#71 - Americký vlkodlak v Londýně (1981)

V roce 1981 se s vlkodla­ky doslo­va roz­tr­hl pytel. Dva fil­my se pokou­še­ly o zachy­ce­ní pře­mě­ny vlkodla­ka v reál­ném čase. Dle mého se to fil­mu „Americký vlkodlak v Londýně“ poved­lo lépe než fil­mu „Kvílení vlkodla­ků“.

Americký vlkodlak v Londýně

An American Werewolf in London

USA, Velká Británie, 1981, 97 minut

Režie: John Landis

Scénář: John Landis

Hrají:

David Naughton (David Kessler)

Jenny Agutter (Sestra Alex Price)

Griffin Dunne (Jack Goodman)

John Woodvine (Dr. J. S. Hirsch)

Musím říct, že jak mě nenadchlo „Kvílení vlkodla­ků“, tak u „Amerického vlkodla­ka v Londýně“ mám úpl­ně jiné dojmy. Je to mno­ha ohle­dy, ale hlav­ně tím, že mě osob­ně tenhle horor při­jde pros­tě líp nato­če­ný, a to i díky tomu, že má v sobě špet­ku humo­ru, což mě vždy potě­ší. Hlavně ve chví­li, když to není přes míru a mís­ty je to sku­teč­ně vtip­né.

Základní sil­ná strán­ka toho­hle fil­mu je v tom, že má skvě­lé mas­ky a efek­ty. To, o co se „Kvílení vlkodla­ků“ sna­ži­lo, ale v někte­rých momen­tech vyzně­lo nejis­tě, tedy pře­mě­na muže ve vlkodla­ka v jedi­ném zábě­ru ve všech fázích, to „Americký vlkodlak v Londýně“ dotá­hl k doko­na­los­ti. Přeměna ve vlkodla­ka je nato­lik auten­tic­ká, že jí v pod­sta­tě nelze nic vytknout. Je zabí­rá­na z blíz­ka a divák si jen říká, jak to ten­krát před 30 lety moh­li ti lidé zvlád­nout, když ješ­tě pořád­ně nic nevě­dě­li o digi­tál­ních tech­no­lo­gi­ích. Patří jim moje uzná­ní a budu jen rád, když se dneš­ní fil­ma­ři budou řídit tímhle vzo­rem a nato­čí zase něja­ký film, kte­rý bude sta­vět na kla­sic­ké tech­ni­ce a ne na pixe­lech. Trochu se téhle tra­di­ce drží Guillermo del Toro, ale i on hod­ně brou­sí do vod digi­tál­ních.

„Americký vlkodlak v Londýně“ je název, kte­rý v pod­sta­tě vysti­hu­je všech­no. Podobně jako Hadi v leta­dle. Nejde o nic jiné­ho než o to, že se dvo­ji­ce Američanů/baťůžkářů vydá­vá na ang­lic­ký ven­kov a tady se nej­pr­ve setká s podiv­nou chás­kou v jed­né hos­po­dě a pak je napa­de­na vlkodla­kem. Je nám v pod­sta­tě oka­mži­tě pře­destře­no, že je to vlkodlak, pro­to­že bes­tie je zabi­ta, a mís­to ní tam leží mrt­vý člo­věk. Jeden z Američanů zemře, ale toho dru­hé­ho se poda­ří zachrá­nit. Naneštěstí. Byl totiž poškrá­bán, což zna­me­ná jedi­né. Za dal­ší­ho úplň­ku se sám pro­mě­ní v krve­lač­nou a hla­do­vou bes­tii.

Nesledujeme pou­ze horor, ale v pod­sta­tě i milost­ný pří­běh mezi Američanem a tro­chu upja­tou Angličankou. Pravda, upja­tou pou­ze na prv­ní pohled. Přesto nám film před­vá­dí ste­re­o­ty­py. Americký pohled na Velkou Británii, a tak tro­chu taky ang­lic­ký pohled na Spojené stá­ty. Velmi vtip­ná je scé­na, kdy se David sna­ží o to, aby jej poli­cis­ta zatkl, a tak začí­ná nadá­vat na pří­sluš­ní­ky krá­lov­ské rodi­ny a vůbec na význam­né Brity. Ukáže se však, že na kon­zer­va­tiv­ní­ho poli­cis­tu to dojem neu­dě­lá, mís­to, aby zasá­hl, pros­tě Davida nechá být.

„Americký vlkodlak v Londýně“ je vtip­ný film, ale hlav­ně je to dob­rý horor. Některé scé­ny jsou sku­teč­ně výteč­ně nato­če­né. Osobně se mi vel­mi líbi­la scé­na v met­ru, kdy nevi­dí­me, co muže sle­du­je, i když samo­zřej­mě dob­ře víme, že je to David v podo­bě vlkodla­ka, ale kame­ra je tím vlkodla­kem, tak­že jen stí­há­me muže, víme, co má při­jít a těs­ně před tím, než to při­jde, se ocit­ne­me na vrcho­lu eska­lá­to­ru a čeká­me, až vlkodlak koneč­ně při­jde. A on sku­teč­ně při­chá­zí. A my víme, co bude násle­do­vat. Čirá hrůza a děs.

Film se pří­mo nevy­ží­vá v trhá­ní a por­co­vá­ní na kusy, spíš uka­zu­je, jak to skon­čí. Vidíme roz­tr­ha­ná těla, hni­jí­cí mrt­vo­lu Jacka, kte­rý při­šel ze záhro­bí kama­rá­da varo­vat, ale také dal­ší mrt­vé, kte­ré David nako­nec pře­ce jen zabil. Zde jsou mas­ky opět tím, co doka­zu­je, že si film zaslou­ží zařa­ze­ní mezi eli­tu. Důkazem je také Oscar za nej­lep­ší make-up pro Ricka Bakera.

„Americký vlkodlak v Londýně“ je film, kte­rý vás bude bavit a při­ne­se vám přes­ně to, co název sli­bu­je. Poměrně jed­no­du­chý pří­běh, vtip­né momen­ty, ale pře­de­vším dob­rý horor, kte­rý sto­jí za to.

Proč film zařa­dit mezi 101 nej­lep­ších horo­rů všech dob:

Devízou fil­mu jsou mas­ky. Už jen pro ně je nut­né film vidět, pro­to­že tak skvě­lou pro­mě­nu ve vlkodla­ka hned tak neu­vi­dí­te. Ale film uchvá­tí i svým humo­rem, a i když vám Američané budou mož­ná pro­tiv­ní, mě osob­ně to vyna­hra­di­li Angličané, ti jsou mi sym­pa­tič­těj­ší. Snad kro­mě osa­zen­stva zapad­lé hos­po­dy.

Proč film neza­řa­dit mezi 101 nej­lep­ších horo­rů všech dob:

Film má poměr­ně jed­no­du­chý děj a v pod­sta­tě ničím nepře­kva­pí. Na dru­hou stra­nu to, s čím pra­cu­je, před­vá­dí v nej­lep­ším mož­ném svět­le.

Další film pat­ří­cí mezi „101 nej­lep­ších horo­rů“ vyjde 20.7.2020

---

Článek je sou­čás­tí seri­á­lu 101 nej­lep­ších horo­rů na inter­ne­to­vém maga­zí­nu Horor-Web.cz.

---

---