Henry Lee Lucas

Pro jed­ny jeden z nej­bru­tál­něj­ších vra­hů USA a pro ty dru­hé jen lhář, jenž si na své kon­to při­pi­so­val 600 obě­tí, ale pro­ká­zá­no mu bylo„jen“ jede­náct vražd.

Narodil se 23.srpna 1936 v malém sru­bu u měs­ta Blacksburg, ve Virginii. Byl nejmlad­ším z deví­ti dětí a již od malič­ka neměl vůbec leh­ký život. Oba jeho rodi­če byli alko­ho­li­ci a vět­ši­nu peněz utrá­ce­li jen za alko­hol, tak­že děti čas­to nemě­li co jíst. Proto si jeho mat­ka Viola Dixon Waughová při­vy­dě­lá­va­la jako pro­sti­tut­ka. Jeho otec Anderson Lucas pra­co­val u želez­ni­ce, ale při nešťast­né neho­dě s náklad­ním vla­kem při­šel o obě nohy. Byl sko­ro kaž­dý den opi­lý a svou zlost si vylé­val jak na man­žel­ce, tak i na samot­ných dětech. Jenže ani u mat­ky se pří­liš zastá­ní nedo­čka­li a byli čas­to biti. Nejvíce to schy­tá­val prá­vě malý Henry a jeho bra­tr, pro­to­že při hra­ní děla­li nej­vět­ší ran­dál. Matka se tak nemoh­la sou­stře­dit na svou prá­ci, kdy­si si vodi­la zákaz­ní­ky pří­mo domů a nuti­la své děti, aby se na ně při sexu díva­li. Jednou když už to Henry nevy­dr­žel a chtěl si jít zase hrát ho mat­ka pře­táh­la přes hla­vu dře­vě­ným prk­nem a on byl tři dny v kóma­tu v míst­ní nemoc­ni­ci. Viola ho čas­to nuti­la nosit žen­ské šaty, což při jed­nom z mno­ha poz­děj­ších výslechů potvr­di­la i Lucasova sest­ra Almeda, syn ji za to začal nená­vi­dět.

Dokonce byl vždy potres­tán i zato, že si domů při­ne­sl něja­ký dárek, kte­rý dostal od něko­ho jiné­ho, než od své mat­ky. Jednou si ze ško­ly při­ne­sl ply­šo­vé­ho med­víd­ka, kte­ré­ho dostal od své­ho uči­te­le, ale mat­ka ho bru­tál­ně zmlá­ti­la a hrač­ku vyho­di­la. Jednoho dne dostal malý Henry od své­ho strý­ce mez­ka, ale jeho mat­ka v záchva­tu vzte­ku popadla zbraň a nebo­hé zví­ře zastře­li­la pří­mo na dvor­ku před domem. V dese­ti letech při­šel Lucas o oko, při šar­vát­ce se svým bra­t­rem, kte­rý ho do něj bodl kapes­ním noží­kem. Matka igno­ro­va­la jeho zra­ně­ní se slo­vy, že je cit­liv­ka a k dok­to­ro­vi s ním zašla tepr­ve za čty­ři dny, kdy se mu do oka dosta­la sil­ná infek­ce. Oko muse­lo být odstra­ně­no a malý chla­pec dostal mís­to něj skle­ně­né.

V pro­sin­ci roku 1949 zemřel Lucasův otec na hypo­ter­mii (podchla­ze­ní) poté co se sil­ně opi­lý vra­cel domů upro­střed váni­ce. Brzy po jeho pohřbu se Henry vykaš­lal na ško­lu (v šes­té tří­dě), ute­kl z domo­va a začal se potu­lo­vat po Virginii. Na svém útě­ku se dopouš­těl men­ších krá­de­ží a pře­de­vším týrá­ní zví­řat. Rád mučil bez­bran­né zví­řa­ta, kte­ré bru­tál­ně a sadis­tic­ky mrza­čil a zabí­jel. Svůj nový koní­ček milo­val nade­vše a pořád se v něm zdo­ko­na­lo­val. Ve věze­ní poz­dě­ji tvr­dil, že byl plný smut­ku a agre­si­vi­ty a tohle byla jedi­ná šan­ce, jak se pořád­ně ‘‘vyblb­nout‘‘. Policistům rov­něž tvr­dil, že prv­ní vraž­du spáchal v roce 1951, kdy měl uškr­tit jis­tou sedm­nác­ti­le­tou dív­ku Lauru Burnsleyovou, pro­to­že odmít­la s ním mít pohlav­ní styk. Později však své dozná­ní stá­hl, podob­ně jako mno­ho dal­ších. Není jis­té jest­li ten­to čin sku­teč­ně spáchal a nebo šlo jen o dal­ší mate­ní poli­cej­ní­ho vyšet­řo­vá­ní. 10.června 1954 byl Henry usvěd­čen z mno­ha krá­de­ží, kte­ré spáchal v oko­lí měs­ta Richmond a byl odsou­zen ke čtyřem rokům ve věze­ní. V roce 1957 se mu poda­ři­lo unik­nout, ale byl dopa­den za tři dny a zno­vu puto­val za mří­že. Odtud se dostal 2.září 1959. Brzy po svém pro­puš­tě­ní začal opět ces­to­vat a usa­dil se ve měs­tě Tecumseh v Michiganu. Zde něja­kou dobu žil se svou nevlast­ní sestrou Opal. Dokonce se s ní i zasnou­bil, ale jejich vztah netr­val pří­liš dlou­ho. O váno­cích za ním doje­la jeho mat­ka, kte­rá nesou­hla­si­la s tím­to vzta­hem a pře­mlou­va­la Henryho ať se vrá­tí zpát­ky domů. Ten neu­stá­le odmí­tal, ale jeho mat­ka si neda­la říct a neu­stá­le za ním jez­di­la zno­va a zno­va. Při jed­né tako­vé hád­ce, kte­rá se ode­hrá­la 11.ledna 1960 Henry v afek­tu zuři­vos­ti a nezvla­da­tel­né agre­se svou mat­ku zabil. Při výsle­chu tvr­dil, že ho prv­ní napadla mat­ka a praš­ti­la ho koš­tě­tem do hla­vy. Lucas ji poté praš­til a když zůsta­la nehyb­ně ležet ute­kl z domu. Vyšetřovatelům popsal ten­to oka­mžik asi tak­to:

‘Vše co si pama­tu­ji je to, že jsem jí tre­fil do krku, ona upadla a pře­sta­la se hýbat. Pokusil jsem se jí zachy­tit, ale nepo­da­ři­lo se mi to a když jsem jí chtěl zved­nout z pod­la­hy už nedý­cha­la. Když jsem se dostal z šoku viděl jsem, že v ruce držím nůž a mat­ka je lehce poře­za­ná‘‘.

Jenže Lucas udě­lal zásad­ní chy­bu, pro­to­že kdy­by neu­te­kl z domu moh­la jeho mat­ka ješ­tě žít. Když se totiž poz­dě­ji vrá­ti­la do bytu Lucasova nevlast­ní sest­ra Opal domů, našla svou tetu v kaluži krve při vědo­mí. Zavolala záchran­ku, ale jak se poz­dě­ji uká­za­lo, bylo již pří­liš poz­dě na to, aby se jim poda­ři­lo Viole zachrá­nit život. Oficiální poli­cej­ní zprá­va zně­la kupo­di­vu tak, že pří­či­nou smr­ti byl infarkt způ­so­be­ný bru­tál­ním úto­kem své­ho syna. Henrymu se poda­ři­lo nepo­zo­ro­va­ně dostat zpět do Virginie, ale zde se moc dlou­ho nezdr­žel a poku­sil se vrá­tit zpět do Michiganu. Byl však zatčen již v Ohiu díky zaty­ka­či a podo­biz­ně jenž měli tam­ní poli­cis­té. Byl odsou­ze­ný na 20-40 let za vraž­dy dru­hé­ho stup­ně, ale po dese­ti letech strá­ve­ných za mří­že­mi, byl v červ­nu 1970 pro­puš­těn, pro­to­že byly údaj­ně pře­pl­ně­ny všech­ny věz­ni­ce.

