Úžasný thriller „Klíč 17“ od Marca Raabe

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Tento úžas­ný a psy­cho­lo­gic­ký thriller pre­ciz­ně pro­lí­ná udá­los­ti ode­hrá­va­jí­cí se v dáv­né minu­los­ti, ale i v sou­čas­nos­ti, jež v závě­ru kni­hy sply­nou dohro­ma­dy a utvo­ří o udá­los­tech uce­le­ný obraz. Chcete-li si pře­číst skvě­lý thriller, ve kte­rém je neči­tel­ný vrah, důsled­né vyšet­řo­vá­ní a neče­ka­né rozuz­le­ní děje, je „KLÍČ 17“ tou pra­vou kni­hou pro vás.

V Berlínské kopu­li, asi ve výš­ce dese­ti met­rů se vzná­ší lid­ská posta­va, žena v čer­ném rou­chu, s roz­ta­že­ný­mi peru­tě­mi, podob­ná stou­pa­jí­cí­mu andě­lo­vi. Hlava ji visí dopře­du, oči a ústa má zavá­za­né čer­ný­mi pru­hy lát­ky, nos jí dopře­du trčí jako malý ble­dý bod.

Od výcho­du dopa­da­jí do dómu prv­ní slu­neč­ní paprsky a způ­so­bí, že se zalesk­ne něco, co visí na šňůře kolem krku čer­né­ho andě­la. A před­mět, kte­rý spat­ří je klíč. Ne, není to něja­ký klíč....  Na šňůr­ce se hou­pal stří­br­ný klíč s šedou kryt­kou. Do plas­ti­ku bylo vyry­to čís­lo 17...

Tom Babylon z LKA, ten pol­da, co hle­dá to děv­če, chce ten­to pří­pad zís­kat za kaž­dou cenu, neboť je tak tro­chu spo­jen s jeho minu­los­tí. 

Toho léta náho­dou na dně kaná­lu Teltow spo­lu se svý­mi kama­rá­dy Karin, Joshuou, Benem a Nadjou, ješ­tě jako nevy­zrá­lí tee­nage­ři, našli mrt­vé tělo a ved­le něj klíč s čís­lem 17.

Bylo to špat­né, ale zavá­ně­lo to dob­ro­druž­stvím. Takovým dru­hem dob­ro­druž­ství, o jakých se píše v kni­hách, jaké se ode­hrá­va­jí ve fil­mech. S tím klí­čem bylo spo­je­no něja­ké tajem­ství, a tajem­ství by člo­věk jen tak s pokr­če­ním ramen neměl ode­vzdat ani ho nechat být.

V noci z desá­té­ho na jede­nác­té­ho čer­ven­ce zmi­ze­la moje sest­ra. Viola prá­vě s tím­to klí­čem. O pár týd­nů poz­dě­ji byla nale­ze­ná mrt­vá v kaná­lu Teltow. Klíč u sebe nemě­la. Bylo řeče­no, že se uto­pi­la. Bylo jí ten­krát…. Deset.

Tom Babylon zůsta­ne pro všech­ny „oním pol­dou, co hle­dá to děv­če.“, Člověk je tím, co dělá, a pod­le toho také zís­ká své jmé­no. A Tom? Jak sta­bil­ní ve sku­teč­nos­ti je? To, že občas mlu­ví s Violou, Sita tuši­la a Tom ji to nako­nec i odsou­hla­sil. Otázkou však je, jak reál­ná je Viola v jeho mys­li?

Jakýsi stín, taj­ná prů­vod­ky­ně, jako ozvě­na jeho malé sest­ry? Nebo se jeho poci­ty viny spo­ji­ly se vzpo­mín­ka­mi na Violu a vytvo­ři­ly živou­cí osob­nost, kte­rá má vlast­ní hlas, kte­rá ho dokon­ce dopl­ňu­je, odpo­ru­je mu a dává špat­né rady, jako jakési dru­hé nad-já, kon­t­ro­lu­jí­cí jeho cho­vá­ní, kte­ré tak může spus­tit nebez­peč­ně ira­ci­o­nál­ní cho­vá­ní ....

Při vyšet­řo­vá­ní má na něj tak tro­chu dohléd­nou psy­cho­lož­ka Sita Johannová. Spolupráce není jed­no­du­chá, neboť Tom je dosti nevy­po­či­ta­tel­ný, zapá­le­ný, ambi­ci­óz­ní a neú­stup­ný v hle­dá­ní domně­lé prav­dy, někdy i jed­na­jí­cí na vlast­ní pěst. Sita si pro­to začí­ná klást otáz­ku, co všech­no před ní ješ­tě Tom skrý­vá.

Tom spo­lu se Sitou se vydá­va­jí po sto­pách vra­ha, a mrtvých – i z řad přá­tel, při­bý­vá, a vždy v sou­vis­los­ti se záhad­ným klí­čem 17. Proč vrah prv­ní obě­ti ten­to klíč zavě­sil kolem krku? Je to snad něja­ké posel­ství? Chce tím vrah něco říct či nazna­čit?

