Autor: Renata Petříčková

Recenze a pořád­né otes­to­vá­ní! Závidím vám to počá­teč­ní vzru­še­ní, když vstu­pu­je­te do kou­zel­né­ho svě­ta taro­tu! Autorka oprav­du umí čte­ná­ře navna­dit! A musím jí dát za prav­du. Vezmete-li do ruky tuhle...

Kde pra­me­ní lid­ská moud­rost? V hla­vě a srd­ci… nej­lé­pe, jsou-li ty to dva poci­to­vé a infor­mač­ní zdro­je lid­ské­ho vědo­mí v sou­la­du. Jak mys­lí­te, tak žije­te. O tom žád­ná – s tím bude sou­hla­sit...

Připravte se na oprav­du neo­by­čej­nou kni­hu. Promele vám pře­svěd­če­ní a myš­len­ky ze všech mož­ných úhlů, snad pro­to vám auto­ři hned v počát­ku nabí­zí tzv. „fik­tiv­ní schrán­ku“, do kte­ré máte jakož­to čte­nář...

Růžovoučká kníž­ka, pří­běh dětí, chůvy a její rodi­ny, pusin­ky na oba­lu a bum bác! Hned prv­ní kapi­to­la, což­pak o to, hned prv­ní věta je jak ze sever­ské­ho kri­mi. No, nebu­du...

Co se vám nebu­de hodit do hla­vy, hoď­te do fik­tiv­ní schrán­ky. Už jen to je z této kni­hy úžas­ný nápad. A pla­tí to úpl­ně ve všem. Ano, tohle je oprav­du hod­ně...

Trochu pří­běh po 11. září 2011 z New Yorku, tro­chu z oby­čej­né­ho živo­ta, tro­chu z boha­tých vrs­tev, tro­chu z těch chudých – asi tak, jak jen doká­že život odvát dál od rod­né jab­lo­ně jablíč­ka...

Antibiotika mají svou neza­stu­pi­tel­nou roli, ale nedá se jim také vzít to, že devas­tu­jí nejen původ­ce infek­cí, ale také naše trá­ve­ní. Jsou tak tro­chu ato­mo­vou bom­bou pro stře­va, žalu­dek a...

Kolik jsem se toho dozvě­dě­la o skry­tých význa­mech kvě­tin! Posuďte sami. Víte, že kro­kus zahá­ní noč­ní můry? Že slu­neč­ni­ce vítá život a slun­ce a vita­li­tu? Pomerančový květ je sym­bo­lem trvan­li­vé...

Slibuju na vlast­ní kožich!  Třicet šest recep­tů, kte­ré kva­lit­ně polo­ží zákla­dy tvůr­čí a inspi­ru­jí­cí vege­ta­ri­án­ské kuchy­ně. Které oži­ví jakou­ko­liv kuchy­ni, něja­kým vege­ta­ri­án­stvím mož­ná ani netře­ba se ohá­nět. Kombinace a nové...

A Ami se vra­cí… s nad­še­ním může­me oče­ká­vat i tře­tí díl, kte­rý se už při­pra­vu­je, ale pokud tuhle dvo­ji­ci knih nezná­te, pojď­te je s námi otevřít. Prý je to něco jako „Malý...

Albert má ve svém dení­ku jed­nu důle­ži­tou poznám­ku: „Do svých tři­ce­ti let jsem pro­žil něko­lik význam­ných vzta­hů. Jednoho dne jsem se pro­bu­dil se zjiš­tě­ním, že se po celou tu dobu...

Pokud se začte­te už do obsa­hu – ach, já vím, odpor­ný zlo­zvyk… mož­ná stej­ně jako já máte už pocit, že dál číst nemu­sí­te, že máte pros­tě jas­no. Protože: Spolehlivým sig­ná­lem,...