Mummy Lives, The (1993)

Oživlá mumie chce najít svou dáv­nou lás­ku a zabít všech­ny vykra­da­če hrobů, kte­ří jí pro­bu­di­li k živo­tu.

Aziru byl za své­ho živo­ta nej­vyš­ším kně­zem boha pomsty Zotha. Provinil se ovšem zne­u­ctě­ním jeho kon­ku­bí­ny. Byl mumi­fi­ko­ván a zaži­va pohřben. Poletech sku­pi­na arche­o­lo­gů pod vede­ním mag­ná­ta lor­da Maxtona odkry­je jeho hrob­ku. Jde jim však pře­de­vším o bohat­ství, kte­ré se zde může nalé­zat, než o vědec­ké obje­vy. Otevřou jeho sar­ko­fág a nevě­dom­ky ho při­ve­dou opět k živo­tu. Aziru je roz­hod­nu­tý zabít všech­ny vykrá­da­če hro­bek a nalézt zno­vu svou nej­vět­ší lás­ku Kiu. Její duše nyní exis­tu­je v těle ame­ric­ké turist­ky Sandry, kte­ré se zda­jí noč­ní můry a scé­ny jímž nero­zu­mí. Aziru se tak vydá­vá na ces­tu pomsty a zno­vuna­le­ze­ní své­ho štěs­tí.

Český název: Mumie žije
Režie: Gerry O’Hara
Rok výro­by: 1993
Délka: 97 min
Země: USA

Hrají:
Tony Curtis ... (Aziru / Dr. Mohassid)
Leslie Hardy ... (Sandra Barnes / Kia)
Greg Wrangler ... (Dr. Carey Williams)
Jack Cohen ... (Lord Maxton)
Mohammed Bakr ... (Alexatos)
...a dal­ší

Filmy s oživlý­mi mumi­e­mi nepat­ří zrov­na mezi moje nej­vy­hle­dá­va­něj­ší. Když už ovšem nedáv­no vyšel v tra­fi­ko­vém vydá­ní od spo­leč­nos­ti Řitka, tak jsem si řekl proč se na něj nepo­dí­vat. Sice mě odra­zo­va­lo níz­ké inter­ne­to­vé hod­no­ce­ní, ale jako správ­ný horo­ro­vý sbě­ra­tel jsem ho musel mít ve své sbír­ce. Po jeho shléd­nu­tí už ovšem nedi­vím, proč tomu tak bylo. Režisér O‘Hara roz­hod­ně nepat­ří mezi ty nej­zná­měj­ší a ten­to film pat­ří mezi jeho prvo­ti­ny. U fil­mu ovšem již před­tím pra­co­val jako asi­s­tent pro­du­cen­ta a tak pře­ce jenom jis­té zku­še­nos­ti měl. Nechal se lehce ovliv­nit a inspi­ro­vat zná­měj­ší Mumií a do své­ho fil­mu při­dal tro­chu té roman­ti­ky, kte­rá nás pro­vá­ze­la sko­ro celým fil­mem.

Tento níz­ko­roz­počto­vý film moc neo­plý­val skvě­lý­mi efek­ty a tak v celém fil­mu uvi­dí­me jen něko­lik scén, kdy oživlá mumie zabi­je své obě­ti v roz­klá­da­jí­cí se podo­bě. Při těch­to scé­nách jsme se muse­li spo­ko­jit pou­ze se zábě­ry na hni­jí­cí ruce, kte­ré škr­tí nešťast­né­ho člo­vě­ka, kte­rý jí při­šel pod ruky. Jinak měla nor­mál­ní lid­skou podo­bu, u kte­ré se nemu­sel naná­šet make up a vyšlo to lev­ně­ji. Trocha umě­lé krve a faleš­ní kost­liv­ci měli nabu­dit pocit hrů­zy, kte­rý se ovšem za celý film nedo­sta­vil. Dopomohla k tomu i uspá­va­cí hud­ba, jenž mož­ná zabo­du­je u dob­ro­druž­ných fil­mů, ale ke scé­nám umí­ra­jí­cích lidí se roz­hod­ně neho­dí. Korunku stu­pi­di­ty nasa­di­li otřes­né kos­týmy her­ců, kte­ré měly zná­zor­ňo­vat dobo­vé oble­če­ní. Ale faleš­né šper­ky a papí­ro­vé rekvi­zi­ty pozná i pěti­le­té děc­ko.

