Kritiky.cz > Filmy > Filmové recenze > Titanic Jamese Camerona po 25 letech

Titanic Jamese Camerona po 25 letech

Photo © 1997 Paramount Pictures and Twentieth Century Fox
Photo © 1997 Paramount Pictures and Twentieth Century Fox
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (1 hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Loading...

V dub­nu 1912 vyra­zi­la luxus­ní zao­ce­án­ská loď Titanic z Anglie na svou prv­ní, a bohu­žel i posled­ní plav­bu. Své pasa­žé­ry ale do cíle ces­ty nikdy nedo­vez­la – nara­zi­la na ledo­vec a kles­la pod hla­di­nu. Tím zača­lo dra­ma nej­vět­ší námoř­ní kata­stro­fy v ději­nách lid­stva. V ledo­vých vodách Atlantiku skon­či­lo mno­ho živo­tů a osu­dů. Mezi nimi byla i jed­na lás­ka, kte­rá vlast­ně ani pořád­ně neza­ča­la...

Zkáza Titanicu je jed­nou z nej­zná­měj­ších tragé­dií v ději­nách lid­stva, svou roli v tom hra­je i Titanic Jamese Camerona. Tvůrce prv­ních dvou Terminátorů, Vetřelců, Propasti a Pravdivých lží se v roce 1997 posta­ral o teh­dy nej­draž­ší film všech dob (roz­po­čet ve výši 200 mili­o­nů dola­rů), stej­ně tak se v době své­ho vydá­ní stal s finál­ní trž­bou ve výši 1 mili­ar­dy a 840 mili­o­ny dola­rů (dnes již přes 2,2 mili­ar­dy) nej­vý­dě­leč­něj­ším fil­mem všech dob. Do dneš­ní­ho dne jde spo­lu s Ben Hurem z roku 1959 a Pánem Prstenů: Návratem krá­le o jeden ze tří fil­mů v his­to­rii, kte­rý obdr­žel cel­kem 11 Oscarů, Titanic jich kon­krét­ně pro­mě­nil 11 ze 14 nomi­na­cí. Film, kte­rý udě­lal hvězdy z Leonarda DiCapria a Kate Winslet, mno­hý­mi je vní­mán za jeden z nej­ro­man­tič­těj­ších fil­mů všech dob, pocho­pi­tel­ně se mu nevy­hnu­la ani jis­tá for­ma kri­ti­ky, čas­to sklo­ňo­va­ná pře­de­vším ve for­mě pří­liš­né­ho kal­ku­lu. Titanic jde ovšem ve sku­teč­nos­ti po 25 letech nadá­le vní­mat jako mis­trov­ské dílo. Především i pro­to, že se s čer­stvou obno­ve­nou pre­mi­é­rou uka­zu­je, že jde o nad­ča­so­vé dílo, kte­ré nadá­le fun­gu­je feno­me­nál­ně.

Titanic
Photo © 1997 Paramount Pictures and Twentieth Century Fox

Titanic Jamese Camerona je nejen smut­nou rekon­struk­cí tra­gic­ké udá­los­ti, ale dodnes jeden z nej­sil­něj­ších roman­tic­kých fil­mů všech dob. Cameronův Titanic má duši, výteč­né obsa­ze­ní a nesku­teč­ně sil­ný emo­ci­o­nál­ní pře­sah, kte­rý film nepo­strá­dá ani po něko­li­ka zhléd­nu­tích. Tento mag­num opus kine­ma­to­gra­fie nepo­strá­dá mno­ho památ­ných momen­tů, vrchol­né pro­dukč­ní hod­no­ty i důkaz Cameronova per­fek­ci­o­nis­mu. Jen málo­kte­rý film se může chlu­bit tako­vou esen­cí té nej­lep­ší mož­né fil­ma­ři­ny. Film o nej­vět­ší lodi se dočkal té nej­vět­ší fil­ma­ři­ny, kaž­dým dal­ším zhléd­nu­tím je poté snad­něj­ší nimrat se v detai­lech výteč­nos­ti Cameronova scé­ná­ře.

