Argylle - Špionská akce od režiséra Kingsmen

Photo © Universal Pictures

Matthew Vaughn při­chá­zí z novým fil­mem, a po mno­ha letech jde o prv­ní film, kte­rý v názvu nemá něja­kou vari­a­ci slo­va „Kingsmen“, ovšem ve špi­o­náž­ní bran­ži reži­sér pře­ci jen zůstá­vá. Argylle: Tajný agent je špi­o­náž­ní akč­ní kome­die s Bryce Dallas Howard, Samem Rockwellem a Henrym Cavillem v hlav­ních rolích, a do čes­kých kin napl­no vstu­pu­je 1. 2. 2024.

Přiznám se, šel jsem do fil­mu s níz­kým oče­ká­vá­ním. Nevím vlast­ně proč, Vaughnovy fil­my se mi v pod­sta­tě všech­ny více či méně líbi­ly, obsa­ze­ní je od pohle­du sym­pa­tic­ké... asi za to mohou trai­le­ry a ostat­ní pro­mo mate­ri­á­ly, nijak mě nena­lá­ka­ly. A asi čás­teč­ně i díky tomu jsem si film ve výsled­ku doce­la užil.  Má roz­hod­ně své nedo­stat­ky, ale i před­nos­ti.

Nejprve nega­ti­va. Scénář je někdy tro­chu matou­cí, čas­to je na divá­ka nahr­nu­ta hroz­ná spous­ta infor­ma­cí najed­nou a než to divák zvlád­ne vstře­bat a zpra­co­vat, jede se dál. Místo postup­né­ho odha­lo­vá­ní scé­náris­ta zvo­lil spí­še tak­ti­ku „zby­teč­ně dlou­ho napí­nat a pak vychr­lit vše najed­nou“ a kvů­li tomu je scé­nář občas tro­chu nepře­hled­ný. Film má také boha­tě přes dvě hodi­ny a půso­bí tro­chu nata­že­ný, urči­tě by mu neva­di­lo, kdy­by byl zkrá­cen o něja­kých deset minut. Konečně vizu­ál­ní efek­ty někdy váž­ně nejsou moc dob­ré - chví­le­mi jsou skvě­lé, ale jsou tam i mís­ta, kdy vypa­da­jí hroz­ně a z fil­mu mě sko­ro vytr­hu­jí. Zelené plát­no také nic moc. Mimo to ale výraz­né výtky asi nemám, detai­ly ano, ale nic tra­gic­ké­ho.

Film je jaký­si mix Kingsmenovské špi­o­náž­ní akce, tak tro­chu meta nara­ti­vy a roman­ti­ky. Vyloženě Kingsmeny neče­kej­te, pro­to­že Argylle je pří­stup­ný mlad­ší­mu pub­li­ku a tak se zde lidé neroz­se­ká­va­jí svis­le na dvě čás­ti a hla­vy zde nevy­buchu­jí. Hlavní posta­vou je navíc Elly Conway, spi­so­va­tel­ka, kte­rá v tom­to akč­ním dob­ro­druž­ství skon­čí vlast­ně nedo­pat­ře­ním. Elly je ztvár­ně­na hereč­kou a reži­sér­kou Bryce Dallas Howard (Jurský svět, Mandalorian), kte­rá je ve fil­mu veli­ce sym­pa­tic­ká, a bavi­lo mě sle­do­vat ten­to svět a odha­lo­vat jeho tajem­ství její­ma oči­ma (chví­le­mi doslo­va). Elly je do akce vta­že­na agen­tem Aidanem, kte­ré­ho si zahrál Sam Rockwell (Iron Man 2, Králíček Jojo), a jakož­to duo mají skvě­lou che­mii a jejich haš­te­ře­ní sice není kdo­ví­jak neob­vyk­lé, ale je zábav­né. Agent Argylle, posta­va ze spi­so­va­tel­či­ny romá­no­vé série, se rov­něž obje­vu­je na plát­ně a hra­je ji Henry Cavill (Muž z oce­li, Zaklínač), pro klte­ré­ho se jed­ná o prv­ní spo­lu­prá­ci s Vaughnem od roku 2007, kdy se obje­vil v jeho fan­ta­sy fil­mu Hvězdný prach. Cavill umí být tak tro­chu herec­ké prk­no, ale je to sym­paťák, a navíc pro tuto roli se jeho herec­tví vlast­ně doce­la hodi­lo, tak­že svůj účel spl­nil. Navíc je na něj i přes jeho pří­šer­ný účes radost pohle­dět, jak ostat­ně dáva­la veli­ce jad­ně naje­vo mla­dá paní ved­le mě. Záporáka Rittera si zahrál Bryan Cranston (Perníkový táta, Drive), a jde přes­ně o ten typ čis­tě zlé­ho padou­cha, kte­rý by si urči­tě krou­til knír­kem, kdy­by ho měl, jakých ve fil­mech potře­bu­je­me víc - obzvlášť, když budou takhle zábav­ně zahra­ní. Cranston pro­hlá­sil, že se nechal inspi­ro­vat Gruem ze série Já, padouch, a to je mys­lím vše, co potře­bu­je­te sly­šet. Ostatní ved­lej­ší posta­vy jsou také skvě­le obsa­ze­né, na Samuela L. Jacksona je napří­klad radost pohle­dět jako obvykle, a ačko­liv se spous­ta vel­kých jmen jako John Cena, Dua Lipa či richard E. Grant ve fil­mu obje­vu­je spí­še coby camea, vět­ši­nou zane­cha­jí dob­rý dojem a jsou lehce zapa­ma­to­va­tel­né.

Samotné odha­le­ní toho, kdo je sku­teč­ný agent Argylle (na čemž byla zalo­že­na vel­ká část pro­mo mate­ri­á­lů) pro mě fun­go­val dob­ře - na roz­díl od někte­rých jiných při­šel ve správ­nou chví­li, a osob­ně jsem ho neče­kal, i když když o tom pře­mýš­lím zpět­ně, asi jsem měl. Jenže od toho oka­mži­ku číha­jí odha­le­ní a zvra­ty na kaž­dém kro­ku, a jak už bylo zmí­ně­no, ne vždy při­jdou v pra­vý čas a ve správ­ním množ­ství. A jak se zin­ten­ziv­ňu­jí zvra­ty, zin­ten­ziv­ňu­je se i akce, a u ní bych se také rád zasta­vil. Souboje mají Vaughnův typic­ký ruko­pis, je poznat, že jde o jeho dílo. A co ztra­tí na bru­ta­li­tě kvů­li pří­stup­nos­ti, to naže­nou na sty­lu. Pokud jste (stej­ně jako já) někdo, komu neva­dí, že film ztrá­cí posled­ní zbyt­ky rea­lis­mu a pří­zem­nos­ti, začí­ná popí­rat veš­ke­ré záko­ny fyzi­ky a pros­tě upřed­nost­ňu­je zába­vu a styl před logi­kou, tohle by se vám snad mělo líbit. Tohle vlast­ně ke kon­ci fil­mu nepla­tí jen o akci, ale o fil­mu obec­ně.

Argylle je za vla­sy při­ta­že­ná akč­ní jíz­da, kte­rá roz­hod­ně nebu­de fun­go­vat pro kaž­dé­ho, a nemůžu ji s čis­tým srd­cem dopo­ru­čit lidem, co čeka­jí něco seri­óz­ní­ho (najde se vůbec někdo tako­vý?). Pokud se ale na film chys­tá­te jít s tím, že jste při­pra­ve­ni na dob­ře nato­če­nou, lehce nahlouplou šíle­nost s fajn obsa­ze­ním a dob­rým soun­d­trac­kem, tohle by moh­lo být něco pro vás. Mimochodem, pokud se na film roz­hod­ne­te podí­vat, zůstaň­te v kině na meziti­tul­ko­vou scé­nu, sto­jí to za to 🙂