MARTIN HOFMANN (1978), role Macha

Filmový, tele­viz­ní a diva­del­ní herec. Narozen v Českých Budějovicích. Po stu­di­ích na praž­ské DAMU - obor čino­her­ní herec­tví začal hos­to­vat v praž­ském Rokoku, kam nastou­pil do angaž­má. Po odcho­du na vol­nou nohu násle­do­va­la spo­lu­prá­ce s Dušanem D. Pařízkem na insce­na­ci The Bandits, dále hrál v Divadle Bez zábrad­lí, Divadle Radka Brzobohatého, ve Viole a Divadle v Řeznické. Nejvíce rolí ztvár­nil v praž­ském Spolku Kašpar, kde půso­bí dodnes. Dále je k vidě­ní v Divadle Bolka Polívky, ve Viole a Studiu Švandova diva­dla či v Ungeltu. Ve fil­mu debu­to­val v roman­tic­kém dra­ma­tu reži­sé­ra Karla Kachyni Hanele (1999). Poprvé na sebe výraz­ně upo­zor­nil v tragi­ko­me­dii o vzta­zích Silný kafe (2004), dále v rodin­ném fil­mu Kdopak by se vlka bál (2008) či v živo­to­pis­ném dra­ma­tu Masaryk (2016). Slavným her­cem se stal díky hlav­ní roli v kul­tov­ním tele­viz­ním seri­á­lu Most! (2019). V letoš­ním roce ho mohou divá­ci vidět hned ve třech fil­mo­vých titu­lech: v kome­dii Ženy v běhu, v dra­ma­tu Skleněný pokoj a tragi­ko­me­dii Teroristka.      

 Představte svou posta­vu Macha.

No něja­ký vzor ctnos­tí to není. A pod­le vše­ho nikdy nebyl. Nicméně je to zlo­duch spí­še lokál­ní­ho for­má­tu, není to žád­ný Michael Corleone. Je inte­li­gent­ní, cynic­ký, má zřej­mě něja­ký smy­sl pro humor. Myslí si, že z jeho stra­ny je vše dob­ře „ošé­fo­va­né“. Má vlast­ní pra­vi­dla morál­ky. Je samo­li­bý a své­ho sou­pe­ře pod­ce­ní.

Po tele­viz­ním seri­á­lu Most!, zde opět hra­je­te nega­tiv­ní roli, proč jste na roli aro­gant­ní­ho lehce úlis­né­ho mafi­á­na Macha kývl?

Spíš pro mne bylo důle­ži­té, s kým to je, než co to je. Setkání s Ivou Janžurovou, s Tatianou Vilhelmovou, ostat­ní­mi. Chápal jsem, že hlav­ní role musí mít něja­ké­ho „opo­nen­ta“. Asi nemůžu říct, že bych chtěl hrát výhrad­ně role toho­to typu, ale vždyc­ky vychá­zí­te z nabíd­ky, kte­rá je na sto­le. Já samo­zřej­mě na roli Gladiátora čekal, ale nako­nec to dělal Russell Crowe. Až se bude dělat rema­ke Pyšné prin­cez­ny, čekám na krá­le Miroslava.

„Učitelky v důcho­du pře­ce nestří­le­jí lidi,“ zazní z Vašich úst a paní uči­tel­ka Vám odpo­ví, než odjis­tí zbraň: „Právě. Ale teď už si tím nikdy nebu­de­te jis­tý.“ Má smy­sl se posta­vit zlu, jak je vidět ve fil­mu?

Věřím, že ano. A pokud na to v danou chví­li z něja­kých důvo­dů nemá­te, je jis­tě dob­ré nesta­vět se na stra­nu zla. Alespoň.

Pokud zavzpo­mí­ná­te na natá­če­ní, jaký je typ reži­sé­ra Radek Bajgar? Jak pra­cu­je s her­ci, a impro­vi­zo­va­li jste na pla­ce?

Radek Bajgar na mě udě­lal dojem. Je inte­li­gent­ní, klid­ný, přá­tel­ský. Je s ním dob­ře, vážím si ho jako sluš­né­ho kva­lit­ní­ho chla­pa. Ne vždy jsme se díva­li na věc od začát­ku stej­ně, ale vždyc­ky jsme se umě­li bez hys­te­rie domlu­vit. Je reži­sér, má posled­ní slo­vo - to je jas­né. Přeju mu skvě­lý film! I nám ostat­ním. Co se impro­vi­za­ce týče, to je výrob­ní tajem­ství.

Jak se Vám spo­lu­pra­co­va­lo s herec­kou legen­dou Ivou Janžurovou a ostat­ní­mi her­ci: Tatianou Vilhelmovou, Pavlem Liškou či slo­ven­skou hereč­kou Kristinou Svarinskou?

Bylo mi ctí a potě­še­ním.

Pokud bys­te měl pozvat své fanouš­ky a ostat­ní divá­ky na Teroristku, co bys­te jim řekl?

DYCKY Teroristka!

Jaké máte dal­ší herec­ké plá­ny, na co se těší­te?

Mám v plá­nu víc odpo­čí­vat. Tento plán se mi pří­liš neda­ří rea­li­zo­vat. Což je na dru­hou stra­nu asi dob­ře. Mám se na co těšit! A dou­fám, že i divá­ci.