Rose DeWitt Bukater Kate Winslet sice nee­xis­to­va­la, Jack Dawson Leonarda DiCapria byl ve sku­teč­nos­ti plav­čí­kem, Cameronův Titanic ovšem obsa­hu­je mno­ho sku­teč­ných postav. Skutečná tragé­die Titanicu je i po letech fas­ci­nu­jí­cí, zájem o ní se daří budo­vat i Ondřejovi Vrkočovi, Cameronův scé­nář tak čas­to skrý­vá i drob­ná pomrk­nu­tí k růz­ným his­tor­kám, pře­de­vším ovšem před­sta­vu­je stě­žej­ní posta­vy sku­teč­né tragé­die. Tragický pří­běh posled­ní ces­ty kapi­tá­na Edwarda Smitha (Bernard Hill), zou­fa­lost kon­struk­té­ra Thomase Andrewse (Victor Garber), záro­veň poše­ti­lost a aro­gant­nost ředi­te­le spo­leč­nos­ti White Star Line,  J. Bruce Ismaye (Jonathan Hyde), kte­rá sehrá­la vel­kou roli ve finál­ní zká­ze Titanicu. Největší tragé­dii sku­teč­né sráž­ky Titanicu i po letech zůstá­vá fakt, že za ním stá­la sna­ha o vytvo­ře­ní co nej­vět­ší a záro­veň nej­rych­lej­ší na svě­tě, kdy tato sna­ha ve finá­le ved­la ke zká­ze Titanicu. Každý divák ví, že k osu­do­vé­mu nára­zu do ledov­ce časem dojde, zhru­ba do polo­vi­ny fil­mu tak Cameron skr­ze dia­lo­gy před­sta­vu­je drob­né názna­ky, kte­ré ve finá­le vždy mají něja­kou dohru.

Titanic
Photo © 1997 Paramount Pictures and Twentieth Century Fox

Stěžejní roli ostat­ně sehrá­vá i rok tragé­die - 1912. 1. tří­da si dopřá­vá snobské­ho hýře­ní, 3. tří­da je jimi vní­má­na jako kanál plný krys, pod­řad­ná sku­pi­na. I prá­vě pro­to je ide­ál­ní pra­co­vat s lás­kou mezi Jackem Dawsonem z 3. tří­dy a Rose DeWitt Bukater z 1. tří­dy. Budování jejich roman­ce je dosta­teč­ně sil­né, Jack do živo­ta Rose při­chá­zí v ten ide­ál­ní moment. Její cha­rak­ter se sklá­dá pře­de­vším i ze zhnuse­ní vyš­ší tří­dou, Jackův skrom­ný, avšak neu­stá­le divo­ký způ­sob živo­ta je o pozná­ní zají­ma­věj­ší, kdy navíc jeho níz­ký soci­ál­ní sta­tus neo­vliv­ňu­je jeho zna­lost v umě­ní i samot­né umě­lec­ké nadá­ní.  Cal Hockley (správ­ně sliz­ký Billy Zane) i mat­ka Rose (Frances Fisher) sym­bo­li­zu­jí dost mož­ná to nej­hor­ší z 1. tří­dy. Zbohatlický syná­ček + žena, kte­rá se kvů­li stra­chu z pod­řad­né prá­ce nebo­jí nutit svou vlast­ní dce­ru do oči­vid­ně nešťast­né­ho vzta­hu. Osudový moment na palubě, kde dochá­zí k prv­ní­mu sezná­me­ní Jacka a Rose, ote­ví­rá Rose potřeb­né nut­né dve­ře, Cameronův Titanic je str­hu­jí­cí i do té doby, kdy náraz ledu vše změ­ní.

I zde se pro­ka­zu­je Cameronův um, kdy film dlou­hý 194 minut nepo­strá­dá tem­po, ryt­mus, láka­vost. Zdánlivě již na samot­ném počát­ku Titanic nabí­zí více odpo­vě­dí než otá­zek (opět pře­de­vším při cit­li­vém naslou­chá­ní jed­not­li­vých dia­lo­gů), už při pro­zkou­má­vá­ní sku­teč­né­ho vra­ku Titanicu ovšem zvlá­dá polo­žit bra­du. Zasloužené Oscary za výpra­vu, kos­týmy a vizu­ál­ní efek­ty se nabí­zí již při prv­ním vstu­pu do roku 1912, pak jen sta­čí sle­do­vat, jak do sebe jed­not­li­vé sub­jek­ty zapa­da­jí a skvě­le fun­gu­jí. Prohra líst­ků na Titanic v kar­tách (tedy spí­še výhra?), sle­do­vá­ní toho, jak musí 3. tří­da pod­stou­pit potup­nou lékař­skou pro­hlíd­ku, obdiv malých dětí vůči luxu­su kli­en­tů 1. tří­dy. Kapitán i kon­struk­tér dmou­cí se pýchou, start plav­by, kte­rá vstou­pí do his­to­rie. Ovšem kra­pet jinak, než je původ­ně v plá­nu.

