10 nejlepších filmů podle ČSFD: které opravdu stojí za vidění a které jsou naopak krapet nadhodnocené?

Trvalo to pár dlou­hých roků, než jsem nedáv­no koneč­ně zkou­kl kom­plet­ní desít­ku nej­lep­ších sním­ků uzná­va­né Česko-Slovenské fil­mo­vé data­bá­ze nebo­li lido­vě zva­né ČSFD. Léta mi „do sbír­ky“ chy­běl pou­ze Schindlerův seznam, kte­rý mě nikdy pří­liš nelá­kal.

Nuže, pojď­me si nyní měsí­ce ustá­le­nou TOP 10 kom­plet­ně zre­ka­pi­tu­lo­vat.

1) Vykoupení z věznice Shawshank (1994)

Film, kte­rý jsem popr­vé spat­řil někdy kolem roku 2005. Píšu kolem, pro­to­že paměť mi už neslou­ží tak dob­ře jako za sta­rý časů, kdy jsem ješ­tě jako malý Sebík seděl jako při­ko­ván v našem gau­či a byl hyp­no­ti­zo­ván snad vše­mi sním­ky, kte­ré nám taťul­da nosil od kole­gů z prá­ce na dývý­dýč­kách. Ano, bylo to prá­vě v obdo­bí boo­mu DVD kotoučů, kte­ré poma­lu nahra­zo­va­ly sta­ré dob­ré a pře­de­vším kou­zel­né video­ka­ze­ty (pokud bych měl vypích­nout top vzpo­mín­ky své­ho dět­ství, video­ka­ze­ty VHS by tam zce­la nepo­chyb­ně pat­ři­ly).

A prá­vě Shawshank byl kupří­kla­du spo­leč­ně s Okrskem 13 či Mr. & Mrs. Smith jed­ním z těch neza­po­me­nu­tel­ných „dývý­dýč­ko­vých“ fil­mů, kte­ré jsem teh­dá prv­ně spat­řil. Zatím jsem ho viděl pou­ze dva­krát a řekl bych, že popr­vé se mi líbil víc, než když jsem si ho po letech zopák­nul.

---

2) Forrest Gump (1994)

Kdybych si měl vybrat mezi Shawshankem a Forrestem, tedy na ČSFD dvě­ma nej­lep­ší­mi a zřej­mě nedo­sti­ži­tel­ný­mi sním­ky, zvo­lil bych prá­vě Forresta. Víc mě zau­jal jeho pří­běh, jenž je navíc pro­špi­ko­ván výbor­nou hud­bou, kte­rou asi všich­ni zná­me.

A navíc TOP – s vel­kým T, vel­kým O a vel­kým P – výkon Toma Hanksovýho, jed­no­ho z nej­lep­ších her­ců všech dob.

---

3) Zelená míle (1999)

Když se řek­ne Zelená míle, jako prv­ní se mi vyba­ví jed­na z nej­ne­chut­něj­ších scén kine­ma­to­gra­fie, kte­rou byla úmy­sl­ně zpac­ka­ná popra­va a uškva­ře­ní vra­ha v elek­tric­kém křes­le.

---

4) Přelet nad kukaččím hnízdem (1975)

K fil­mu jsem se podob­ně jako tře­ba k Zelené míli dostal až po obje­ve­ní ČSFD. Tehdy Přeletu ješ­tě pat­ři­lo tře­tí mís­to prá­vě před Mílí a já si jako malý Sebík říkal něco jako: „No ty vole, tře­tí mís­to, to musí být abso­lut­ní bom­ba kine­ma­to­gra­fie.“ Po jeho zhléd­nu­tí to pro mě ale nao­pak bylo jed­no z nej­vět­ších zkla­má­ní kine­ma­to­gra­fie. Jsem tak prav­dě­po­dob­ně jed­ním z mála smr­tel­ní­ků, kte­ří na něm nic spe­šl nevi­dí.

---

5) Sedm (1995)

Tak tohle byla nao­pak fil­mo­vá deli­ka­te­sa. Filmové eňo ňuňo, chcete-li. Snad nic nevy­zra­dím, když napíšu, že Sedm musí­te dokou­kat až do kon­ce.

---

6) Schindlerův seznam (1993)

Steven Spielberg je pros­tě páne­šek všech reži­zé­rů. Podle mě má dar nato­čit i téma, kte­ré­mu pří­liš nehol­du­je­te, způ­so­bem, aby vás film ale­spoň kra­pet zau­jal. Schindlerův seznam není špat­ný, ale do TOP 10 bych ho urči­tě neza­řa­dil. Až se tu tro­chu bojím kri­ti­zo­vat, pro­to­že kri­ti­ka podob­ných sním­ků se bere jako jaká­si nestoud­nost. Něco ve sty­lu o mrtvých jen dob­ře. Nerad bych pro­to něja­ké­ho fan­du toho­to poči­nu pobou­řil, ale dle mého sou­du Steve zfil­mo­val dale­ko více kva­lit­něj­ších kous­ků.

---

7) Kmotr (1972)

U všech ostat­ních fil­mů této desít­ky vcel­ku chá­pu, proč jsou mezi smr­tel­ní­ky tak nesmr­tel­nou kla­si­kou, u Kmotra mi to ale rozum nikdy pří­liš nebral. Co se týče samot­né­ho děje, jde pod­le mě o dal­ší z prů­měr­ných fil­mů, jenž se navíc táh­ne jako štr­ú­dl vyčer­pá­va­jí­cích 175 minut.

---

8) Nedotknutelní (2011)

Té kri­ti­ky už bylo dosti, pro­to jen struč­ně. Není to zlé, ale ani nikterak výji­meč­né. Kdybych měl udě­lo­vat pro­cen­ta, dal bych všem třem posled­ně zmi­ňo­va­ným kous­kům shod­ně čis­tých 60 %.

---

9) Dvanáct rozhněvaných mužů (1957)

Precizní fil­mo­vé řemes­lo pade­sá­tých let, pokud bych to měl vyjá­d­řit slo­vy kri­ti­ka. Dovedu si před­sta­vit, že ve své době to byl oprav­do­vý hit, žel­bo­hu dnes už nevy­pa­dá nato­lik atrak­tiv­ně, aby pohl­til vět­ší část mlad­ší gene­ra­ce. Tu by moh­la zaujmout spí­še skvě­lá epi­zo­da seri­á­lu Můj pří­tel Monk (s04e16), kte­rá vznik­la prá­vě na moti­vy toho­to slav­né­ho sním­ku.

---

10) Pelíšky (1999)

Česká vánoč­ní kla­si­ka, ke kte­ré snad ani není tře­ba mno­ho psát. Snad jen, že jde o jeden z nej­vy­da­ře­něj­ších tuzem­ských kous­ků deva­de­sá­tých let.

---