Rozhovory mezi posta­va­mi byly mnoh­dy zby­teč­ně nata­ho­vá­ny a pod­sta­ta věci mize­la v blu­diš­ti napros­to nelo­gic­kých blá­bo­lů, kte­ré vypouš­tě­li ze svých úst. Nejlepším názor­ným pří­kla­dem byl Aziru, kte­rý vystu­po­val v lid­ské podo­bě jako dok­tor Mohassid. Pokaždé se najed­nou obje­vil na mís­tě, kde někdo umřel, nebo se sta­lo něco zlé­ho. Všechno znal a kaž­dé­ho pou­čo­val. Nikomu to neby­lo nápad­né a nikdo nezjiš­ťo­val, kde se tu tak najed­nou obje­vil. Možná si řek­ne­te, že na tom není nic moc zvlášt­ní­ho, jen­že jeho suchý humor a debil­ní hláš­ky začnou brzy nudit kaž­dé­ho .

Dějová osa je roz­dě­le­na na minu­lost a pří­tom­nost. Minulost se nej­ví­ce točí oko­lo smr­ti Azira a je nám zob­ra­zo­vá­na ve sno­vých pasá­žích. Tyto scén­ky ješ­tě mají urči­tou zají­ma­vost a máme šan­ci v nich vidět i zají­ma­vý způ­sob bal­za­mo­vá­ní. Scénky ve kte­rých se něco zdá Sandře jsou hod­ně cha­o­tic­ké a neje­nom hlav­ní hrdin­ka, ale i samot­ní divá­ci se v tom maglaj­zu čas­to ztra­tí a těž­ko roze­zná­va­jí rea­li­tu a fik­ci. Přítomnost se točí hlav­ně oko­lo vyko­pá­vek, kdy během jed­no­ho dne nalez­nou arche­o­lo­go­vé vstup do hrob­ky, během chví­le vyko­pou obrov­skou díru a pro­zkou­má­va­jí jed­not­li­vé chod­by a míst­nos­ti. Jejich rych­lost byla feno­me­nál­ní a nemu­sel by se za ní sty­dět ani Superman. Prostředek fil­mu se nese v nud­ném duchu, kdy se nic pod­stat­né­ho nedě­je a tepr­ve posled­ních pat­náct minut při­ne­se něco o čem se dá mlu­vit, že pat­ří do horo­ro­vé­ho žán­ru. Za hodi­nu a půl je to ovšem dost málo.

Herecké obsa­ze­ní se sklá­da­lo z prů­měr­ných her­ců, kte­ří nikdy nedo­ká­za­li nic pořád­né­ho. Nejznámějším her­cem je asi Tony Curtis, kte­ré­ho si bude­te nej­spíš nej­víc pama­to­vat z horo­ro­vé­ho sním­ku Rosemary’s Baby (1968) či dra­ma­tu Houdini (1953). Za zmín­ku sto­jí ješ­tě herec Mohammed Bakri jenž si zahrál v prů­měr­ném fil­mu The Body (2001).

Hodnocení:
Hodně sla­bý horo­ro­vý film, kte­rý je posta­ve­ný na roman­tic­ké záplet­ce, kte­rá se táh­ne sko­ro celým fil­mem. Kvůli posled­ním pat­nác­ti minu­tám nesto­jí zato si jej kupo­vat. Najdu jen málo věcí, kte­ré bych mohl pochvá­lit a musím sou­hla­sit s vel­mi malým hod­no­ce­ním, kte­ré se vysky­tu­je na jiných inter­ne­to­vých ser­ve­rech. 30% je mys­lím dosta­ču­jí­cích, pro­to­že nuda a spá­nek byly mými nej­věr­něj­ší­mi přá­te­li, kte­ří mě při sle­do­vá­ní toho­to fil­mu dopro­vá­ze­li. Nejvíce mě zau­jal jen fakt, že ten­to film je nato­če­ný pod­le povíd­ky Edgara Alana Poea a zají­ma­vý horo­skop na začát­ku.