Titanic
Photo © 1997 Paramount Pictures and Twentieth Century Fox

Po star­tu dru­hé polo­vi­ny se poté Cameron sna­ží o maxi­mál­ní rea­lis­tic­ké ztvár­ně­ní sku­teč­né­ho prů­bě­hu záni­ku Titanicu. Fantastický soun­d­track Jamese Hornera zvlá­dá ser­ví­ro­vat  nejen lás­ky­pl­né hudeb­ní moti­vy, ale též správ­ně atmo­sfé­ric­kou hud­bu, kte­rá k nára­zu do ledov­ců, zato­po­vá­ní komor i všu­dypří­tom­né pani­ce per­fekt­ně pasu­je. Cameronova per­fek­ci­o­nis­tic­ká sna­ha koke­tu­je až s doku­men­tár­ní rekon­struk­cí, kte­rá se sice neob­chá­zí bez jis­té dra­ma­ti­za­ce i odsko­ků, scé­na s posled­ním vystou­pe­ním orchest­ru je ovšem jed­nou z těch scén, kte­rá zvlá­dá divá­ka dostat do kolen i po letech.

Na poza­dí zká­zy Titanicu se ode­hrá­vá něko­lik men­ších pří­bě­hů, sílu pod­po­ru­je i fakt, že se jed­ná o zachy­ce­ní sku­teč­ných udá­los­tí, kdy se dá Titanic zařa­dit mezi ty fil­my dle sku­teč­ných udá­los­tí, kte­ré do dnes zvlá­da­jí nasta­vit husí kůži. Pozici trval­ky mezi roman­tic­ký­mi fil­my má ovšem Titanic též jis­tou, dva­krát při­tom nesejde, že se klí­čo­vá roman­ce ode­hrá­vá na poza­dí pár dní. Síla i v tom­to ohle­du zůstá­vá v detai­lech, jed­not­li­vos­tech sta­vě­ní milost­né­ho pou­ta i věro­hod­ných a půso­bi­vých výko­nech Winslet i DiCapria, kte­ří si již teh­dy ote­vře­li dve­ře k výraz­ným kari­é­rám. Nominací na Oscara se navíc moh­la chlu­bit nejen Kate Winslet, ale také Gloria Stuart jako star­ší Rose, kte­rá svou pro­cí­tě­nos­tí zvlád­la vyprá­vě­ním o mlá­dí své posta­vy též zapů­so­bit. Cameron měl i v rám­ci cas­tingu u Titanicu štěs­tí, důka­zem může být i Kathy Bates jako (dal­ší sku­teč­ná posta­va) Molly Brown či lovec pokla­dů Brock Lovett v podá­ní Billa Paxtona, kdy prá­vě Lovett skr­ze vyprá­vě­ní Rose pocho­pí, že šlo o více než pou­hý vrak v Atlantickém oce­á­nu.Titanic

Photo © 1997 Paramount Pictures and Twentieth Century Fox

Titanic Jamese Camerona zůstá­vá udá­los­tí i po 25 letech. Málokdy se najde film, kte­rý by tak výraz­ně vysti­ho­val atri­bu­ty doko­na­lé fil­ma­ři­ny, opě­tov­ný­mi zhléd­nu­tí­mi navíc se může jed­nat o jas­ný důkaz. Cameronův per­fek­ci­o­nis­mus dal za zrod jeho mag­num opu­su, kte­ré nejen před­sta­vu­je obří loď, ale samo má obří srd­ce...

Verdikt: 100 %


Poznámky k pro­mí­tá­ní ve for­má­tu IMAX ve 3D:

  • Ve 4K je obraz křiš­ťá­lo­vě čis­tý, vyšper­ko­ván do nej­vět­ší krá­sy.
  • Kontroverzní HFR není tolik výraz­né jako v pří­pa­dě nedáv­né­ho Avatar 2: The Way of Water, vět­ši­nu času je prak­tic­ky nepo­střeh­nu­tel­né.
  • 3D nao­pak od Avatar: The Way of Water není tolik výraz­né, jeho smy­sl­nost by šlo spo­čí­tat na prs­tech jed­né ruky.
  • Ve for­má­tu IMAX pocho­pi­tel­ně nej­ví­ce vynik­ne vel­ko­le­post Titanicu, bez obav se dá ovšem počí­tat s tím, že Titanic po letech obsto­jí i na mno­hem men­ším plát­ně.

Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 3,41154 s | počet dotazů: 269 | paměť: 72303 KB. | 21.02.2024 - 10:28:11