsme ho reprizovat asi desetkrát.
Ve filmu se představí celá galerie vozů - od nového Porsche 911, přes minibus 60. let, nebo staré policejní auto až po závodního fešáka. Pro jaké vozy máte slabost vy?
Líbí se mi Ferrari, ale jezdím s Toytou Landcruiserem - je to velké a pohodlné auto.
A s jakými autíčky jste si nejradši hrál jako kluk?
Stydím se, ale v dětství mě autíčka moc nebrala. Dostal jsem v pěti letech loutkové divadlo a to mi zabralo veškerý volný čas až do doby, kdy ho vystřídal zájem o děvčata.
Co se vám zdálo na dabingu Aut nejtěžší?
Je tam scéna, kdy Mater jede šílenou rychlostí pozpátku, šíleně ho to baví, děsně přitom jásá, haleká, řve a zpívá. Tenhle poměrně dlouhý výstup mi dal zabrat tak, že jsem skoro ztratil hlas. Ale je to ve finále úžasná scéna!
