David Máj: Metanol je věrně zrekonstruovaný napínavý příběh

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Co pro Vás bylo rozhodující pro to, abyste přijal nabídku zahrát si hlavní roli v Metanolu?

Velmi se mi líbil scénář, a to hlavně kvůli tomu, že je založen na skutečnosti. Nevzni kal tak, že někdo dostane nápad a snaží se ho zatraktivnit. Autoři scénáře o tom pří padu vědí snad úplně všechno. Dokonce, i když jsem se zeptal, kdo, kdy a kolik litrů kam převezl, tak znali odpověď. Dalším dů vodem pro mě byla režisérka Tereza Kopá čová, se kterou jsem pracoval již v minulos ti, a byla to příjemná zkušenost. Je to typ osobnosti, které jako herec věřím.

Pamatujete si, jak jste vnímal tu aféru, když reálně probíhala?

Kupodivu jsem byl docela v pohodě, proto že mě už se to netýkalo, už dávno jsem žád ný alkohol nepil. Takže jsem neměl strach, že si dám někde panáka a pak to se mnou sekne nebo že oslepnu. Akorát jsem měl vždycky špatný pocit, když v divadle někdo z kolegů přišel a oznámil, že někde dostal úžasnou slivovici, která byla samozřejmě pálená někde na Moravě a byla bez kolku. Všichni si dali po panáku a já měl strach, abychom se v divadle vůbec za týden všich ni sešli a mohli hrát další reprízu. Vím, že v té době fungovala i nějaká částečná prohibice a nesměl se nalívat tvrdý alkohol. Jak ale ří kám, mě to úplně minulo, protože jsem už několik let abstinoval.

Sledoval jste, jak probíhalo vyšetřování? Přece jen to byla největší justiční kauza novodobých dějin u nás…

Sledoval a myslel jsem si, že jsem o přípa du věděl docela dost. Základní princip jsem chápal. Co jsem samozřejmě ale neznal, byly jednotlivé osudy lidí, jak se k tomu vlastně  dostali, co je motivovalo. To byly věci, kte ré mě fascinovaly a zarazily, když jsem se o nich dozvěděl při práci na Metanolu.

Co myslíte, že celou aféru spustilo?

Když to řeknu laicky, tak to byla touha jedno ho člověka vydělat peníze. Ten se pak rozho dl fušovat do řemesla někomu, kdo v prodeji nekolkovaného alkoholu jel ve velkém, a kte rý kdyby věděl, k čemu to všechno povede, tak by tomu dotyčnému raději dal peníze rov nou, aby tomu zabránil. Takže se dá říct, že taková banalita vedla ke strašnému neštěstí.

Setkal jste se s vyšetřovateli případu, kteří Vám byli k dispozici během natáčení?

Ano, jeden z nich na mě působil dojmem, že jsem mu řekl: „Teda vám bych rozhodně lhát nechtěl.“ Pro celý tým kriminalistů, kteří na případu pracovali, to muselo být hrozné ob dobí plné stresu. Protože v té době skuteč ně umírali lidé a bylo potřeba jednat, zjistit, najít a odhalit. Myslím si, že ti chlapi si prožili mnoho bezesných týdnů a tlak na ně musel být z mnoha stran enormní. Ze scénáře jsem pochopil, že kdo to míchá, a kde se zjistilo docela brzo. Hrozný problém – a to nejdůle žitější – bylo najít, kam se všude ta směs do stala, a předejít tak dalším ztrátám na zdraví a životech. Myslím si, že obvinění v tomto příliš nespolupracovali, alespoň do určité doby ne.

Natáčeli jste na místech přímo spojených s případem, jak to na Vás působilo?

Tady v Praze nám to všem připadalo, že se to děje někde jinde a že se nás to vlastně netýká. Ale když jsme natáčeli ve Zlíně, zjistil jsem, že skoro každý, koho tam potkáte, ať je to prodavačka, nebo nějaký hospodský, nebo i náhodný kolemjdoucí, má na ten pří pad nějakou osobní vazbu. Buď to potkalo kamaráda, známého, nebo přímo někoho z rodiny. Někteří znali pachatele, co to mí chali nebo prodávali. Docela mě zarazila jedna příhoda, co se mi stala při natáčení. Měli jsme pauzu a šel kolem nějaký člověk, který mi řekl: „To máte blbě, to Ferrari tady opravdu jezdilo, ale nikdy ne přední branou, vždycky zadem.“ Já jsem na to opáčil: „Jak to víš?“ A on odpověděl: „Já jsem tady dělal v téhle fabrice.“ Zkrátka celý ten kraj je s tím případem doslova propojený.

Celá metanolová aféra je docela „čerstvou“ záležitostí, uběhlo od ní teprve pět let. Lze vůbec kauzu vnímat s odstupem a nutnou licencí filmového příběhu?

V Metanolu se objeví spousta faktů. Já m m pocit, že autoři byli snad u každého soud ního stání. Proto se tento dvojfilm také dal dohromady. Věřím, že je velmi důležité ně které věci připomínat a poukazovat na ně, aby nezapadly. Protože pak je větší pravdě podobnost, že se nebudou opakovat.

Je podle Vás taková možnost?

Že by se podobná kauza stala znovu? Bohužel ano. Každá špatnost se může opa kovat. Hlavně když může přinést spoustu peněz. Všeho, na čem se dá zbohatnout, se někdo ve finále chytí. A koneckonců na Moravě pálí alkohol kdekdo. Problém byl, že se toho konkrétně chytil někdo, kdo tomu vůbec nerozuměl.

Je to vlastně takový testosteronový příběh, který ale napsala Lenka Szántó a režírovala Tereza Kopáčová. Vnímal jste při práci nějaký výrazně ženský prvek?

Je fakt, že ony do toho přinesly takový ženský element, jak scenáristický, tak režij ní. A navíc komunikovat s nimi bylo milejší než s  naštvaným  šedesátiletým  režisérem a ještě naštvanějším osmdesátiletým au torem. K Tereze jsem si vypěstoval téměř absolutní důvěru v to, že má schopnost věci pojmenovávat a poznat, co je dobré a co ne. Dokáže také přijít s věcmi, které mě, jako herce, kolikrát ani nenapadnou. A ta kovou důvěru k režisérovi si teď už nevy budovávám tak často.

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře