Do českých kin vstoupil 6. listopadu 2025 dokumentární snímek Pan Nikdo proti Putinovi, distribuovaný společností Bontonfilm. Produkce se v Čechách ujal Radovan Síbrt a Alžběta Karásková ze společnosti Pink. Autor filmu Pavel Talankin, vystupující pod přezdívkou Pasha, v něm z pozice učitele na základní škole zaznamenává každodenní realitu života v ruském Karabaši – ruskou propagandu na základní škole. Film byl v loňském roce oceněn Zvláštní cenou poroty za světový dokumentární film na Sundance Film Festivalu a rovněž Cenou publika na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava. Obě ocenění převzali David Borenstein a Pavel Talankin.
Co praví anotace:
„Pasha žije v malém ruském městě a je oblíbeným učitelem na místní základní škole. Se začátkem invaze na Ukrajinu se náplň jeho práce zcela promění. Je nucen organizovat aktivity v souladu s novými válečnými osnovami a dokumentovat je na kameru. Požadavky na vyučující se stupňují, Pashovi bývalí žáci odjíždějí na frontu a atmosféra ve městě houstne. Frustrovaný Pasha se rozhodne bojovat tak, jak nejlépe umí. Začne natáčet nejen státem nařízené aktivity, ale i každodenní život ve škole a mimo ní, s cílem ukázat světu dopad války a autoritářského režimu na místní komunitu. Film Pan Nikdo proti Putinovi přináší unikátní pohled na fungování ruské propagandy a vypráví napínavý příběh o člověku, který se rozhodne riskovat vše, aby nezradil své hodnoty.“
O čem snímek vypráví?
Pavel Talankin, jenž se legálně vyhnul mobilizaci a uprchl po dokončení snímku v létě 2024 z Ruska do Evropy, natočil a zrežíroval dánsko-český dokumentární film o ruském školství, v němž jsou učitelé nuceni propagovat ruskou agresi na Ukrajině jako vynucenou likvidaci ukrajinského fašismu. Jednou větou řečeno, ruský učitel natáčel, jak se v Rusku dětem vymývají mozky systematicky již od základní školy. Kromě lživé propagandy byly zachyceny záběry militaristické výchovy, kdy se děti neučily žít v míru, ale připravovaly se na válečný konflikt. Učily se házet granátem či střílet z pušky, na konci nechyběli ani Wágnerovci. Autor odhaluje, jak si Rusko systematicky vychovává skrze „brainwashing“ generaci, jež bude připravena nenávidět a vraždit. Tohle je těžko pochopitelná mentalita, ačkoliv její narativ i v Česku opakuje malá skupinka lidí.
Pavel Talankin je empatickým, slušným a kriticky myslícím učitelem na základní škole v Karabaši, kde realizoval svůj odpor proti totalitnímu režimu. Karabaš je město v Ruské federaci, leží na východním okraji Jižního Uralu přibližně 90 kilometrů severozápadně od Čeljabinsku, správního střediska oblasti. Při ruském sčítání lidu v roce 2023 měl přes deset tisíc obyvatel (oporti třinácti tisícům v roce 2011).
Stopáž dokumentu je 94 minut, které pro mě uběhly velice rychle, takže nebylo ani žádné zívání či pokukování na hodinky. Film mne nenudil, zaujatě jsem sledovala dění, které bylo více než zajímavé. Ačkoliv je zachycen postup ruské propagandy, snímek zůstává střízlivý, objektivní a drží se „zdravého rozumu“. Autor vtipně a s nadhledem komentuje dění, které současně natáčí. Pasha dokumentuje běžný chod školy, výuku i speciální akce. Některá místa filmu jsou velmi citlivá a emotivní, což dále podbarvuje hudba, na níž pracovali Michal Rataj a Jonas Struck. Ačkoliv linka dokumentu je vcelku jednoduchá, úderný obsah vyniká svým audio-vizuálním zpracováním a udělená ocenění si po právu zaslouží.
Závěr:
Na závěr bych především vyzdvihla odvahu autora snímku, Pavla Talankina, který riskoval pro své dílo vlastní život, aby podal autentický a nezkreslený obrázek ruské propagandy a života dětí i celých rodin v Rusku. Dokument ukazuje, že i totalitní moc může být zpochybněna, najdou-li se jednotlivci s odvahou a nápadem. V současné době snímek získal na ČSFD převážně kladné recenze a přibližně 81%, což je poměrně vysoké hodnocení. Podle mého názoru snímek jednoznačně stojí za zhlédnutí a já uděluji krásných 90%.


















(4,91 z 5)