Ke ztvárnění Jane Hawking potřebovali filmaři herečku, která bude sice bojovat s méně fyzickými překážkami, ale se značným počtem těch psychických, když bude ztělesňovat pilíř, který všechny nesnáze ustojí.
Režisér James Marsh tvrdí, že „Janiny momenty v příběhu jsou všechny velmi emocionální. Cítil jsem, že si budou Felicity Jones a Eddie Redmayne velmi dobře herecky rozumět, což se potvrdilo, a pro mě jako režiséra byla spolupráce s Felicity úžasná.”
“Točili jsme velmi obtížné scény, ve kterých se Eddie bude pohybovat na hraně svých fyzických možností a Felicity těch psychických. Musela předvést svým způsobem schizofrenní pocity, což je těžké. Musela v jednom okamžiku vyjádřit, jaké je milovat někoho, kdo trpí vysilujícím onemocněním a zároveň ukázat zátěž, kterou pro ni znamená jako pro milenku a pro její kariéru.”
Jones na scénáři obdivuje „empatii s lidskými bytostmi. Jako herečka jsem byla vděčná za možnost hrát postavu v průběhu mnoha let.”
Scenárista a producent Anthony McCarten poznamenává, že, “Felicity dokázala proniknout až na dřeň postavy Jany a přitom opatrně kráčet po tenké stezce vedoucí mezi slabostí a silou.”
Po prostudování scénáře i biografie bylo pro herečku důležité brzké setkání s Jane Hawking. „Nikdy se nevzdává,” popisuje Jones svou postavu. „Je oddaná svému životu se Stephenem, ale zároveň si zachovala smysl pro vlastní identitu. Bylo pro ni důležité uchovat si aspoň kousek vlastního života, protože kvůli tomu pokračovala ve studiích, když o něj pečovala, vychovávala děti a starala se o rodinu. Co ta žena dokázala!”
McCarten poznamenává, „Jane se s Felicity několikrát potkala a vím, že to mělo vliv na ztvárnění její postavy. Felicity dokázala vyjádřit, jak mnoho se toho v Jane odehrávalo – ty bohaté, bouřící vnitřní emoce. Další a další opakování scén ji dostávalo do Janina způsobu myšlení a do její silné schopnosti držet věci pohromadě. Mám pocit, že Felicity přesně zachytila tu Jane, kterou jsem poznal. V jejím ztvárnění je autenticita a disciplinovanost, která přesně odráží Janiny vlastní silné stránky.”
Producentka Lisa Bruce dodává, že „Felicity byla úžasná v tom, jak dokázala být silná a křehká zároveň. V mnoha ohledech je její role oporou celého příběhu, stejně jako byla Jane oporou Stephenovi během celého jejich manželství.”
Láska mezi Jane a Stephenem je srdcem příběhu, a efektivnost jeho druhé půlky umocňuje záře počínající romance, zejména scéna Májového plesu, který je krásným zlatým hřebem filmu. „Jejich manželství se postupně komplikovalo, takže se můžeme domnívat, jak bláznivě do sebe byli oba od začátku zamilovaní,“ vysvětluje Marsh. „Na obou stranách muselo být hodně zranitelnosti a něhy.”
„Věřím tomu, že se mezi Stephenem a Jane objevila okamžitá sexuální přitažlivost, ale zároveň došlo k setkání myslí a k duševnímu souznění,“ reaguje na to Jones. „Myslím, že spolu také v pozitivním smyslu soutěžili, což se mezi dvěma lidmi, kteří jsou dost inteligentní a dost rozdílní často stává – a to vše mezi nimi tvořilo silné pouto.”
Redmayne a Jones, kteří jsou přáteli a kolegy, zjistili, že přes pečlivé přípravy musí počítat s náhodami, které se na place občas přihodí. Redmayne se směje: „Felicity někdy mimo kameru se scénářem improvizovala nebo na mě něco křičela, aby mě vyvedla z rovnováhy. Tohle můžete dělat opravdu jen s někým, komu skutečně věříte, a já jí věřím absolutně. Mám k Felicity velký respekt.”
„Během natáčení se objevily dny, kdy naše práce přesně odrážela, čím Stephen s Jane skutečně procházeli. Musel jsem třeba říct Felicity, že ve skutečnosti nemůžu udělat to, co mi předepisuje scénář, že mi musí ruku sama zvednout. To bylo někde uprostřed už tak těžké emocionálně nabité scény; jednoduše pořád musela dbát na to, že moje postava má určitá fyzická omezení. Bylo to pro ni těžké, ale po skončení natáčení Teorie všeho jsme k sobě cítili velkou náklonnost.“
Nejnovější komentáře