„SEKTA aneb POSLEDNÍ DOPIS NEZVĚSTNÝCH. Valerie.“ je kniha, kterou autorka napsala s věnováním pro všechny nezvěstné a jejich rodiny, a to s velkou úctou.
Sekta je tak trochu detektivní a velmi napínavý thriller, který autorka pojmula jako velmi rozsáhlou autobiografii či zpověď hlavní hrdinky, která nešťastnou rukou osudu vyrůstala a žila mezi nejkrutějšími kanibaly u nás na území České republiky.
Hlavní hrdinka Monika, ostatními taktéž nazývána jako Ovce či Zrůda, nám přibližně na 1500 stranách poodhaluje roušku tajemství ze svého neuvěřitelného života, odkrývá postupně jednotlivé vzpomínku ze svého dětství a minulosti, díky čemuž nám krůček po krůčku představuje celou svojí adoptivní „kanibalskou“ rodinu včetně její krutosti a nelítostných praktik.
Zároveň se po celý svůj život snaží nenápadně pátrat po jednotlivých indicií, s jejichž pomocí by konečně odhalila nejen všechny kanibaly z řad mocných, ale zároveň rozkryla i mezinárodní organizaci kanibalů, včetně jejich obchodu s dětmi, ženami a lidskými orgány, paděláním dokladů, změn identity či vražd na zakázku...
„Jsem posledním přeživším svědkem, jež může o všem podat své svědectví. A toto svědectví chci vložit na stránky své knihy, jež začínám psát, a sama nevím, zda se mě jí vůbec podaří dokončit či zveřejnit, než zasáhnou ONI. Mám však své poslání, jediný úkol ve svém životě, abych varovala, a tím i zachránila další nevinné lidi.... Každý z nás je předurčen splnit nějaký životní úkol. Někdo jej nalezne, někdo ne. Já svůj úkol našla, ale je nelehký. Najít ďábly na této zemi a dát o nich zprávu celému světu. “
V prvním okamžiku jsem si myslela, že bude hlavní hrdinka tvrdě bojovat nejen o svůj život, ale i o život svých blízkých, ale žádný skutečný boj se nakonec v knize neodehrál, kromě vlastního boje o záchranu svého života.
Monika totiž šla úplně jinou, a tak trochu „lstivou“ cestou, jež jí i možná zachránila život a umožnila ji přežít až do dospělosti, kdy se rozhodla vše zdokumentovat a vydat jako svědectví v knize, jakožto varování pro ostatní....
Autorka v knize popisuje kanibaly jako nebezpečné predátory světa, i jakožto velmi inteligentní lidé, jež se nenechají jen tak někým obelstít. Navenek nenápadní lidé žijící si spokojeně jako vážení občané všude kolem nás, aniž by někdo měl tušení o všech jejich páchaných zvěrstev.
Monika, byla dítětem, které dokázalo přežít nemožné, a které nikdy neprovedlo nic zlého. Vzhledem k tomu, že ji nebezpeční lidé z řad kanibalů považovali za neschopnou, nechápající, hloupou a naivní dívkou, podařilo se ji nemožné, a to přežít až do dospělosti.
„Kdybych si uvědomovala realitu, všichni by to na mě dávno poznali a zabili by mě. Žila jsem mezi kanibaly a snažila se to nevidět a dělat, že to nevidím. To je něco, co znát nechcete, co si nechcete připustit za žádnou cenu! Snazší bylo nic nevidět a ničemu nerozumět. Nechat stáhnutou roletu a za ní už nic nevidět a neslyšet. Právě tahle zázračná vlastnost mého mozku mi umožnila zázrakem přežít až do dospělosti.“
Kniha je napsaná ve velmi čtivém duchu, který si vás hned získá a jen tak nepustí. Já osobně jsem na knížce nejvíce uvítala přehledné uspořádaní textu do jednotlivých kapitol, kde některé jsou kratičké, jiné naopak delší. Navíc s pomocí přiloženého obsahu se lze velmi rychle a snadno zorientovat v tomto tak velmi rozsáhlém textu knihy čítající 361559 slov na 1487 stran.
Se „Sektou“ se rozhodně nudit nebudete, právě naopak!“ Ale pozor! Tuto knihu rozhodně nedoporučuji pro čtenáře slabší povahy, které by tak mohli zaskočit velmi drastické, krvavé a někdy až dost brutální scény... ne každému sednout.... Sice jsou všechny tyto scény v krátkosti naznačeny, ale o to více barvitě a živě, že si je dokážete před očima živě představit.
Samotný text je okořeněn o staronové nářečí kanibalů, jež se mezi s sebou dorozumívali. Pro neznalé, nebo pro ty, kteří nedokáží odhadnout význam slov, je navíc v závorce připojen překlad, takže se nemusíte obávat, že by vám něco důležitého z knihy uniklo. Naopak tyto pasáže z nářečí příjemně oživí text.
Kromě jiného v knize najdete nejen spoustu zajímavých informací z nejrůznějších oblastí, ale i spoustu zásadních myšlenek, jež stojí za to si někam poznamenat, připomínat si je každý den a třeba se i jimi řídit. Kdo umí číst mezi řádky, vyčte i to, jak neskočit kanibalům na lep, a jak nejlépe díky změně svých vlastních vzorců v životě neusínat na vavřínech a být stále ve střehu.
SEKTA aneb POSLEDNÍ DOPIS NEZVĚSTNÝCH naťukává i několik zásadních témat k zamyšlení, co se týče velkého počtu nezvěstných osob a kam se asi ztratili? Obchod s bílým masem, s dětmi, s lidskými orgány, padělání dokladů, změny identity, nájemné vraždy a mnoho jiného. Je svědectvím a varováním, abychom nebyli lhostejní a vůči bezpráví nezavírali oči a snažili se proti všemu bojovat, ozvat se.
Kniha je moc hezky napsaná a vyloženě mě bavila. A i když se některé pasáže dost často opakují, vůbec mi to nevadilo, naopak si myslím, že to ke knize a rozpomínání se hlavní hrdinky patřilo, neboť k jedné vzpomínce se později vynořily další, jež se krásně dobalovaly na první vzpomínku a pomalu a jistě začínaly tvořit celek příběhu.
„PS: Tato kniha je z cyklu „Věřte, nevěřte“ Pravda, či fikce..... Rozhodněte sami...“
SEKTA aneb POSLEDNÍ DOPIS NEZVĚSTNÝCH.
Autorka: Valerie
Vydal: Martin Koláček - E-knihy jedou
První elektronické vydání
Praha, 2023
Počet stran: 1497
ISPN: 978-80-281-1112-0
