Aparecidos (2007)

Hodně lidí si píše svůj taj­ný deník, ale jen málo­kdo v něm popi­su­je bru­tál­ní vraž­du!

Sourozenci Marlena a Pablo při­jíž­dí do jed­né z argen­tin­ských kli­nik, aby zde pode­psa­li pat­řič­né doku­men­ty, kte­ré dovo­lí léka­řům odpo­jit od pří­stro­jů jejich otce. Toho už léta nevi­dě­li, tak­že Marleně toto roz­hod­nu­tí neči­ní žád­ný pro­blém, ale její bra­tr s tím nesou­hla­sí. Pod sestři­ným nátla­kem a sli­bem, že ho vez­me do rod­né­ho domu však nako­nec pode­pí­še i on. Vezmou si otco­vo auto a vyrá­ží na dlou­hou ces­tu. Během jízdy nalez­ne Pablo podiv­ný deník, jehož obsah ho veli­ce zaujme. Je v něm detail­ně popsá­na vraž­da jed­né rodi­ny, kte­rá se ode­hrá­la před dva­ce­ti roky. Mladík je roz­hod­nu­tý obhléd­nout mís­to činu, sestře nic neřek­ne a se štěs­tím se mu sku­teč­ně poda­ří dora­zit k popsa­né­mu hote­lu. Jenže nemá ani nejmen­ší tuše­ní, čím vším si zde budou muset oba pro­jít. Navzdory logic­ké­mu chá­pá­ní se během noci začne ve ved­lej­ším poko­ji ode­hrá­vat děsi­vá sce­né­rie přes­ně tak, jak byla popsá­na v dení­ku. Vyděšení sou­ro­zen­ci začnou postup­ně odha­lo­vat děsi­vou prav­du, kte­rá nikdy nemě­la vyplout napo­vrch.

Režie: Paco Cabezas
Rok výro­by: 2007
Délka: 120 min
Země: Švédsko / Argentina / Španělsko

Hrají:
Ruth Díaz ... (Malena)
Javier Pereira ... (Pablo)
Pablo Cedrón ... (Gabriel De Luca)
Leonora Balcarce ... (Amalia Leonardi)
Héctor Bidonde ... (Daniel Lerhmann)
...a dal­ší

Byl jsem hod­ně zvě­da­vý, jak může dopad­nout sklou­be­ní třech růz­ných fil­mo­vých sty­lů. Zatímco sever­skou a špa­něl­skou dis­tri­buci znám už cel­kem dob­ře a pat­ří k mým nej­ob­lí­be­něj­ším, tak jiho­a­me­ric­kou až na pár výji­mek jsem zatím neměl tu čest moc poznat. Argentina zde však spí­še poslou­ži­la pou­ze svým pro­stře­dím, kde se film ode­hrá­val a všech­no bylo pře­de­vším pod tak­tov­kou špa­něl­ské­ho týmu. Díky tomu tak vznik­la hod­ně pove­de­ná ducha­ři­na, kte­rá je navíc ozdo­be­ná i časo­vou smyč­kou. Z fil­mu jako cel­ku jsem měl oprav­du dob­rý pocit, kte­rý mož­ná troš­ku pošra­mo­ti­la mís­ty zby­teč­ně zdlou­ha­vá pasáž.

O tom­to fil­mu je hod­ně těž­ké psát do hloub­ky tak, aby se nepro­zra­di­lo pří­liš z děje. Ten sám o sobě je doce­la „kom­pli­ko­va­ný“ a divá­ko­vi nabíd­ne neje­den skvě­lý záži­tek. Někomu se mož­ná zpr­vu může zdát, že tvůr­ci zby­teč­ně hrá­li na city, kdy roz­ho­do­vá­ní o živo­tě jed­no­ho z rodi­čů urči­tě není zrov­na dva­krát pří­jem­nou situ­a­cí. Nenechte se však v žád­ném pří­pa­dě okla­mat, pro­to­že scé­nář oprav­du nena­bíd­ne po celou dobu snad žád­nou vět­ší sla­bi­nu. Naopak si začne pohrá­vat s divá­ko­vou mys­lí, jenž zpr­vu neví kte­rá bije. Pointa pří­bě­hu však brzy vyta­sí vět­ši­nu svých skry­tých trum­fů a tak si může­me začít v kli­du uží­vat tuto atmo­sfé­ric­kou jízdu.

Právě atmo­sfé­ra je tím prv­kem, na kte­rém se zde zapra­co­va­lo ved­le scé­ná­ře nej­ví­ce a to vskut­ku vel­mi dob­ře. Napětí začne s kaž­dou dal­ší scé­nou houst­nout, samot­ný pří­běh nabe­re solid­ní tem­po a obje­ví se zde i něko­lik leka­cích scén. Osobně jsem si nej­ví­ce uží­val film až ve dru­hé polo­vi­ně a pře­de­vším pak k jeho kon­ci. Finální rozuz­le­ní už sice neby­lo tak pře­kva­pu­jí­cí, pro­to­že těm pozor­něj­ším dojde doce­la brzy o co zde krá­čí, ale i přes­to se zde dočká­me ješ­tě jed­no­ho pře­kva­pe­ní.

Závěrem je potře­ba ješ­tě pat­řič­ně oce­nit kva­lit­ní herec­ké výko­ny. Nepříliš zná­mé tvá­ře (tedy ale­spoň pro mne) se urči­tě nema­jí za co sty­dět a nena­šel jsem zde vylo­že­ně niko­ho, kdo by byl sla­bým člán­kem. Stejný obdiv si zaslou­ží i hudeb­ní dopro­vod, kte­rý výraz­ně dopo­mohl atmo­sfé­ře nabrat ty správ­né grá­dy.

Hodnocení:
80%

---