Co zna­me­ná sedm­náct­ka na tom klí­či? Je to čís­lo domu, poko­je... mož­ná něja­ká schrán­ka? To, že to čís­lo není vyra­že­né, nýbrž vyry­té, mlu­ví tak jako tak pro něja­ký význam. Daleko děsi­věj­ší je, pokud se oba vyšet­řo­va­te­lé podí­va­jí na samot­ný význam čís­la 17. Při čte­ní jeho význa­mu vás začne mra­zit v zádech, a bude­te se sami sebe ptát, jaké děsi­vé posel­ství ten­to klíč v sobě ukrý­vá.

Sedmnáct je totiž ital­ský sym­bol nešťast­né­ho čís­la. Z čís­lic, nebo lépe řeče­no pís­men řím­ských čísel sedm­náct­ky, tedy X,V,I,I může­te vytvo­řit anagram VIXI. Vixi je prv­ní oso­ba per­fek­ta, od Vivere a doslo­va pře­lo­že­no zna­me­ná „žil jsem“ nebo vyjá­d­ře­no jinak… „….jsem mrtev“. 

Během vyšet­řo­vá­ní náho­dou nara­zí na kli­ni­ce Höbecke na vel­mi záhad­nou paci­ent­ku Kláru Winterovou. Vypadá to, že pří­jme­ní ženy je vymyš­le­né a údaj­ně ji prý v roce 98 při­vez­la poli­cie. Byla zma­te­ná, nemoh­la si na nic vzpo­me­nout. Profesor a šéf kli­ni­ky Wittenberg ji chrá­ní a mlží o její minu­los­ti.

Kým je Klára ve sku­teč­nos­ti. A proč se ve jejím poko­ji nachá­zí tajem­ně popsa­ná zeď se záhad­ný­mi blo­ky čísel?

Ony blo­ky čísel jsou evi­dent­ně něja­ký kalen­dář. Každý blok jeden měsíc. Dvanáct blo­ků jeden rok. Nekonečné řád­ky a sloup­ce s čís­li­ce­mi. Kolik let to může být. Přímo před ní je dro­boun­kým pís­mem napsá­no nad jed­ním z měsí­ců slo­vo pro­si­nec. Poslední čís­lo v tom­to blo­ku ji zaujme, v prv­ní chví­li se jí zdá, že se zmý­li­la. Je to však tak: posled­ní čís­lo v pro­sin­ci je dva­cet tři.

Tato žena, Klára Winterová, čeká na opě­tov­ný pří­chod Ježíše a obá­vá se, že by se nao­pak mohl vrá­tit Ďábel a opět ji ublí­žit, potrestat ji. Je zma­te­ná, vyši­nu­tá, ane­bo je za tím vším něja­ká dopo­sud nepo­cho­pe­ná logi­ka, kte­rá Tomovi a Sitě uni­ká?

Na povrch se také dere vel­mi zají­ma­vá otáz­ka, a to, zda Klára nemů­že být ztra­ce­ná a zmi­ze­lá Viola. Co všech­ny ty blo­ky čísel zna­me­na­jí, a jakou mají sou­vis­lost s vraž­da­mi a klí­či čís­lem 17. Kolik klí­čů bude ješ­tě roz­dá­no, a nad kým vším tak bude vyne­sen nezvra­ti­tel­ný ortel smr­ti? 

Dostane i Tom svůj vlast­ní klíč? Kdo všech­no musí ješ­tě zemřít? A jaké skry­té poslá­ní má všech­no to zabí­je­ní? Má vůbec něja­ké? Anebo je to něčí „hoř­ká“ pomsta? A co když je v sáz­ce mno­hem víc? … 

Kniha „Klíč 17“ je úžas­ný thriller, kte­rý čte­ná­ře vtáh­ne do str­hu­jí­cí děje hned s jeho prv­ní strán­kou, a díky nikdy nekon­čí­cí­mu napě­tí a skry­té­mu, nezná­mé­mu posel­ství si udr­ží jeho pozor­nost až do posled­ní strán­ky. Věřte, že kni­hu jen tak neod­lo­ží­te. Při jejím čte­ní vás bude doslo­va mra­zit v zádech a stá­le se bude­te sami sebe ptát: jaký význam a posel­ství mají „klí­če s ozna­če­ním 17“.

Pro mě je tato kni­ha jed­na z nej­lep­ších, kte­rou jsem za posled­ní měsí­ce čet­la a prv­ní pří­pad Toma Babylona mě doslo­va dostal. Osobně se budu těšit na pří­pad­né dal­ší pří­pa­dy toho­to nikdy nevzdá­va­jí­cí­ho se vyšet­řo­va­te­le.

Za recenz­ní výtisk děku­ji Knihám Dobrovský. Vydáno v edi­ci VENDETA

Klíč 17

Napsal: Marc Raabe

Přeložila Anna Marie Halasová

Vydal Dobrovský s.r.o. v edi­ci Vendeta v roce 2019

Počet stran: 446

ISBN 978-80-7585-630-2

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře