Slavia vs Lavický

Po dlou­hé době jsem zaví­tal na fot­balový stá­nek praž­ské Viktorie. Má posled­ní zku­še­nost byla poně­kud hoř­ké­ho zrna (rok 2014 a pořáž­ka Slavie od domá­cí Viktorky), leč ten­to­krát jsem vyhlí­žel snad­ný úspěch. Cílem seší­va­ných v MOL CUPU (jak se jme­nu­je náš národ­ní fot­balový pohár) byli fot­balisté Vyšehradu (toho času na 13. mís­tě dru­hé ligy). Pro Slavii, kte­rá v sou­čas­nos­ti exce­lu­je v Champions League, je to tako­vý drob­ný před­krm. Míč je však kula­tý a fot­balý David si nejed­nou vyšlá­pl na Goliáše (jak nám nedáv­no doká­zal tře­ba ang­lic­ký Colchester)...

Slavia zápas zvlád­la bez pro­blé­mů, výhra 8:0 hovo­ří za vše. Média ale spí­še než ana­lý­zu zápa­su zaměst­ná­va­ly tex­ty o her­ci Jakubovi Štáfkovi, kte­rý za Vyšehrad nastou­pil coby fik­tiv­ní seri­á­lo­vá posta­va Lavický.
No a mně to při­jde tro­chu jako pito­most a neúcta k národ­ní­mu fot­balové­mu pohá­ru. Zkusím v něko­li­ka bodech napsat proč.

1. Někdo to může při­rov­nat ke zná­mé­mu star­tu her­ce Trojana (na 5 minut) v utká­ní dru­hé ligy za Bohemku. Podle mě to úpl­ně neob­sto­jí, neboť Trojan hrál v zápa­se kde už o nic nešlo (Bohemka měla jis­tý postup), hrál s vědo­mím tre­né­ra a hrá­čů a bylo to v pod­sta­tě podě­ko­vá­ní za jeho pod­po­ru klu­bu při záchra­ně samot­né exis­ten­ce. To se s panem Štáfkem, kte­rý je tělem i duší spar­ťan a jemuž šlo pri­már­ně o mar­ke­tingo­vou pro­pa­ga­ci sebe sama nedá moc srov­nat.

2. Trenér Vyšehradu Veselý to sice neřekl „na plnou hubu“, ale je cel­kem jas­né, že s nasa­ze­ním Štáfka úpl­ně nesou­hla­sil a dostal jej pří­ka­zem sho­ra z vede­ní klu­bu. Je to tro­chu ško­da, namís­to něj totiž mohl nastou­pit někdo, kdo s týmem tré­nu­je, pro nějž by to moh­lo být vrcho­lem kari­é­ry, něja­ký talen­to­va­ný hráč Vyšehradu. Prostě ško­da. Osobně mi při­šlo, že to tro­chu vadí i samot­ným hrá­čům. Ti Štáfkovi vůbec nena­hrá­va­li (ač se sna­žil nabí­hat si do vol­ných pro­sto­rů). Buď to děla­li z tru­cu, nebo pro­to, že mu jed­no­du­še nevě­ři­li a zna­li jeho fot­balové „kva­li­ty“. To je ale cel­kem jed­no.

3. Při stří­dá­ní hla­sa­tel ozná­mil, že do zápa­su vstu­pu­je hráč Jakub Štáfek. Ten měl ale na dre­su jmé­no Lavický, což je pod­le mě tro­chu pro­ti pra­vi­dlům, ne?

4. To nej­pod­stat­něj­ší na konec. Štáfkovi šlo o pro­mo sebe sama a o zís­ká­ní zábě­rů do dru­hé řady (nebo dokon­ce do celo­ve­čer­ní­ho fil­mu?) o hrá­či Lavickém. Proto dou­fal ve vyhro­ce­né reak­ce divá­ků smě­rem k němu (ano, zazně­lo „smrt spar­tě“), kte­rých se mu dosta­lo. Věřím, že si zápas užil (nastou­pit pro­ti hlav­ní­mu riva­lo­vi musí být sil­ný záži­tek), ale asi to neby­lo pri­már­ní Štáfkovou moti­va­cí. Když si poslech­ne­te (pře­čte­te) čát pozá­pa­so­vých roz­ho­vo­rů, tak Štáfek se chví­li vyja­dřu­je jako Štáfek a chví­li „vstou­pí“ do role své posta­vy Lavického. Opět s výše zmí­ně­ným cílem.

Já nevím, mně to při­jde dost div­ný. Colchester se rval s nepříz­ní osu­du a zví­tě­zil. Druholigová Jihlava dlou­ho drže­la vyrov­na­né skó­re se Spartou, jen Vyšehrad na jakou­ko­li šan­ci rezig­no­val (Slavia nastou­pi­la v hod­ně impro­vi­zo­va­né sesta­vě, de fac­to neo­fi­ci­á­lí béč­ko, se dvě­ma debu­tan­ty, samo­zřej­mě byla pořád vel­kým favo­ri­tem, ale nemož­ná mise to pro Vyšehrad urči­tě neby­la, jen vzpo­meň­te na rok 2007 a diviz­ní Líšeň - teh­dy Slavia také hrá­la Champions League), Lavický - Štáfek měl prý slí­be­no asi 20 minut na hřiš­ti (aby se daly udě­lat všech­ny potřeb­né zábě­ry) a jen vylou­če­ní spo­lu­hrá­če mu minu­táž umen­ši­lo. Přijde mi zvlášt­ní, když o posta­ve­ní x nepo­sta­ve­ní hrá­če do zápa­su (navíc hrá­če, kte­rý s týmem netré­nu­je, nemá potřeb­nou fot­balovou kva­li­tu, apod.) roz­ho­du­je maji­tel klu­bu a nedá na názor tre­né­ra. Chápu, že Vyšehradu to asi udě­la­lo rekla­mu, ale já jsem spí­še toho názo­ru, že dale­ko lep­ší rekla­ma se dělá prí­mo na fot­balovém tráv­ní­ku spor­tov­ní­mi výko­ny.

---