Syberia

Načítám počet zob­ra­ze­ní...

Syberia

Sibiř je počí­ta­čo­vá hra, kte­rá vám doslo­va vyra­zí dech. Obsahuje NAPROSTO úchvat­né loka­ce, při vstu­pu do nich čas­to jen zírá­te na NÁDHERNOU gra­fi­ku, obsa­hu­je hezkou smyč­co­vou (ač málo se vysky­tu­jí­cí) hud­bu, abso­lut­ně GENIÁLNÍ dia­lo­gy a cha­rak­te­ry postav. Tak co, zahra­je­te si to?

Doporučuji jed­no­znač­ně ano! Milovníci všech adven­tur musí zaple­sat, hra je přís­ně logic­ká (nesta­ne se vám tedy, že bys­te měli za úkol dat chle­ba na lam­pu a díky tomu vymon­to­vat žárov­ku, kte­rou pak pou­ži­je­te na zabi­tí krokodýlaJ,..) a není nikterak obtíž­ná (až na scén­ku s míchá­ním nápo­jů, to je dosti těž­ké), tak­že je vhod­ná i pro lidi, kte­rým adven­tu­ry prá­vě kvů­li své obtíž­nos­ti moc neu­ča­ro­va­ly. A o čem­že ta báječ­ná hra vlast­ně je? Vtělíte se do (pěk­né­ho) těla mla­dé práv­nič­ky z USA jmé­nem Kate Walker a poces­tu­je do jed­no­ho malé­ho ztra­ce­né­ho měs­teč­ka kde­si v Alpách, abys­te tam pro­ved­li pře­vod jed­né továr­ny s auto­ma­to­ny. Vše se ale zkom­pli­ku­je, zjis­tí­te totiž, že jedi­ná maji­tel­ka továr­ny zemře­la, zůstal tu však její mlad­ší bra­tr, ten se však nachá­zí nezná­mo kde a někte­ří lidé i pochy­bu­jí o jeho živo­tě. Vaším úko­lem pocho­pi­tel­ně bude jej najít… Hra vás zave­de do mno­ha půvab­ných loka­cí, kte­ré se nachá­ze­jí na dosti odliš­ných (kul­tur­ně i geo­gra­fic­ky) mís­tech. Všechna mís­ta ale spo­ju­je jed­na vel­mi důle­ži­tá věc, tou je zaš­lá slá­va. Navštívíte slo­vut­nou uni­ver­zi­tu, kte­rá je ale již mno­ho let za zeni­tem a žije jen výhrad­ně ze své tra­di­ce (něco jako Univerzita KarlovaJ), opuš­tě­né ex-sovětské prů­mys­lo­vé měs­teč­ko či kdy­si slav­ný hotel pro spo­le­čen­skou sme­tán­ku, kte­rý ovšem teď již žije prázd­no­tou. Takřka z kaž­dé­ho her­ní­ho obra­zu na vás vyku­ku­je zaš­lá slá­va těch­to míst….. je to nád­he­ra, věř­te mi. Příběh hry je úchvat­ný a postu­pem času nabí­rá na stá­le vět­ší zají­ma­vos­ti (ale samot­ný závěr mě moc nepře­kva­pil). V tom­to momen­tě se nemo­hu vyhnout srov­ná­ní s dal­ší skvě­lou adven­tu­rou The Longest Journey (dále jen TLJ) z roku 1999, Syberia nad TLJ vyni­ká svo­ji gra­fi­kou (také je o 3 roky nověj­ší) a pří­stup­něj­ším her­ním sys­té­mem (není to tak slo­ži­té jako mís­ty zapekli­tá TLJ). Na dru­hou stra­nu je TLJ del­ší a má o něco málo lep­ší a zají­ma­věj­ší pří­běh (ale roz­díl mezi hra­mi v tom­to aspek­tu není moc veli­ký). Syberia pak zase vyni­ká skvě­le pro­kres­le­ný­mi cha­rak­te­ry jed­not­li­vých postav (domní­vám se, že „trumf­ne“ i leckte­ré kni­hy). Další geni­ál­ní věcí na této hře je mož­nost pou­ží­vat mobil­ní tele­fon, čas­to se vám sta­ne, že na růz­ných loka­cích, ve kte­rých doslo­va cítí­te zašlou slá­vu minu­lých věků, se najed­nou Kate roze­zvo­ní mobil a ozve se jí např. mat­ka, kama­rád­ka či pří­tel. Umožňuje to doko­na­lé pono­ře­ní se do hry samot­né.

Hru Syberia mohu jen a jen dopo­ru­čit, navíc nedáv­no vyšla jako DVD pří­lo­ha časo­pi­su Level, a to dokon­ce s čes­kým pře­kla­dem! Ještě neví­te co s vol­ným časem? Pokud se už teď shá­ní­te po této hře, tak vás musím ješ­tě malin­ko varo­vat…. vez­mě­te si ve ško­le či v prá­ci tak týden vol­na, vypně­te si mobil­ní tele­fon a při­nes­te si k počí­ta­či něja­ké jíd­lo a pití, moc se vám od něj totiž asi nebu­de chtít vstá­vat…

Hodnocení: 100%.