Vlastníci

(zatím nehodnoceno)

Loading...

VOJTĚCH KOTEK (1988), role pana Zahrádky

Úspěšný herec, fil­mo­vý reži­sér, dabér a mode­rá­tor, kte­rý pochá­zí z Prahy. Vystudoval režii na FAMO v Písku. Debutoval v dob­ro­druž­ném sním­ku Únos domů (2002), ale jako herec se pro­sla­vil spo­leč­ně s Jiřím Mádlem v kul­tov­ních Snowboarďácích (2004). Společně si také zahrá­li v kome­di­ích Ro(c)k pod­vraťá­ků (2006) a Rafťáci (2006). Výběr z fil­mo­gra­fie: Venkovský uči­tel (2007), Tobruk (2008), Perfect Days (2011), Hořící keř (2013) nebo Padesátka (2015), tato zim­ní kome­die zna­me­na­la pro Vojtu Kotka rov­něž jeho fil­mo­vý debut. Naposledy ho divá­ci moh­li vidět v kome­dii Poslední aris­to­krat­ka (2019).

Představte svou posta­vu man­že­la – obě­ta­vé­ho pana Zahrádky.

Pan Zahrádka je pře­de­vším man­žel paní Zahrádkové. Je to otec tří dětí. Otec z povo­lá­ní. Paní Zahrádková urču­je ryt­mus jeho živo­ta a on je jí za to vděč­ný. Sám by si v tom širém svě­tě nevě­děl se sebou rady. Dokonce i tyhle řád­ky píše pod jejím dohle­dem a s jejím svo­le­ním.

Byla to pro Vás výzva, vystřih­nout si tuto roli tať­ky?

Nejen to, dokon­ce jsem měl mož­nost podob­né schůze zúčast­nit se na vlast­ní kůži a to mě pře­svěd­či­lo o kva­li­tách Jiřího tex­tu. Celá par­ta her­ců a vůbec i celá ta výzva nato­čit film tím­to způ­so­bem, mě moc láka­la.

Vaše posta­va se ide­a­lis­tic­ky sna­ží spo­leč­ně s man­žel­kou spo­leč­ný­mi sila­mi dům zachrá­nit a pro výsle­dek své­ho jed­ná­ní jsou oba ochot­ni udě­lat coko­liv. Jak se Vám tato posta­va hrá­la a čer­pal jste něja­ké situ­a­ce i z vlast­ní­ho živo­ta?

Jsem člo­věk, kte­rý je scho­pen jít si za svým, ať to sto­jí, co to sto­jí. Pan Zahrádka se ale roz­ho­dl obě­to­vat i vlast­ní důstoj­nost, čemuž se já ve svém živo­tě sna­žím vyva­ro­vat. Ne vždy se mi to ale daří. Musím ale říct, že mě role tro­chu uťá­plé­ho man­žíl­ka hrát bavi­la, pro­to­že ve sku­teč­nos­ti tako­vý nejsem. Vůbec. Opravdu. Ani tro­chu. Navzdory tomu, co si o mě kole­gy­ně Voříšková - Ramba mys­lí.

Působí na Vás schůze a pře­de­vším nála­da v sou­čas­né čes­ké spo­leč­nos­ti zachy­ce­ná ve fil­mu (hád­ky, tupost, vypo­čí­ta­vost a xeno­fo­bie) věro­hod­ně?

Myslím, že ji to vysti­hu­je víc než přes­ně a jsem zvě­da­vý na reak­ce divá­ků. Náš film může na prv­ní pohled vypa­dat až jed­no­du­še, ale jsem pře­svěd­čen, že se v něm skrý­vá mno­hem víc o nás všech.

Režisér Havelka o Vaší roli pro­hlá­sil, že ho mile pře­kva­pi­lo, že: „Vojta Kotek se umí převtě­lit do tať­ky, kte­rý už se Snowborďáky nemá fakt nic spo­leč­né­ho.“

Jsem pře­kva­pen, že ho to pře­kva­pi­lo, pro­to­že mě potom pře­kva­pu­je, že mě obsa­dil, když si tím před­tím nebyl jist. Ale mys­lím, že to tak nemys­lel a chtěl mi tím tedy slo­žit poklo­nu, za což děku­ji. Poklony si vážím.

Jak pro­bí­ha­la spo­lu­prá­ce s ostat­ní­mi her­ci včet­ně fil­mo­vé man­žel­ky Terezy Ramba?

Byla to nesku­teč­ná jíz­da! Všichni háze­li vtíp­ky do posled­ní chví­le před roz­je­tím akce a i během ní. Neustále jsme se dusi­li smí­chy, až jsem obdi­vo­val Jiřího trpě­li­vost s touhle neu­kro­ti­tel­nou ban­dou. Ale co si obsa­dil, to si pak musel i ure­ží­ro­vat…

Jaká byla atmo­sfé­ra na samot­ném natá­če­ní v malém pro­sto­ru a s tak obtíž­ným tex­tem? Mimochodem David Novotný vás prý na pla­ce roze­smá­val...

Nejenom David Novotný. S Klárou Melíškovou jsme si „jeli“ pod­pra­ho­vé ero­tič­no, kte­ré mezi naši­mi posta­va­mi vzni­ka­lo. Alespoň jsme si to my tak tro­chu mys­le­li, ale dou­fa­li, že si toho reži­sér ani divák nevšim­ne. Točili jsme zábě­ry, kte­ré trva­ly i pat­náct minut. Všichni měli někde poscho­vá­va­né tahá­ky s tex­ty. Já ne. Já byl zapi­so­va­tel schůze. Měl jsem note­book.

Improvizovali jste na pla­ce? Jak bys­te zhod­no­til režij­ní prá­ci Jiřího Havelky?

Byla skvě­lá! Jirka je straš­ně chyt­rý kluk, kte­ré­ho prá­ce baví a napl­ňu­je. Věří tomu, co dělá a doká­že tím naka­zit koho­ko­liv. Improvizovalo se pře­de­vším na čte­ných zkouš­kách a někte­ré věci pak Jirka zane­sl i do finál­ní ver­ze scé­ná­ře. Improvizace při natá­če­ní, kte­ré vzni­ka­ly nezna­los­tí tex­tu, pak ale musel asi slo­ži­tě vystří­há­vat.

Film s nad­sáz­kou zachy­cu­je mezi­lid­ské vzta­hy a soli­da­ri­tu mezi sou­se­dy, uka­zu­je, jak je nároč­né domlu­vit se, vzá­jem­ně si naslou­chat a při­tom chrá­nit svůj maje­tek. Máte tip, jak uhrát a zúčast­nit se se ctí běž­né schůze vlast­ní­ků byto­vých jed­no­tek?

Nemám. S blb­cem se pros­tě nedo­mlu­víš. A spíš mi při­jde, že náš film uka­zu­je někdy až nelid­ské mezi­lid­ské vzta­hy plné neso­li­da­ri­ty, ale jak se říká, nadě­je umí­rá posled­ní. Až po Kubátovi.

Co bys­te divá­kům řekl, co je s Vlastníky v kině čeká?

Myslím, že tako­vý film ješ­tě nevi­dě­li a vzká­zal bych jim, ať se nebo­jí. Budou se bavit i sty­dět.

Jaké máte dal­ší herec­ké plá­ny, na čem teď prá­vě pra­cu­je­te?

Momentálně jsem doto­čil seri­ál pro jed­nu z našich tele­vi­zí, kde hra­ju aro­gant­ní­ho geni­ál­ní­ho fyzi­ka, kte­rý z donu­ce­ní pomá­há kri­mi­na­lis­tům řešit slo­ži­té pří­pa­dy. Letos jsme nato­či­li i dal­ší dva díly výprav­né kopro­duk­ce Marie Terezie. V novém roce se chys­tám na jed­nu moc roz­ver­nou pohád­ku a film s jed­ním mla­dým talen­to­va­ným reži­sé­rem, na kte­rý se také moc těším.

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře