Adventní kalendář povídek: Kdysi v zimě

Adventní kalen­dář poví­dek: Kdysi v zimě je již tře­tím sbor­ní­kem poví­dek, kte­ré vyda­lo Nakladatelství BRK s.r.o., a jež potě­ší a zce­la urči­tě neu­ra­zí žád­né­ho čte­ná­ře.

Jedná se o sbor­ník s cel­kem 24 poví­dek s jed­nou povíd­kou navrch, od nej­růz­něj­ších začí­na­jí­cích čes­kých talen­tů naše­ho lite­rár­ní­ho svě­ta, díky nimž jsou jed­not­li­vé pří­běhy žánro­vě mno­hem pes­t­řej­ší, a  nedo­vo­lí vám se s nimi ani chvi­lič­ku nudit.

Svým roz­sa­hem jsou všech­ny povíd­ky vel­mi kra­tič­ké, tak ako­rát na před­vá­noč­ní chvil­ko­vé zasta­ve­ní se a odre­a­go­vá­ní se.

Osobně jsem navíc uví­ta­la i samot­nou veli­kost kníž­ky, což mě vel­mi mile pře­kva­pi­lo. Je tak malič­ká a tenouč­ká, tak ako­rát do ruky, kapsy nebo kabel­ky, díky čemuž jsem ji moh­la prak­tic­ky stá­le nosit u sebe a číst kaž­dou vol­nou chvi­lič­ku, tře­ba i v auto­buse ces­tou do prá­ce.

Adventní kalen­dář poví­dek: Kdysi v zimě obsa­hu­je vel­mi barev­nou šká­lu poví­dek, kde někte­ré jsou plné napě­tí a oče­ká­vá­ní, jiné nao­pak potě­ší roman­tic­ké duše či milov­ní­ky pří­bě­hů s pohád­ko­vým náde­chem a tajem­na.

Navíc se mi líbi­lo, že všech­ny povíd­ky jsou protka­né vel­mi zají­ma­vý­mi myš­len­ka­mi a život­ní moud­ros­tí, jež si může­me ucho­vat dále ve svém srd­ci a těžit z nich ve svých kaž­do­den­ních živo­tech.

Poslání, kte­ré nám v tom­to před­vá­noč­ním čase nabí­ze­jí je, že bychom se měli zasta­vit a zamys­let se nad tím, co je ve sku­teč­ném živo­tě oprav­du důle­ži­té, a vážit si všech těch oka­mži­ků, kte­ré nám dává kaž­dič­kým novým dnem.....

„Lidé se pře­de mnou hemží z mís­ta na mís­to jako mra­ven­ci, odklá­da­jí život, vymlou­va­jí se na nespráv­ný oka­mžik, a mís­to toho, aby své exis­ten­ci dali něja­ký smy­sl, radě­ji o něm jen mlu­ví. Každý z nich ale pou­ze před­stí­rá, že žije. Ve sku­teč­nos­ti se jen bojí,. Blízkosti ostat­ních, stár­nu­tí, vlast­ních přá­ní na toho, že všech­no, co si o sobě mys­lí, je lež.“ 

„Jak málo někdy sta­čí, abys­te měli radost ze živo­ta“.

„Život je občas divo­ká jíz­da a při­ná­ší nám zku­še­nos­ti, po kte­rých zrov­na netou­ží­me. Ale když je pře­ži­je­me, s odstu­pem mohou být i úsměv­né.“

Nejvíce se mi líbi­ly dvě povíd­ky, kte­ré nej­ví­ce asi kore­spon­do­va­ly s blí­ží­cí­mi se Vánoci a vánoč­ní atmo­sfé­rou, nejen téma­tem zimy, a to povíd­ka Pražské Jezulátko od Jitky Hrdličkové a Setkání s Ježíškem od Ilony Pluhařové. Škoda, že podob­ný­mi povíd­ka­mi nebyl plný celý kalen­dář, mož­ná by víc nasál ten před­vá­noč­ní čas plný oče­ká­vá­ní.

Povídka Chutě uply­nu­lých zim od Jany  Kvičerové s při­rov­ná­ním vánoč­ní kolek­ce mi při­po­mně­la můj oblí­be­ný film Forrest Gump. Naopak mě v kni­ze vůbec nenadchl bonu­so­vý pří­běh a mys­lím si, že se do advent­ní­ho kalen­dá­ře, kdy lidé vyhlí­že­jí blí­ží­cí se svát­ky kli­du a míru, moc neho­dí.... ale to je jen o mém vlast­ním poci­tu a názo­ru.

Chcete-li si pro­to zkrá­tit čeká­ní na rodin­né svát­ky kli­du a poho­dy, či čeká­ní na Ježíška, urči­tě sáh­ně­te po této kni­ze, s kte­rou se rádi zasta­ví­te a mož­ná se i na chvi­lič­ku zamys­lí­te nad tím, proč se pořád za něčím hnát, a proč si nao­pak neu­ží­vat kaž­dé chvi­lič­ky, jež nám byl živo­tem dán.....

Adventní kalen­dář poví­dek: Kdysi v zimě

Vydalo: Nakladatelství BRK s.r.o.

Rok vydá­ní 2022, 1. vydá­ní

Počet stran: 202