Slavná padelní inscenace Karla Čapka, Věc Makropulos, se znovu vrací na prkna Národního (respektive Stavovského) padla, tentokrát v režii slavného režiséra Roberta Wilsona. Kromě něj se ale hra může chlubit hned celou plejádou skvělých herců (Soňa Červená, M. Donutil, V. Postránecký, V. Javorský, Pavla Beretová, atd.).
Wilson je režisér který kladé zejména důraz na scénu, na pohyb, na barvy a na osvícení jeviště. Už jej moc nezajímá text, takže ten doznal určitého zkrácení, což osobně považuji za škodu. Představitelka hlavní role - nestárnoucí Soňa Červená - sice na diskuzi ve Stavovském padle (kde jsem byl rovněž přítomem) řekla, že hra je to prý velmi upovídaná a naturelu Wilsona nevyhovuje, nicméně já osobně považuji posun od konverzační hry směrem k čemusi více abstraktnímu a scénickému za mínus celého představení. Je pravdou, že Wilson je velmi zkušený tvůrce, hře vdechl duch, o kterém asi málokdo tušil, že by jej hra mohla vůbec přijmout. Minimalistická scéna - ale se skvělým osvětlením - nejednoznačně působící „kulisy“ a vizuální i pohybová image herců, která mi nejvíce připomínala zfetované postavičky „brechtovského padla“. Výše jmenovanému odpovídá i hudba, která také asociuje výše zmíněného pána. Tento důraz na německý expresionismus je velmi působivý a taková Pavla Beretová v roli Kristy je skutečně velmi přesvědčivá. Ačkoliv si Wilson s textem velkou hlavu nedělal, tak přednes textu postav na jevišti je rovněž velmi nápaditý, klade se zde důraz na skutečně expresivní herectví, přehrávání, která jakoby z oka vypadlo německým filmům z dvacátých let. To vše dohromady působí velmi dobře, jenže...., na mě je to až příliš alternativní. Raději bych se podíval na klasické představení této hry, jejíž zápletka a poselství je i tak dost zajímavě vygradované a poučné. Wilson právě svým neotřelým pojetím podle mého subjektivního názoru onu celkem dobře vystavěnou hru tříští a od jejího poselství odvádí pozornost k vizuálním a choreografickým hrátkám.
Z padla jsem tak odcházel s rozporuplným dojmem.
Toto mé hodnocení prosím neberte příliš vážně, padlu rozumím jen tak, co by se stěží za nehet vešlo, nicméně cítil jsem jistou potřebu se ze svého zážitku vypsat a takto si jej zkontemplovat.
P. S. Mimochodem, inscenace má velký úspěch, v Praze je v podstatě vždy vyprodáno a soubor jej hrál i v zahraničí (rovněž s velkým úspěchem).
24. května 2025Princess of the mlejn – pohádka, jakou svět neviděl – 65 %Právě dnes večer jsem byla poslána do Peškovky v Praze na premiéru divadelní hry Princess of the mlejn, což je parodie na pohádku Princezna ze mlejna (1994) Zdeňka Trošky. Nové zpracování původně naivní pohádky pro malé…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
7. ledna 2025Jess a Joe navždy - odvaha dívat se na svět dětskýma očimaComing of age patří mezi jeden z mých nejoblíbenějších literárních žánrů. Nejslavnějším dílem tohoto typu je bezpochyby román Kdo chytá v žitě od Jeroma D. Salingera. Od víc současných autorů je populární například kniha Ten, kdo stojí v koutě od…Vydáno v rubrice: Divadelní aktuality
31. května 2024Politika správcovny v Klubovně KašparuVětšině průměrných diváků nejspíš nic neřekne, když pod divadelním textem uvidí zkratku S. d. Ch. Těm vzdělanějším ale jistě dojde, že se jedná o pseudonym českého spisovatele a dramatika Miloslava Vojtíška, který patří v současnosti mezi…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
27. května 2024Legendární muzikál Tomáše Vorla na prknech Divadla Na FidlovačceKaždý, kdo se jen trochu zajímá o českou kinematografii, jistě někdy slyšel o filmovém muzikálu, nebo lépe řečeno rytmikálu režiséra Tomáše Vorla Kouř. Tento dnes již kultovní snímek vznikl na základě několika jeho předchozích prací. Příběhově…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
26. května 2024Vanya - Čechov pro 21. stoletíAnton Pavlovič Čechov je pravděpodobně jeden z nejznámějších ruských dramatiků. Je představitelem tzv. lyrického dramatu, kde se důležité pasáže děje odehrávají nikoliv v reálném životě ale v citovém nitru postav. Zejména pro své nejvýznamnější dílo -…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
20. května 2023Chladné dítě - Marius von MayenburgMayenburg je současný německý dramatik, jehož vztahové drama si připravili jako absolventskou inscenaci studenti 3. ročníku KČD v režii Tomáše Ráliše v divadlu Disk. Jedná se o hru hranou takříkajíc na "jeden zátah", tedy bez přestávky,…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
30. března 2020Verrücktes Blut (Šílená krev)Nová scéna Národního padla nabízí velmi často zajímavá představení, v poslední době jsem tam krom obligátního Čekání na Godota shlédl i velmi pozoruhodnou německou hru Šílená krev, kterou v Praze exkluzivně představil - ve spolupráci s…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
30. března 2020Taking Off company - OblíbenciHru Oblíbenci od švýcarské autorky Laury de Weck (ročník narození 1981) jsem shlédl v neděli v Paláci Akropolis, takže dojmy jsou ještě docela čerstvé a zároveň už mám trochu toho potřebného kontemplačního odstupu. Podtitulek "nebezpečné známosti…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
27. března 2020Othello, benátský mouřenínOthello patří mezi nejslavnější Shakespearovy hry, bohužel jsem jej však až do včerejšího dne neměl tu možnost spatřit na své vlastní zornice. Konkrétně se jednalo o druhou premiéru ve Stavovském padle v režii Daniela Špinara, velmi…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
26. března 2020J. P. Sartre - Špinavé ruceV padle Kolowrat jsem se poprvé ocitl až toto úterý, kdy jsem shlédl slavnou hru slavného autora s názvem "Špinavé ruce". Pamatuji si, že v době (a není to zase tak dávno), kdy jsem byl věkově…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
23. března 2020Ionesco - NosorožecAno, na Nové scéně Národního padla hrají nosorožce. Pozoruhodnou hru slavného dramatika antidramatu (či absurdního padla).- Nosorožec!- To se Vám něco zdá… Ach, no tohle!V menším francouzském městě se znenadání objeví nosorožec. Pobíhá ulicemi a hrozí,…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
22. března 2020Man & Mahler - padlo Ponec (Malá inventura)Tanec zrovna není z pů Thálie vystoupením, které bych navštěvoval nějak často. Z části proto také bylo pro mě představení Man Mahler dost výjimečnou záležitostí, o které se však nepíše zrovna snadno.V rámci festivalu Malá Inventura…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
22. března 2020Antikódy v Národním padleAntikódy od V. Havla jsem kdysi četl, svého času jsem o tom zanechal ve virtuálním prostoru nějakou tu řádku zde. Onen článek má dosud celkem slušný "google rating" a je pod ním i "zajímavá diskuse" (a…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
21. března 2020Enron - Lucy PrebbleVím, že o padelní hrách tu moc často nepíšu, je to částečně i proto, že si mi o nich píše docela těžko. Shledal jsem totiž, že popsat něco tak unikátního a zároveň pomíjivého - jako je…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
20. března 2020Pán z PrasečkovaRubriku "tyjátr" tady dost zanedbávám, což je jistě škoda už vzhledem k tomu, že jsem nedávno shlédl několik zajímavých představení.Tak třeba Pán z Prasečkova od slovutného Moliéra.Ke klasice v Národním přistupuji v poslední době trochu s…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
Loading...
Nejnovější komentáře