VOJTĚCH KOTEK (1988), role pana Zahrádky
Úspěšný herec, filmový režisér, dabér a moderátor, který pochází z Prahy. Vystudoval režii na FAMO v Písku. Debutoval v dobrodružném snímku Únos domů (2002), ale jako herec se proslavil společně s Jiřím Mádlem v kultovních Snowboarďácích (2004). Společně si také zahráli v komediích Ro(c)k podvraťáků (2006) a Rafťáci (2006). Výběr z filmografie: Venkovský učitel (2007), Tobruk (2008), Perfect Days (2011), Hořící keř (2013) nebo Padesátka (2015), tato zimní komedie znamenala pro Vojtu Kotka rovněž jeho filmový debut. Naposledy ho diváci mohli vidět v komedii Poslední aristokratka (2019).
Představte svou postavu manžela – obětavého pana Zahrádky.
Pan Zahrádka je především manžel paní Zahrádkové. Je to otec tří dětí. Otec z povolání. Paní Zahrádková určuje rytmus jeho života a on je jí za to vděčný. Sám by si v tom širém světě nevěděl se sebou rady. Dokonce i tyhle řádky píše pod jejím dohledem a s jejím svolením.
Byla to pro Vás výzva, vystřihnout si tuto roli taťky?
Nejen to, dokonce jsem měl možnost podobné schůze zúčastnit se na vlastní kůži a to mě přesvědčilo o kvalitách Jiřího textu. Celá parta herců a vůbec i celá ta výzva natočit film tímto způsobem, mě moc lákala.
Vaše postava se idealisticky snaží společně s manželkou společnými silami dům zachránit a pro výsledek svého jednání jsou oba ochotni udělat cokoliv. Jak se Vám tato postava hrála a čerpal jste nějaké situace i z vlastního života?
Jsem člověk, který je schopen jít si za svým, ať to stojí, co to stojí. Pan Zahrádka se ale rozhodl obětovat i vlastní důstojnost, čemuž se já ve svém životě snažím vyvarovat. Ne vždy se mi to ale daří. Musím ale říct, že mě role trochu uťáplého manžílka hrát bavila, protože ve skutečnosti takový nejsem. Vůbec. Opravdu. Ani trochu. Navzdory tomu, co si o mě kolegyně Voříšková - Ramba myslí.
Působí na Vás schůze a především nálada v současné české společnosti zachycená ve filmu (hádky, tupost, vypočítavost a xenofobie) věrohodně?
Myslím, že ji to vystihuje víc než přesně a jsem zvědavý na reakce diváků. Náš film může na první pohled vypadat až jednoduše, ale jsem přesvědčen, že se v něm skrývá mnohem víc o nás všech.
Režisér Havelka o Vaší roli prohlásil, že ho mile překvapilo, že: „Vojta Kotek se umí převtělit do taťky, který už se Snowborďáky nemá fakt nic společného.“
Jsem překvapen, že ho to překvapilo, protože mě potom překvapuje, že mě obsadil, když si tím předtím nebyl jist. Ale myslím, že to tak nemyslel a chtěl mi tím tedy složit poklonu, za což děkuji. Poklony si vážím.
Jak probíhala spolupráce s ostatními herci včetně filmové manželky Terezy Ramba?
Byla to neskutečná jízda! Všichni házeli vtípky do poslední chvíle před rozjetím akce a i během ní. Neustále jsme se dusili smíchy, až jsem obdivoval Jiřího trpělivost s touhle neukrotitelnou bandou. Ale co si obsadil, to si pak musel i urežírovat…
Jaká byla atmosféra na samotném natáčení v malém prostoru a s tak obtížným textem? Mimochodem David Novotný vás prý na place rozesmával...
Nejenom David Novotný. S Klárou Melíškovou jsme si „jeli“ podprahové erotično, které mezi našimi postavami vznikalo. Alespoň jsme si to my tak trochu mysleli, ale doufali, že si toho režisér ani divák nevšimne. Točili jsme záběry, které trvaly i patnáct minut. Všichni měli někde poschovávané taháky s texty. Já ne. Já byl zapisovatel schůze. Měl jsem notebook.
Improvizovali jste na place? Jak byste zhodnotil režijní práci Jiřího Havelky?
Byla skvělá! Jirka je strašně chytrý kluk, kterého práce baví a naplňuje. Věří tomu, co dělá a dokáže tím nakazit kohokoliv. Improvizovalo se především na čtených zkouškách a některé věci pak Jirka zanesl i do finální verze scénáře. Improvizace při natáčení, které vznikaly neznalostí textu, pak ale musel asi složitě vystříhávat.
Film s nadsázkou zachycuje mezilidské vztahy a solidaritu mezi sousedy, ukazuje, jak je náročné domluvit se, vzájemně si naslouchat a přitom chránit svůj majetek. Máte tip, jak uhrát a zúčastnit se se ctí běžné schůze vlastníků bytových jednotek?
Nemám. S blbcem se prostě nedomluvíš. A spíš mi přijde, že náš film ukazuje někdy až nelidské mezilidské vztahy plné nesolidarity, ale jak se říká, naděje umírá poslední. Až po Kubátovi.
Co byste divákům řekl, co je s Vlastníky v kině čeká?
Myslím, že takový film ještě neviděli a vzkázal bych jim, ať se nebojí. Budou se bavit i stydět.
Jaké máte další herecké plány, na čem teď právě pracujete?
Momentálně jsem dotočil seriál pro jednu z našich televizí, kde hraju arogantního geniálního fyzika, který z donucení pomáhá kriminalistům řešit složité případy. Letos jsme natočili i další dva díly výpravné koprodukce Marie Terezie. V novém roce se chystám na jednu moc rozvernou pohádku a film s jedním mladým talentovaným režisérem, na který se také moc těším.