Do té doby byl Henry Lee Lucas jen oby­čej­ným zlo­dě­jíč­kem a trýzni­te­lem zví­řat, ale od té doby co zabil svou mat­ku a hlav­ně díky poby­tu za mří­že­mi mezi tou nej­hor­ší chátrou se z něj stal úpl­ně jiný člo­věk. Jeho cho­vá­ní se změ­ni­lo k hor­ší­mu a navíc se mu zača­lo líbit stej­né pohla­ví. Zřejmě mu ve sprchách něko­li­krát omy­lem spadlo mýdlo a on při­šel na to, že i sex s muži ho doká­že pořád­ně vzru­šit. V roce 1976 se sezná­mil na Floridě ve měs­tě Jacksonville s jis­tým Ottisem Toolem. Začali spo­leč­ně tvo­řit neroz­luč­nou dvo­ji­ci, kte­rou sem tam dopl­ňo­va­la i Ottisova dva­nác­ti­le­tá neteř Frieda Powell, kte­rou zača­li pře­zdí­vat Becky. Při poz­děj­ším vyšet­řo­vá­ní Lucas tvr­dil, že poté co se sezná­mil Ottisem, měli oba spáchat více než sto vražd. Údajně mělo jít o 108 zavraž­dě­ných, kte­ré zabí­je­li vět­ši­nou jen tak pro zába­vu, nebo jak oba svor­ně tvr­di­li, kvů­li jis­té sata­nis­tic­ké sek­ce, do kte­ré oba vstou­pi­li. Policie jim však zača­la šla­pat na paty a tak bylo potře­ba změ­nit revír působ­nos­ti. Všichni tři (Ottis, Lucas a Becky) se pro­to roz­hod­li odstě­ho­vat do Stoneburgu v Texasu. Zde se sezná­mi­li s jis­tým Rubenem Moorem a jeho podiv­nou komu­ni­tou lidí, kte­ří si říka­li „The House of Prayer.“. Po něja­ké době se však Becky pře­sta­lo v komu­ně líbit a žáda­la, aby se vrá­ti­li zpát­ky na Floridu. Lucas však nechtěl o návra­tu ani sly­šet, ale nako­nec dív­ku dopro­vo­dil ve měs­tě Bowie k Texasskému truck sto­pu a dív­ka měla nased­nout do jed­no­ho z vozů a odjet domů. Jeho výpo­věď potvr­di­la u sou­du i jed­na z ser­ví­rek, kte­rá na tom mís­tě pra­co­va­la. Jenže všech­no bylo zřej­mě jinak, pro­to­že se vyšet­řo­va­te­lé domní­va­li, že Lucas Becky zavraž­dil. Později ve věze­ní se k tomu činu nako­nec sám při­znal a požá­dal Ottise o odpuš­tě­ní.

