Crocodile (2000)

Načítám počet zob­ra­ze­ní...

Skupina přá­tel hod­lá strá­vit něko­lik dní na jeze­ře a pořád­ně si užít vol­no se vší pará­dou. Po „zakot­ve­ní“ jim během noci u ohně poví Kit stra­ši­del­nou his­tor­ku, kte­rá je spo­je­na s mís­tem, kde se prá­vě nachá­ze­jí. Je o starém opuš­tě­ném hote­lu a obřím kro­ko­dý­lo­vi, kte­ré­ho si jeho maji­tel dove­zl z Afriky. Když násle­du­jí­cí den nalez­nou kou­sek dál po bře­hu hnízdo a v něm něko­lik roz­bi­tých vajec, nema­jí ani tuše­ní, že se již brzy sta­nou ter­čem úto­ku obrov­ské kro­ko­dý­lí sami­ce. Jeden z přá­tel totiž nepo­zo­ro­va­ně skryl nepo­ru­še­né vej­ce do bato­hu a jeho neu­vá­že­nost brzy všich­ni zapla­tí cenou nej­vyš­ší…

Český název: Krokodýl

Režie: Tobe Hooper

Rok výro­by: 2000

Délka: 93 min

Země: USA

Hrají:

Mark McLachlan...(Brady Turner)

Caitlin Martin...(Claire)

Chris Solari...(Duncan McKay)

D.W. Reiser...(Kit)

Julie Mintz...(Annabelle)

...a dal­ší

Už když jsem uvi­děl spo­je­ní Nu Image a Tobe Hoopera, pojal jsem pode­zře­ní, že tady něco hrát nebu­de. Režisér slav­né­ho Texaského masa­k­ru se musel zbláz­nit, že uza­vřel smlou­vu s tou­to „ďábel­skou“ spo­leč­nos­tí. Zřejmě mělo jít o kon­ku­ren­ci slav­né­ho Aligátora, ale pokud by došlo k ima­gi­nár­ní­mu boji obou fil­mů, Krokodýl by jej pro­hrál na všech fron­tách. Nejde sice o nej­hor­ší zví­ře­cí horor, kte­rý Nu Image vypro­du­ko­va­lo, ale roz­hod­ně pat­ří mezi ty pod­prů­měr­né. První odpor pocí­tí­te již ve chví­li, kdy se sezná­mí­te s naší osmi­člen­nou ban­dič­kou kama­rá­dů, kte­rá se sice sna­ží být vtip­ná a „krás­ná“, ale ve sku­teč­nos­ti je trap­ná a hlav­ně blbá jak nec­ky…

Po pře­kous­nu­tí všech těch povin­ných puber­ťác­kých keců, chlastač­ce a troš­ku té naho­ty (ten zade­ček byl luxus­ní) se koneč­ně dosta­ne­me z úrov­ně teen kome­die k horo­ro­vé pod­sta­tě fil­mu. Tedy pokud se to tak dá nazvat. Protože o pořád­nou dáv­ku napě­tí, tady ani jed­nou neza­va­dí­te. Digitální kro­ko­dýl sice v někte­rých scén má půso­bit hrů­zostraš­ně, ale neschop­nos­tí bor­ců od spe­ci­ál­ních efek­tů a uje­tým scé­ná­řem tu spí­še vypa­dá dost trap­ně. To samé se dá říci vlast­ně i o jed­not­li­vých úto­cích kro­ko­dý­la. Tu něko­ho slup­ne jak mali­nu, že po něm zůsta­nou jen boty a tu není schop­ný něko­mu jiné­mu užrat ani nohu. O jeho sprin­ter­ském závo­dě mezi stro­my, nebo ská­ka­jí­cích prv­cích se radě­ji nebu­du bavit už vůbec.

Nevím, mož­ná to Hooper zamýš­lel jako horo­ro­vou kome­dii, ale jeho chle­bo­dár­ci to tak urči­tě nemys­le­li. Vždyť k tomu uvol­ni­li nece­lé 3 mili­o­ny dola­rů – tak jak může­me oče­ká­vat zázra­ky že. Když k tomu navíc při­po­čí­tá­me i doslo­va tra­gic­ký cas­ting, bylo vyma­lo­vá­no. Od chví­le kdy posta­vy vez­mou to vej­ce jsem nesku­teč­ně fan­dil digi­tál­ní mrše, ať je co nej­rych­le­ji seže­re a já mám klid. Ani jed­na posta­va mi tu totiž neby­la sym­pa­tic­ká a to už je co říct. Lhal bych ovšem, že jsem se tu mís­ty i neza­smál. Měl bych se sice hlav­ně bát, když už to měl být horor, ale tak nikdy neuško­dí se od srd­ce zasmát stu­pi­di­tě ame­ric­kých tvůr­ců. 

Hodnocení:

30%