Doba ledová - Scrat poprvé hledá svůj ořišek

Nic pro­ti jiným dobám, ale doba ledo­vá je pros­tě doba ledo­vá, to pře­ce víte všich­ni, ne? A pro­to ani film pře­ce nemů­že být špat­ný.

Hlavní linie pří­bě­hu se točí kolem mamu­ta Mannyho, leno­cho­da Sida, kte­rý se mu vnu­til za par­ťá­ka při jeho pou­ti a je hlav­ní komic­kou posta­vou fil­mu, a lid­ské­ho mlá­dě­te, kte­ré zůsta­lo opuš­tě­no v ledo­vé pouš­ti poté, co jeho mat­ka uto­nu­la. Třetím zví­ře­tem do mari­á­še je šav­lo­zubý tygr Diego, kte­rý má původ­ně za úkol od svých kum­pá­nů dítě uzmout, a pro­to se ke sku­pin­ce při­dal, ale postu­pem času se z něj stá­vá Mannyho a Sidův spo­je­nec.

Film roz­hod­ně nepři­ná­ší nic pře­vrat­né­ho, a to vůbec ne po dějo­vé strán­ce. Jde o kla­sic­ký pří­běh pro děti, a ten samo­zřej­mě musí nut­ně skon­čit hap­pyen­dem. A snad nepro­zra­zu­ji pří­liš, když řek­nu, že lid­ské mlá­dě se dosta­ne zpět ke své­mu otci.

Doba ledo­vá je ale na dru­hé stra­ně pěk­ný a vtip­ný pří­běh, nicmé­ně jsem pře­svěd­čen, že aspoň za polo­vi­nu výsled­né­ho dob­ré­ho dojmu je vděč­ná vever­ce. Mohli bychom jí dát titul Nejlepší kres­le­ná posta­vič­ka ve ved­lej­ší roli, pro­to­že (i přes­to­že) mno­ho pro­sto­ru na své kre­a­ce se žalu­dem nedo­sta­ne. Pár minut na začát­ku i kon­ci, a něco málo upro­střed. Ale nalo­ží s při­dě­le­ným pro­sto­rem výbor­ně. Na nic si totiž nehra­je. Prostě se zají­má o ten svůj jedi­ný žalud, a to jí sta­čí. I když, prav­da, tvá­ří se malin­ko pro­vi­ni­le, když se kvů­li tomu žalu­du posta­rá o něko­lik „drob­ných“ kli­ma­tic­kých změn.

Z vět­ší čás­ti sice pořád vní­mám Dobu ledo­vou jako film pro děti; vel­mi dob­ré ani­ma­ce a vtip­né momen­ty však zaujmou i pod­stat­ně star­ší divá­ky. Jelikož si Dobu ledo­vou prav­dě­po­dob­ně půj­čí­te na DVD, neza­po­meň­te se podí­vat na bonus v podo­bě dal­ší­ho ze skvě­lých tragi­ko­mic­kých vever­či­ných mini­pří­bě­hů.