#DP159: Infinite Frontier #0

 Autorem člán­ku je Daniel Palička

Scénář: Různí

Kresba: Různí

Nová éra DC Comics napl­no odstar­to­va­la. Začátkem břez­na letoš­ní­ho roku vyšel sešit “Infinite Frontier #0”, úvod­ník, kte­rý měl čte­ná­ře navna­dit na novou eta­pu DCčkovského vesmí­ru. Coby pra­vi­del­ný čte­nář jsem se odhod­lal a nul­tý sešit jsem si pře­če­tl. Dokázal mě dosta­teč­ně navna­dit? A napl­nil má oče­ká­vá­ní? 

Na začá­tek by se asi hodi­lo krát­ce napsat, co jsem od násle­du­jí­cí­ho komik­su vůbec čekal. Víte, od “Infinite Frontier #0” jsem oče­ká­val půso­bi­vý star­tov­ní bod, díky němuž si udě­lám lep­ší před­sta­vu o smě­řo­vá­ní jed­not­li­vých řad, změ­nách, kte­rých bychom se měli v nej­bliž­ší době dočkat, a udá­los­tech, kte­ré by měly dří­ve nebo poz­dě­ji zasáh­nout téměř kaž­dé­ho super­hr­di­nu. Neočekával jsem vyso­ce kva­lit­ní kou­sek, ale pou­ze začá­tek, jenž spl­ňu­je svůj účel. Nic víc, nic míň. O to více jsem byl - v dob­rém i špat­né - pře­kva­pen s kva­li­tou jed­not­li­vých pří­bě­hů. 

V seši­tu nalez­ne­te dohro­ma­dy dva­náct uza­vře­ných poví­dek, kte­ré jsou pro­klá­dá­ny hlav­ní čás­tí, sepsa­nou Joshuou Williamsonem, Jamesem Tynionem IV a Scottem Snyderem. Každý pří­běh budu vždyc­ky hod­no­tit zvlášť, při­čemž na samot­ný závěr bych udě­lal obec­né shr­nu­tí, v rám­ci něhož bych krát­ce shr­nul svůj názor na recen­zo­va­ný kou­sek. Pusťme se rov­nou do toho! 

Hlavní část (Scénář - Joshua Williamson, James Tynion IV, Scott Snyder, Kresba - John Timms)

Hlavní část, ve kte­ré sle­du­je­me původ­ní Wonder Woman (prin­cez­nu Dianu z Themysciry), je dost sluš­ná. Po výtvar­né strán­ce nemám co vytknout, z hle­dis­ka scé­náris­tic­ké­ho jde o dob­rý pří­běh, kte­rý má výbor­nou posled­ní dvoj­strán­ku. Za mě spo­ko­je­nost.

Justice League (Scénář - Brian Michael Bendis, Kresba - David Marquez)

Příběh o tom, kterak se Black Adam roz­ho­dl zachrá­nit něko­lik nevin­ných civi­lis­tů před nebez­peč­ným zápo­rá­kem. Dějově nic pře­vrat­né­ho, ovšem svůj účel, tedy navna­dit mě na Bendisovu Ligu spra­ve­dl­nos­ti, spl­ni­la povíd­ka na jed­nič­ku. O kresbě Davida Marqueze se snad ani nemu­sím roze­pi­so­vat. Ta je totiž na mis­trov­ské úrov­ni. 

Batman (Scénář - James Tynion IV, Kresba - Jorge Jimenez)

Tynionova Batmana sice nepo­va­žu­ji za nej­lep­ší sou­čas­ně vydá­va­nou sérii u DCčka, zvlášť když ji srov­ná­te s kva­li­tou batma­nov­ské­ho runu od Toma Kinga, ovšem musím říct, že tato extra dlou­há, akcí nabi­tá a pře­kva­pi­vě i napí­na­vá povíd­ka mě nadchla. Postavy jsou zají­ma­vé, díky čemuž vám na nich po celou dobu zále­ží, kres­ba Jorge Jimeneze je fan­tas­tic­ká a nastí­ně­ní něko­li­ka budou­cích záple­tek se vyda­ři­lo. Ano, takhle si před­sta­vu­ji komiks, kte­rý nejen bez­chyb­ně sta­ví půdu pro dal­ší dění, ale záro­veň doká­že čte­ná­ře per­fekt­ně navna­dit na budou­cí udá­los­ti. Skvělá prá­ce!

Wonder Woman (Scénář - Becky Cloonan a Michael W. Conrad, Kresba - Alitha Martinez a Mark Morales)

Zatím jsem byl s jed­not­li­vý­mi pří­běhy rela­tiv­ně spo­ko­je­ný. Bohužel, zde při­chá­zí zlom. Ačkoliv scé­nář není žád­ná hrůza, objek­tiv­ně nejde o nic, z čeho bych se posa­dil na zadek. A co se týče kres­by, ta neu­ra­zí, ale ani nijak nena­dchne. Podle mě jde spíš o jeden ze slab­ších pří­bě­hů celé­ho seši­tu.  

Wonder Girl (Scénář a kres­ba - Joëlle Jones)    

Návrat Yary Flor jsem uví­tal s ote­vře­nou náru­čí. Jen je ško­da, že je povíd­ka tak straš­ně krát­ká. Podle mě by se z ní dalo vytě­žit mno­hem více. Nicméně, Jonesová i přes­to odved­la sluš­ný kus prá­ce. A co víc, opět mi doká­za­la, že je talen­to­va­nou kres­líř­kou.  

Green Lantern: Alan Scott (Scénář - James Tynion IV, Kresba - Stephen Byrne)

Povídka, kolem kte­ré se na inter­ne­tu strh­la obří dis­ku­ze, vzhle­dem k zvra­tu, ke kte­ré­mu došlo na samot­ném závě­ru. Stephen Byrne odvá­dí skvě­lý kus prá­ce a zachra­ňu­je cha­bý, nijak vyční­va­jí­cí scé­nář, kte­ré­mu k doko­na­los­ti chy­bí dale­ko. Neberte mě špat­ně, o kus hno­je roz­hod­ně nejde, ovšem když mi inter­ak­ce mezi posta­va­mi při­jdou nuce­né a nepři­pa­da­jí mi moc reál­né, na výsled­ných kva­li­tách se to více či méně pro­je­ví. 

Teen Titans Academy (Scénář - Tim Sheridan, Kresba - Rafa Sandoval a Jordi Tarragona)

Slušný dvou­strán­ko­vý úvod do chys­ta­né série o Akademii pro mla­dé super­hr­di­ny, kte­rý je oko­ře­něn pre­ciz­ním a záro­veň vel­mi výraz­ným výtvar­nem Rafy Sandovala a Jordiho Tarragony. Nestěžuji si. 

Superman (Scénář - Philip Kennedy Johnson, Kresba - Jamal Igle) 

Na to, jak mě Johnsonovy poči­ny z Future Statu bavi­ly, mě násle­du­jí­cí záplet­ka zamě­řu­jí­cí se na Jona Kenta nijak neza­u­ja­la, a to ani scé­náris­tic­ky, ani kre­seb­ně. Že bych byl kdo­ví­jak nad­še­ný z výsled­ku, se roz­hod­ně říct nedá. Nicméně, obě­ma super­man­ským séri­ím - Action Comicsu a Supermanovi -  kte­ré si Johnson vzal pod svá kří­d­la, urči­tě dám šan­ci.

Green Arrow & Black Canary (Scénář - Joshua Williamson, Kresba - Alex Maleev)

Asi nej­vět­ší pře­kva­pe­ní spo­lu s Flashem, k němuž se tepr­ve dosta­ne­me. Povídka sice má jen dvě strán­ky, ovšem Joshua Williamson z ní doká­zal vytě­žit maxi­mum. Vypíchnout musím kresbu Alexe Maleeva, kte­rá je již tra­dič­ně bez­chyb­ná, a záro­veň musím oce­nit sna­hu scé­náris­ty se co nej­ví­ce zamě­řit na dia­lo­gy Olivera Queena s jeho pří­tel­ky­ní. Ačkoliv jde pou­ze o krát­kou sek­ven­ci, je napsa­ná kva­lit­ně. Upřímně, po dočte­ní mi bylo doce­la líto, že jsme nedo­sta­li více a že se prav­dě­po­dob­ně nedo­čká­me samo­stat­né série těch­to dvou postav. Williamsonovu týmov­ku s Arrowem a Canary bych si totiž pře­če­tl s rados­tí.     

Stargirl (Scénář - Geoff Johns, Kresba - Todd Nauck)

Asi nej­po­di­vu­hod­něj­ší povíd­ka celé­ho seši­tu, navzdo­ry tomu však rela­tiv­ně pří­jem­ná a rych­le odsý­pa­jí­cí. Zpočátku jsem krou­til hla­vou nad tím, proč by Geoff Johns chtěl po tak straš­né době napsat něja­ký nový pří­běh se Stargirl. Možná za to může aktu­ál­ně vysí­la­ný seri­ál, těž­ko říct. Každopádně, přes počá­teč­ní skep­si jsem se komik­sem úspěš­ně pro­kou­sal. Nakonec musím říct jed­no: Ač nejde o nej­lep­ší část seši­tu “Infinite Frontier #0”, mohu Johnsovu Stargirl i tak ozna­čit za uchá­ze­jí­cí nad­prů­měr­ný kou­sek, jenž někte­rým jedin­cům může vykouz­lit úsměv na tvá­ři.       

Green Lanterns (Scénář - Geoffrey Thorne, Kresba - Dexter Soy)

Ryzí prů­měr. Nic víc. Ale Dexter Soy jako obvykle válí na plné čáře!   

The Flash (Scénář - Joshua Williamson, Kresba - Howard Porter) 

Další vel­ké pře­kva­pe­ní. Williamson se neče­ka­ně vrá­til ješ­tě na malý moment k Flashovi (recen­zi na “Dark Nights: Death Metal - Speed Metal, sešit, kte­rý zna­me­nal konec jeho věhlas­né­ho fla­shov­ské­ho runu, si může­te pře­číst zde) a napsal výbor­nou povíd­ku, ve kte­ré vsá­zí pře­de­vším na roz­vi­nu­tí cha­rak­te­rů postav a na poma­lej­ší tem­po vyprá­vě­ní. Takhle si před­sta­vu­ji kva­lit­ní fla­shov­ský komiks se vším všu­dy! 

Epilogue (Scénář - Joshua Williamson, Kresba - John Romita Jr. a Klaus Janson)  

Závěrečný epi­log kom­bi­nu­je chlad­nou, tís­ni­vou atmo­sfé­ru, umoc­ně­nou spe­ci­fic­kým sty­lem Johny Romity Juniora a jeho par­ťá­ka Klause Jansona, s poma­lým vyprá­vě­ním, což se na výsled­ku pro­je­vi­lo pou­ze v dob­rém. Poslední strán­ka je pak pra­vou třeš­nič­kou na dor­tu, kte­rá mě per­fekt­ně navna­di­la na “Infinite Frontier #1”. Nemohu se dočkat! 

Nyní při­chá­zí čas na krát­ké shr­nu­tí. “Infinite Frontier #0” je sešit, pro­střed­nic­tvím něhož nám DC naser­ví­ro­va­lo hned něko­lik solid­ně napsa­ných a úžas­ně nakres­le­ných pří­bě­hů, kte­ré neje­nom že doká­žou nalá­kat na chys­ta­né série, ale záro­veň mají fanouškům co pře­dat. Jistě, pár slab­ších kous­ků se pře­ce jenom našlo, ovšem val­nou vět­ši­nu tvo­ří kva­lit­ní nebo při nej­hor­ším prů­měr­né uchá­ze­jí­cí povíd­ky, což je dost sluš­ný výsle­dek. Jsem zvě­da­vý, co “Infinite Frontier #1” nabíd­ne, pro­to­že úvod­ní nul­té čís­lo moje oče­ká­vá­ní napl­ni­la, ba dokon­ce v lec­čems pře­ko­na­la. Tak se nech­me pře­kva­pit v červ­nu!