Vlastníci

(zatím nehodnoceno)

Loading...

KLÁRA MELÍŠKOVÁ (1971), role paní Roubíčkové

Uznávaná fil­mo­vá, diva­del­ní a tele­viz­ní hereč­ka pochá­zí z Roudnice nad Labem. Při stu­diu na praž­ské DAMU (absol­vo­va­la Katedru alter­na­tiv­ní­ho a lout­ko­vé­ho diva­dla) hos­to­va­la v Divadle Na zábrad­lí. V roce 1996 zís­ka­la angaž­má v Dejvickém diva­dle, kde půso­bí dodnes. Debutovala v dra­ma­tu Minulost (1998). Dále se obje­vi­la ve fil­mech: Protektor (2009), Alois Nebel (2011), Díra u Hanušovic (2014), Andělé všed­ní­ho dne (2014), tri­lo­gie Zahradnictví (2017) či v tele­viz­ních seri­á­lech: Zázraky živo­ta (2010), Terapie I. a II. (2011 a 2013), Čtvrtá hvězda (2014), Modré stí­ny (2016), Dabing Street (2018), Zkáza Dejvického diva­dla (2019). Je nosi­tel­kou tří pres­tiž­ních fil­mo­vých cen Český lev za nej­lep­ší herec­ký výkon ve ved­lej­ší roli za posta­vu ženy hos­tin­ské­ho v tragi­ko­me­dii Mistři (2004) reži­sé­ra Marka Najbrta a dále za posta­vu ženy míst­ní­ho guru v tragi­ko­me­dii Čtyři slun­ce reži­sé­ra Bohdana Slámy (2012) a za roli mat­ky vra­žed­ky­ně v dra­ma­tu Já, Olga Hepnarová (2016) reži­sé­rů Tomáše Weinreba a Petra Kazdy.

Popište svou posta­vu paní Roubíčkové.

Paní Roubíčková je paní, kte­rá žije sama s kočka­mi. Zastupuje ve spo­le­čen­ství vlast­ní­ků byto­vých jed­no­tek kon­t­rol­ní úřad. Je to nesne­si­tel­ná paní, kte­rá s vel­kým důra­zem vyža­du­je, aby vše pro­bí­ha­lo pod­le pra­vi­del, čímž vel­mi schůzi zdr­žu­je.

A jaký byl hlav­ní impuls při­jmout roli této nesne­si­tel­né paní a zahrát si v tom­to fil­mu?

Skvěle vygra­do­va­ná schůze výbor­ně vykres­le­ných roz­díl­ných typů lidí. Také mě pře­svěd­či­lo, že auto­rem a reži­sé­rem byl Jiří Havelka, se kte­rým mám již mno­ho zážit­ků z diva­del­ní spo­lu­prá­ce.

Vaše posta­va ve fil­mu vše pedant­sky kon­t­ro­lu­je, dohlí­ží na „správ­ný“ prů­běh schůze. Režisér Havelka o Vaší roli pochval­ně pro­hlá­sil: „Klára Melíšková je ve své roli tak doko­na­le iri­tu­jí­cí, že už jsem ji ve střiž­ně nemohl vystát a občas ji musel pauz­nout.“ Co Vy na to?

Jestli tohle Jirka řekl, tak to je vel­ká pochva­la. To mě oprav­du moc těší.

Natáčení bylo nároč­né, usku­teč­ni­lo se v uza­vře­ném pro­sto­ru jed­né míst­nos­ti. Někteří her­ci pro­zra­di­li, že jste měli tahá­ky s tex­ty. Jak to pro­bí­ha­lo na pla­ce?

Natáčení bylo oprav­du nároč­né. Seděli jsme šest dní zavře­ní od rána do veče­ra v zatem­ně­lé míst­nos­ti, pro­to­že schůze se ode­hrá­va­la večer. Muselo se nato­čit deva­de­sát strá­nek tex­tu, kte­rý se doma nedal moc nau­čit, pro­to nám Jiří dovo­lil mít tahá­ky pod sta­no­va­mi a občas se do nich podí­vat. A hlav­ně jsme těch pat­náct až dva­cet strá­nek den­ně jeli pořád doko­la, tak­že tím­to způ­so­bem se to vše dalo zvlád­nout. A také díky obrov­ské­mu kli­du a las­ka­vos­ti samot­né­ho Jiřího.

Jak Jiří Havelka pra­cu­je s her­ci?

Jak už jsem říka­la, s Jiřím jsem nazkou­še­la tři insce­na­ce u nás v Dejvickém diva­dle, zná­me se od ško­ly. On nikdy nezvý­ší hlas a při­tom má auto­ri­tu. Je obrov­sky chyt­rý, tvůr­čí a vel­mi inspi­ru­jí­cí. A doko­na­le pře­de­hrá­vá.

Pokud bys­te měla pozvat své fanouš­ky do kina na Vlastníky, co bys­te jim vzká­za­la?

Když se ukáz­ky z fil­mu pre­zen­to­va­ly kina­řům, oni se prý tak smá­li, že někdo z pro­dukč­ní­ho týmu Vlastníků pro­ne­sl: „My jim bude­me muset dopo­ru­čit zvý­šit hla­di­nu zvu­ku v sále, aby lidem kvů­li smí­chu něco neu­teklo…” Tak to mám pocit, že je to krás­ná pozván­ka.

Na co se divá­ci mohou těšit, na čem dal­ším teď pra­cu­je­te?

Herecké plá­ny žád­né nemám, uží­vám si vol­na.

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře