Zaklínač 3: Divoký hon – O víně a krvi

Po roz­ší­ře­ní s podti­tu­lem Srdce z kame­ne jsme se před nece­lým měsí­cem dočka­li  posled­ní­ho roz­ší­ře­ní pro hru Zaklínač 3: Divoký hon, nesou­cí­ho jmé­no O víně a krvi. A na začá­tek je rov­nou potře­ba říci, že lou­če­ní se zaklí­na­čem Geraltem z Rivie se vývo­já­řům ze stu­dia CD Projekt RED poved­lo na výbor­nou. Než se pus­tí­me do kva­lit toho­to posled­ní­ho roz­ší­ře­ní pro tře­tí­ho Zaklínače, je tře­ba se zmí­nit o jeho čes­kém pře­kla­du. České titul­ky zde totiž jen sle­pě nedo­pro­vá­zí ang­lic­ky mlu­ve­né slo­vo, ale daří se jim sro­zu­mi­tel­ně vyprá­vět pří­běh a to tako­vý­mi pro­střed­ky, kte­ré bychom ve hře běž­ně neo­če­ká­va­li.

Dalším pří­jem­ným pře­kva­pe­ním nové­ho roz­ší­ře­ní je i zce­la nová loka­ce. Předchozí DLC Srdce z kame­ne ote­vře­lo pou­ze dal­ší část mapy, zná­mé z původ­ní hry. Postupem hry jsme se však vra­ce­li do sta­rých zná­mých loka­cí, kte­ré nena­bí­ze­ly moc novi­nek k pro­zkou­má­ní. O víně a krvi nás hned na začát­ku zave­de do nové oblas­ti, kte­rou je slun­né vévod­ství Toussaint. To se opro­ti Velenu, jenž půso­bil nefal­šo­va­ným stře­do­ev­rop­ským dojmem, liší jak atmo­sfé­rou, tak i svou barev­nos­tí a při­po­mí­ná tak spí­še jiho­ev­rop­ské stá­ty, leží­cí u Středozemního moře. Hned na roz­jezd vám zde hra posta­ví do ces­ty pořád­né­ho bos­se v podo­bě obra, se kte­rým se bude­te muset vypo­řá­dat. Poté už vám hra dává abso­lut­ní vol­nost, jak trá­vit her­ní čas. Můžete se rov­nou vrh­nout na hlav­ní dějo­vou lin­ku, nebo plnit nepo­vin­né úko­ly, vyři­zo­vat zaklí­nač­ské zakáz­ky a dělat spous­tu dal­ších akti­vit. Cestou pro­slu­ně­nou kra­ji­nou bude­te míjet roz­leh­lé vini­ce, sady, lesí­ky, ale i krá­lov­ská měs­ta, kte­rá zde vypa­da­jí napros­to pompéz­ně. Atmosféře nahrá­vá i to, že těs­ně po začát­ku celé­ho DLC zís­ká­te svou vlast­ní nemo­vi­tost – zpustlou vini­ci s ochot­ným slu­žeb­nic­tvem a mno­ha mož­nost­mi inves­to­vá­ní těž­ce vydě­la­ných korun. Co naplat, že se jed­ná pou­ze o beze­dný pytel na pení­ze, ze kte­ré­ho máte maxi­mál­ně vizu­ál­ní uži­tek. Právě ten totiž při­spí­vá k tomu, že se sem rádi vra­cí­te a sku­teč­ně toto mís­to pova­žu­je­te za svůj pře­chod­ný domov. Ano, je zde mož­né si po něko­li­ka úpra­vách vysta­vo­vat své oblí­be­né zbro­je, je však ško­da, že auto­ři do hry neza­hr­nu­li více­ro mož­nos­tí, jak na vini­ci dále hos­po­da­řit, neby­lo by na ško­du zahr­nout do hry napří­klad obcho­do­vá­ní s vínem, aby hrá­či jeho vini­ce vyná­še­la něja­ký ten peníz. Dodalo by to vět­ší moti­va­ci k tomu, aby hráč své síd­lo dále zve­le­bo­val za úče­lem vět­ších zis­ků.

Ale zpět k pří­bě­hu. Ten vám zabe­re pří­jem­ných deset hodin, při­čemž dal­ší desít­ky hodin  může­te strá­vit nahá­ně­ním vše­mož­ných ved­lej­ších úko­lů, achie­ve­men­tů a nezná­mých míst na mapě. Mapa je vel­mi roz­leh­lá a její pro­zkou­má­vá­ní vám zabe­re mno­ho hodin her­ní­ho času. Cestou navíc bude­te kla­sic­ky nará­žet na náhod­né úko­ly, kte­ré mají kaž­dý vlast­ní, nápa­di­tou záplet­ku. Jakmile se ale uká­že hláš­ka o dokon­če­ní ques­tu a zís­ká­te odmě­nu, už o něm ve hře napad­ne sebe­men­ší zmín­ka. To je roz­hod­ně ško­da, bylo by dob­ré, kdy­by se hrá­čo­vi vol­by z jed­no­ho úko­lu pro­je­vi­ly napří­klad i v něko­li­ka dal­ších. Autory však chvá­lím za to, že kaž­dé­mu úko­lu doda­li jis­tou dáv­ku ori­gi­na­li­ty. Úkoly jsou skvě­le napsa­né, dia­lo­gy v mno­ha pří­pa­dech poba­ví a odleh­čí tak napja­tou atmo­sfé­ru. Nesetkal jsem se s úko­lem, kte­rý by se byť ale­spoň tro­chu podo­bal něja­ké­mu jiné­mu. V mno­ha úko­lech také máte na výběr více cest k jeho dokon­če­ní. Krásným pří­kla­dem je jeden z ved­lej­ších úko­lů, kdy při vašich puto­vá­ní kra­ji­nou najde­te zde­vas­to­va­nou kupec­kou kara­va­nu a mrt­vo­lu kup­ce. Po pro­hle­dá­ní mís­ta činu zjis­tí­te, že za tím­to masa­krem sto­jí bazi­li­šek, načež se na scé­ně obje­ví šlech­tic, kte­rý se o toho­to bazi­liš­ka sta­rá kvů­li rodin­né tra­di­ci. A prá­vě zde dosta­ne­te na výběr, zda bazi­liš­ka usmr­tit, nebo jej nechat žít. Ano, tyto mož­nos­ti plně­ní úko­lů více­ro cesta­mi byly už v původ­ní hře, jsou ale bodem k dob­ru i zde, a řekl bych, že jsou zde roz­ve­de­ny ješ­tě ve vět­ší míře.

Další změ­nu zažil i inven­tář, ten je zde o dost lépe a pře­hled­ně­ji zpra­co­ván. Přibily i dal­ší mož­nos­ti vyu­ži­tí růz­ných mutage­nů, kte­ré při­dá­va­jí vše­li­ja­ké bonu­so­vé body do sta­tis­tik, a najde­me tu i nové nákre­sy na zaklí­nač­ské zbro­je, respek­ti­ve novou úro­veň k jejich vylep­še­ní. Další změ­nou je také množ­ství boss figh­tů. V původ­ní hře jsme na něja­ký ten boss fight muse­li mnoh­dy čekat celé hodi­ny, tady o ně ovšem není nou­ze. Na to, že se jed­ná o DLC, je zde počet bos­su dosti vel­ký, dle mého názo­ru to však roz­hod­ně není na ško­du. Navíc se zde setká­te i se sta­rý­mi zná­mý­mi, a to jak z knih, tak i původ­ní hry.  Finální roz­ší­ře­ní pro tře­tí­ho Zaklínače je tak vel­mi důstoj­ným roz­lou­če­ním s Geraltem, s jeho fan­ta­sy svě­tem a vše­mi jeho hrdi­ny. Samozřejmě má i své stin­né strán­ky v podo­bě del­ší­ho nahrá­vá­ní loka­cí a ztrát fra­me­ra­tu, ale nad těmi­to věc­mi jsem v pří­pa­dě této ocho­ten při­mhou­řit oči. Takže co dodat na závěr? Asi to, že se posled­ní DLC ke hře Zaklínač 3 poved­lo na výbor­nou, a spo­leč­ně s před­cho­zím roz­ší­ře­ním a původ­ní hrou dává dohro­ma­dy vskut­ku dechbe­rou­cí video­her­ní záži­tek, jaký se jen tak nevi­dí.

Recenzovaná ver­ze: PS4

Verdikt: 10/10

Zdroje: Vlastní

---