11.června 1983 byl Lucas zatčen texaským ran­ge­rem Philem Ryanem za neo­práv­ně­né drže­ní střel­né zbra­ně. Později byl obvi­ně­ný z vraž­dy 82leté Kate Richové z Ringgoldu v Texasu a Becky Powellové. Lucas tvr­dil, že jej vyšet­řo­va­te­lé teh­dy drže­li nahé­ho v chlad­né cele něko­lik dní a nedo­vo­li­li mu ani zavo­lat své­mu advo­ká­to­vi. Po čtyřech dnech psy­chic­ké­ho i fyzic­ké­ho týrá­ní se Lucas sesy­pal a roz­ho­dl se při­znat. Nakonec sepsal své dozná­ní k obě­ma vraž­dám, ale u sou­du se uká­zal ten­to počin jako neprů­kaz­ný a vyšet­řo­va­te­lé byli vysta­vě­ni tvr­dé kri­ti­ce za nepří­pust­né cho­vá­ní a postup při vyšet­řo­vá­ní. Přitom byly v kam­nech paní Richové nale­ze­ny zbyt­ky kos­tí a v domě sko­ro zacho­va­lá kom­plet­ní kost­ra mrt­vé dív­ky, kte­rá věkem i vzrůs­tem odpo­ví­da­la popi­su Becky. Koroner to však nemohl potvr­dit se sto­pro­cent­ní jis­to­tou. V zadr­žo­va­cí cele se Lucas při­znal asi ke stov­ce zavraž­dě­ných obě­tí, což vyšet­řo­va­te­le napros­to ochro­mi­lo. Dokonce byl ochot­ný spo­lu­pra­co­vat s nej­růz­něj­ší­mi poli­cej­ní­mi slož­ka­mi a postup­ně jim pomo­ci iden­ti­fi­ko­vat jmé­na a pře­de­vším mís­ta, kde měl údaj­ně vraž­dit. Přestože potom opět tvr­dil, že byl k tomu­to kro­ku donu­cen nepře­stá­val navy­šo­vat počet lidí, jenž měl zabít. Číslo se zasta­vi­lo až někde kolem 600, ale pod­le mno­hých odbor­ní­ků šlo spí­še o pokus zmást poli­cii a odlo­žit datum popra­vy. 23.listopadu 1983 byl Henry pře­ve­zen do věze­ní ve Williamson County ( Texas). Tam mělo pro­běh­nout něko­lik seze­ní se šeri­fem Jimem Boutwellem. Ten díky Lucasově dozná­ní mohl objas­nit cel­kem 213 pohře­šo­va­ných osob. Henry byl ochot­ný spo­lu­pra­co­vat pře­de­vším pro­to, že mu vyšet­řo­va­te­lé slí­bi­li lep­ší pod­mín­ky ve věze­ní, kte­ré ho zvý­hod­ňo­va­ly před ostat­ní­mi věz­ni. Jak se poz­dě­ji uká­za­lo, tak i samot­ní vyšet­řo­va­te­lé nehrá­li čis­tou hru, pro­to­že Lucasovi pod­str­ko­va­li nej­růz­něj­ší infor­ma­ce o pohře­šo­va­ných oso­bách ve svých reví­rech a on se k nim s rados­tí hlá­sil a sepi­so­val dozná­ní. Tím si chtě­li páni poli­caj­ti ušet­řit spous­tu prá­ce a času, navíc Lucas byl ochot­ný se při­znat k čemu­ko­liv. Občas však jeho otřes­né skut­ky skon­či­li i men­ším zados­tiu­či­ně­ním, kte­rých se dočka­li pozůsta­lí. Lucas se totiž napří­klad při­znal k vraž­dě jis­té­ho muže v Huntingtonu, kte­rý byl do té doby vyšet­řo­ván jako sebe­vraž­da a vdo­va tak dosta­la od pojiš­ťov­ny men­ší sumu peněz za man­že­lo­vo život­ní pojiš­tě­ní. Jenže ve spous­tě jiných dozná­ní se časem nachá­ze­li doce­la vel­ké trh­li­ny a tak se do vyšet­řo­vá­ní zapo­jil i samot­ný ran­ger Phil Ryan, kte­ré­mu zača­la dochá­zet trpě­li­vost a odha­lil, že spous­ta výpo­vě­dí byla faleš­ná, pro­to­že Lucas nedo­ká­zal odpo­ví­dat na jed­no­du­ché otáz­ky k někte­rým vraž­dám. Aby si byli jis­tí, při­pra­vi­li na něj něko­lik klam­ných pří­pa­dů, ke kte­rým pou­ži­li i něko­lik let sta­ré foto­gra­fie a Lucas samo­zřej­mě sko­čil na špek. Rozvykládal se o nej­růz­něj­ších detai­lech, kte­ré se mu zro­di­li v hla­vě a jenž by zřej­mě u sou­du sku­teč­ně pro­šly, ale Ryan si tím jen potvr­dil, že přes­to­že má vězeň veli­ce buj­nou před­sta­vi­vost, tak počet sku­teč­ně zavraž­dě­ných osob jenž má na svě­do­mí je mno­ho­ná­sob­ně niž­ší. Lucas si i nadá­le vymýš­lel nej­růz­něj­ší náro­ky, kte­ré mu měli zpří­jem­nit pobyt ve věze­ní a poli­cis­tům vyklá­dal dal­ší veli­ce zají­ma­vé infor­ma­ce. Přiznal se ke kani­ba­lis­mu a člen­ství v sata­nis­tic­ké sek­tě, kde měl spo­leč­ně s Ottisem zabí­jet a uná­šet lidi na ‘‘objed­náv­ku‘‘. Případu Henry Lee Lucas se postup­ně zača­lo věno­vat stá­le více odbor­ní­ků, kte­ří se sna­ži­li dát dohro­ma­dy všech­ny časo­vé úda­je i počet mrtvých a zjis­ti­li, že bylo pros­tě nemož­né aby Lucas sku­teč­ně doká­zal zabít tolik lidí.

Příklady:

10.8 1977 měl Lucas zabít Curby Reevese ve Smith County ( Texas). Jenže jak zjis­ti­li v tu dobu Henry pra­co­val na plný úva­zek na far­mě v Kennett Square (Pennsylvania).

20.března 1979 měl zabít Elaine Tollettovou v Tulse ( Oklahoma), ale pod­le lékař­ských zázna­mů byl v té době Henry při­pou­tán k nemoc­nič­ní­mu luž­ku ve Virginii.

Přes všech­ny jeho výpo­vě­di a při­zná­ní k něko­li­ka stov­kám pří­pa­dů, byl Henry Lee Lucas obvi­něn jen z jede­nác­ti vražd. Test smr­ti dostal za zavraž­dě­ní jed­né dív­ky, kte­rá byla pojme­no­vá­na „Orange Socks“ pod­le kusu odě­vu, kte­rý měla mrt­vá dív­ka na sobě. Její pra­vou totož­nost se nepo­da­ři­lo nikdy zjis­tit. Přesto i u toho­to pří­pa­du zůsta­lo něko­lik otaz­ní­ků, ale soud nako­nec roz­ho­dl, že Lucas dív­ku zabil a měl být popra­ven. Jenže veřej­nost si tak moc jis­tá neby­la, pro­to­že i zde byla spous­ta nesrov­na­los­tí. Lucas začal být zná­mý tím, že se při­znal k čemu­ko­liv co se k němu dones­lo a veřej­nost pře­stá­val poma­lu jeho pří­pad zají­mat, pro­to­že nikdo si nebyl ve sku­teč­nos­ti jis­tý, jest­li něko­ho vůbec zabil. Tedy kro­mě své mat­ky a Becky. Jedno se však musí nechat – Lucas byl tako­vý zme­tek, že v kli­du naprás­kal i své­ho milen­ce a spo­lu­pa­cha­te­le Ottise Toolea, kte­rý by zřej­mě uni­kl jinak spra­ve­dl­nos­ti.

Oba byli odsou­ze­ni k tres­tu smr­ti, ale ani jeden z nich nako­nec popra­ven nebyl. Oba poda­li neko­neč­ný počet nej­růz­něj­ších odvo­lá­ní a sou­dy jim pokaž­dé vyho­vě­ly. V roce 1996, 15.září, nako­nec spra­ve­dl­nost pře­ce jenom Ottise dohna­la a on umí­rá ve věze­ní na selhá­ní jater. V roce 1998 se roz­ho­dl teh­dej­ší guver­nér Texasu George W. Bush změ­nit Henryho roz­su­dek z tres­tu smr­ti na doži­vot­ní věze­ní. 13.března 2001 Henry Lee Lucas umí­rá ve věze­ní na selhá­ní srd­ce. Bylo mu 64 let.

Dodnes se však přes­ně neví kolik sku­teč­ně Henry Lee Lucas zabil lidí. Ani nej­růz­něj­ší svě­to­ví odbor­ní­ci, kte­ří peč­li­vě stu­do­va­li celý jeho pří­pad nedo­ká­ží přes­ně odhad­nout, jest­li váž­ně zabil jen 11. lidí, nebo byl počet obě­tí mno­ho­ná­sob­ně vyš­ší. Dle teh­dej­ších svě­dec­tví se však spous­ta lidí domní­vá, že přes­to­že si Lucas vymýš­lel spous­tu faleš­ných při­zná­ní, tak měl na svém kon­tě urči­tě mini­mál­ně sto zavraž­dě­ných osob. Jsou i tací jenž si mys­lí, že vět­ši­nou zabí­jel spí­še Ottis Toole, ale Lucas si tyto činy rád při­pi­so­val na své kon­to a čás­teč­ně tak kryl sku­teč­né­ho vra­ha. Jak to však ve sku­teč­nos­ti bylo se již nikdy nedo­zví­me, pro­to­že své tajem­ství si vzal Henry Lee Lucas sebou do hro­bu. I tak se však zařa­dil mezi nej­kon­tro­verz­něj­ší maso­vé vra­hy v his­to­rii USA a dodnes se při vyslo­ve­ní jeho jmé­na mno­hým tře­sou kole­na.

---