#1915: Punisher MAX 7: Muž z kamene - 45 %

Jestli Garth Ennis něco umí - tedy kromě vyprávění příběhů - tak je to fakt, že si nechává otevřené dveře pro další díly. To se v případě knihy "Punisher MAX 7: Muž z kamene" potvrzuje naplno, protože začátek příběhu je možné vysledovat ke knize "Punisher MAX 3: Matička Rus", stejně jako třeba příběh předcházející, "Punisher MAX 6: Barracuda", také ještě úplně neskončil a má svoje pokračování. Jako kdyby se Ennis nechtěl moc zabývat vymýšlením nějakých komplikovaných nových zápletek, a ve chvíli, kdy nebude vědět, co dál, tak se vrátí k postavám, které ještě neměly úplně všechno dořešeno, k postavám, u nichž jsme ještě neviděli mrtvolu a které by si svůj konec z rukou Punishera zasloužili.

Takovou postavou je v tomto případě ruský generál Nikolaj Alexandrovič Zacharov, který je válečným zločincem, sám Sovětský svaz, respektive Rusko ho moc nemusí a není oblíbenou osobou. Už se jednou setkal s Punisherem, ale unikl jeho tažení, a tak si myslí, že by stálo za to se mu znovu postavit, připravit se na něj a sejmout ho, což by dalo jasný signál k tomu, že je potřeba se Zacharovem stále počítat a že by se i Moskva měla obávat. Na tuhle myšlenku přivede Zacharova americká krysa jménem Rawlins, což je také figurka, která je dobře známá a kterou by Punisher také celkem rád sprovodil ze světa. Popravdě se vedle něj Zacharov jeví jako sice hajzl, ale celkem rovný hajzl, od kterého je jasné, co můžete čekat. Od Rawlinse žádná strana neví, co by měla očekávat. Snad jen kudlu do zad.

Způsob, jakým se Punisher dostane do hry, mi přišel na první pohled takový chytrý, dobře vymyšlený, ale když se nad tím člověk zamyslí, tak je to tak trochu ptákovina, kterou si chtěl Garth Ennis zajistit jen to, že se jeho hlavní postava přenese do prostředí, které bude trochu jiné, kde se bude zase moct víc věnovat vojákům, které má podle všeho hodně rád a rád o nich píše, a navíc bude moct sem tam nechat Leandra Fernandeze vykreslit skutečně povedenou scénu, kdy především ty se Zacharovem, jsou dobré. Ale ke konci, jako kdyby už Ennis nevěděl, jak to vlastně uzavřít, a i když máte pocit, že se mu povedlo celkem originální finále, najednou zjistíte, že vás to nějak nebaví, že to prostě není ono, že už nevěděl, kam s příběhem jít.

Kniha "Punisher MAX 7: Muž z kamene" má dobrou zápornou postavu, vlastně dvě celkem dobré záporné postavy, ale jako kdyby Ennis sám nedokázal jejich potenciál využit, a místo toho, aby jejich síla fungovala díky symbióze, tak se naopak díky symbióze vyznění ztratilo. Konec je nudný, poslední stránka očekávaná a popravdě jsem doufal, že bude ještě o něco názornější. Myslím, že tady si Ennis sám zabil něco, co mohlo být mnohem lepší. Leandro Fernandez pak knihu "Punisher MAX 7: Muž z kamene" zachraňuje jen částečně, v některých scénách je dobrý, v některých scénách je takový nenápadný, kdy si uvědomíte, že vás ani kresba nedokázala nějak pořádně vytrhnout. Podprůměrný díl.