Film Tron (1982): Průlom v počítačové grafice

Photo © Buena Vista Distribution Company

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Tron je ame­ric­ký film z roku 1982 od Walt Disney Pictures, kte­rý zásad­ně ovliv­nil vizu­ál­ní efek­ty ve fil­mu. Díky pou­ži­tí super­po­čí­ta­če Cray-1 před­sta­vo­val prv­ní film s roz­sáh­lý­mi počí­ta­čo­vě ani­mo­va­ný­mi pasá­že­mi. Většina děje se ode­hrá­vá v digi­tál­ním svě­tě, kde jsou posta­vy a pro­stře­dí gene­ro­vá­no počí­ta­čem.

Historie a technické inovace

Tron byl nato­čen v roce 1982 ve stu­di­ích Disney pod režij­ním vede­ním Stevena Lisbergera. Hlavní role ztvár­ni­li Jeff Bridges, Bruce Boxleitner a David Warner. Film zna­me­nal prů­lom v pou­ží­vá­ní počí­ta­čo­vé gra­fi­ky ve fil­mu, kdy počí­ta­čem ani­mo­va­né scé­ny tvo­ři­ly pod­stat­nou část vyprá­vě­ní. Tento krok posu­nul hra­ni­ce vizu­ál­ních efek­tů a ote­vřel ces­tu dal­ším fil­mům vyu­ží­va­jí­cím digi­tál­ní tech­no­lo­gie.

Obsah a dějové linie

Hlavní posta­va, Kevin Flynn (Jeff Bridges), je talen­to­va­ný soft­wa­ro­vý inže­nýr, kte­rý pra­cu­je pro spo­leč­nost ENCOM. Po ukra­de­ní jeho her­ní­ho kódu kole­gou Dillingerm (David Warner) se Flynn sna­ží zís­kat důka­zy o jeho zlo­či­nu. Při poku­su pro­nik­nout do sys­té­mu je digi­ta­li­zo­ván do digi­tál­ní­ho svě­ta, kde se setká­vá s pro­gra­my i s hlav­ní­mi pro­tiv­ní­ky, napří­klad s MCP – umě­lou inte­li­gen­cí ovlá­da­jí­cí sys­tém.

Ve svě­tě uvnitř počí­ta­če Flynn potká­vá pro­gram Tron, kte­rý má za úkol hlí­dat sys­tém. Spolu s ním plá­nu­je sesa­dit MCP a obno­vit pořá­dek. Cestou se setká­va­jí s růz­ný­mi pro­gra­my, kte­ré buď pod­po­ru­jí jejich cíle, nebo jsou nuce­ny bojo­vat o pře­ži­tí v gla­di­á­tor­ských due­lech. Klíčové je jejich odhod­lá­ní změ­nit digi­tál­ní svět a vrá­tit se zpět do reál­né­ho svě­ta.

Význam a dopad filmu

Tron je pova­žo­ván za prů­kop­nic­ký film v oblas­ti počí­ta­čo­vé gra­fi­ky a fil­mo­vé­ho prů­mys­lu. Jeho ino­va­tiv­ní vizu­ál­ní efek­ty inspi­ro­va­ly dal­ší gene­ra­ce fil­ma­řů a tech­ni­ků. Film také uka­zu­je poten­ci­ál digi­tál­ních tech­no­lo­gií v umě­ní a zába­vě, čímž ovliv­nil nejen fil­mo­vou tvor­bu, ale i vývoj počí­ta­čo­vé ani­ma­ce a vizu­ál­ních efek­tů.

Vznik filmu Tron: od nápadu k legendě

Příběh vzni­ku fil­mu Tron začí­ná v roce 1976, kdy Steven Lisberger popr­vé spat­řil video­hry a počí­ta­čo­vou gra­fi­ku. Inspirace pohád­kou Alenka v říši divů a tech­ni­ka­mi počí­ta­čo­vé ani­ma­ce ved­ly ke vzni­ku iko­nic­ké­ho fil­mu. Projekt pro­šel mno­ha eta­pa­mi finan­co­vá­ní a vývo­je, než se stal legen­dou sci-fi žán­ru.

Začátky a inspirace

Inspirace pro Tron se obje­vi­la v roce 1976, když Steven Lisberger, ani­má­tor s vlast­ním stu­di­em, popr­vé viděl ukáz­ko­vý film od fir­my MAGI a video­hru Pong. Fascinace video­hry a počí­ta­čo­vou gra­fi­kou ho ved­la k myš­len­ce nato­čit film, kte­rý by tyto tech­no­lo­gie spo­jil na plát­ně. Koncept byl také inspi­ro­ván pohád­kou Alenka v říši divů.

Lisberger již vytvo­řil ranou ver­zi posta­vy Trona v 30sekundové ani­ma­ci, kte­rou pro­pa­go­val na rádi­o­vých sta­ni­cích. Postava záři­la žlu­tě, ale poz­dě­ji byla změ­ně­na na mod­rou. Tron původ­ně vypa­dal jako vou­sa­tý cylon­ský set­ník s explo­du­jí­cí­mi dis­ky, což odrá­že­lo teh­dej­ší dis­co a neo­no­vé tren­dy.

Vývoj a financování projektu

V sedm­de­sá­tých letech Lisberger a jeho part­ner Donald Kushner zalo­ži­li stu­dio a zača­li pra­co­vat na kon­cep­tu Tron, finan­co­va­ném z před­běž­ných zis­ků z ani­mo­va­né­ho spe­ci­á­lu Animalympics. Projekt při­tá­hl pozor­nost věd­ce Alana Kaye, kte­rý pře­svěd­čil Lisbergera, aby mís­to ruč­ní ani­ma­ce pou­žil počí­ta­čo­vou gra­fi­ku.

Scénář napsa­la Bonnie MacBird s při­spě­ním Lisbergera, při­čemž hlav­ní posta­vu Flynna zamýš­le­la jako kome­di­ál­ní roli pro Robina Williamse. Film byl původ­ně kon­ci­po­ván jako kom­bi­na­ce ani­ma­ce a hra­ných sek­ven­cí, finan­co­va­ný od něko­li­ka spo­leč­nos­tí, včet­ně Warner Bros. a Disney.

Výzvy a konečné kroky

Projekt se potý­kal s odmí­tá­ním ze stra­ny vel­kých stu­dií, ale nako­nec zís­kal pod­po­ru od Walt Disney Productions, kte­rá se roz­hod­la finan­co­vat zku­šeb­ní ver­ze fil­mu. I přes počá­teč­ní nedů­vě­ru se stu­dio nako­nec roz­hod­lo pro spo­lu­prá­ci, při­čemž na ani­ma­ci byly naja­ty exter­ní fir­my, napří­klad Wang Film Productions, a film byl postup­ně dokon­čen.

Technologický průlom ve filmu Tron

Film Tron před­sta­vu­je prů­kop­nic­ké vyu­ži­tí počí­ta­čo­vé gra­fi­ky a spe­ci­ál­ních efek­tů. Vznikl s ino­va­tiv­ní­mi tech­ni­ka­mi a spo­lu­pra­cí před­ních desig­né­rů a stu­dií. Tento mil­ník v kine­ma­to­gra­fii změ­nil pří­stup k vizu­ál­ní­mu zpra­co­vá­ní fil­mů.

Výroba a vizuální efekty

V roce 1981 se Disney roz­ho­dl nato­čit Tron kom­plet­ně na 65mm Super Panavision, při­čemž někte­ré scé­ny byly nato­če­ny ve VistaVision či ana­morf­ních 35mm a Super 35. Tento pří­stup umož­nil vytvo­řit výraz­ně detail­ní a futu­ris­tic­ký vzhled fil­mu. Tři význam­ní desig­né­ři, včet­ně fran­couz­ské­ho komik­so­vé­ho kres­lí­ře Jean Girauda (Mœbius), se podí­le­li na návr­hu scé­no­gra­fie a postav. Syd Mead navr­hl vět­ši­nu vozi­del, zatím­co Peter Lloyd se věno­val pro­stře­dí a kuli­sám.

Počítačová animace a její výzvy

Tron byl jed­ním z prv­ních fil­mů, kte­rý roz­sáh­le vyu­ží­val počí­ta­čo­vou ani­ma­ci, ačko­liv šlo pou­ze o 15-20 minut z cel­ko­vé­ho času fil­mu. K tvor­bě ani­mač­ních sek­ven­cí Disney spo­lu­pra­co­val s něko­li­ka před­ní­mi fir­ma­mi, jako jsou MAGI či Digital Effects. Technologie té doby umož­ni­la vytvá­řet slo­ži­té digi­tál­ní efek­ty pomo­cí malých počí­ta­čů s ome­ze­nou pamě­tí, což výraz­ně ztě­žo­va­lo výro­bu a vyža­do­va­lo slo­ži­tý postup „bac­klit ani­mati­on“ a kom­bi­no­vá­ní růz­ných tech­nik.

Postprodukce a zvukové efekty

Většina vizu­ál­ních efek­tů byla vytvo­ře­na tra­dič­ní­mi tech­ni­ka­mi, napří­klad „bac­klit ani­mati­on“, kdy scé­ny z počí­ta­čo­vé­ho svě­ta byly natá­če­ny na čer­ném poza­dí a násled­ně pře­ne­se­ny na spe­ci­ál­ní fil­mo­vé nega­ti­vy. Zvukový design měl na sta­ros­ti Frank Serafine, kte­rý všech­ny efek­ty vytvá­řel pomo­cí syn­te­zá­to­rů. Film obsa­ho­val také ukry­té eas­ter eggy, napří­klad posta­vič­ku Pac-Mana nebo obrys Mickey Mouse.

Reálné scény a figurky

Scény s labo­ra­to­ře­mi a tech­no­lo­gi­e­mi byly nato­če­ny v Národní labo­ra­to­ři Lawrence Livermore. Barevné sché­ma fil­mu se měni­lo během pro­duk­ce – původ­ně měly být „dob­ré“ pro­gra­my žlu­té a „zlé“ mod­ré, avšak nako­nec se zvo­li­lo mod­ré pro dob­ro a čer­ve­né pro zlo. Film byl také boha­tý na odka­zy na popu­lár­ní arká­do­vé hry a obsa­ho­val veli­ko­noč­ní vajíč­ka, napří­klad odka­zy na Pac-Mana či Space Invaders.

Uvedení fil­mu bylo urych­le­no kvů­li kon­ku­renč­ním titu­lům a film se stal význam­ným mil­ní­kem ve vývo­ji počí­ta­čo­vé gra­fi­ky ve fil­mu, přes­to­že vyu­ží­val ome­ze­né tech­no­lo­gie té doby.

Zdroje

1.
Wikipedia (ang­lic­ká ver­ze):
https://en.wikipedia.org/wiki/Tron_(film)
Hlavní člá­nek o fil­mu Tron (1982) – obsa­hu­je podrob­nos­ti o výro­bě, herec­kém obsa­ze­ní, pou­ži­tých tech­no­lo­gi­ích, ani­ma­ci a his­to­ric­kém význa­mu fil­mu.

2.
Wikipedia (čes­ká ver­ze):
https://cs.wikipedia.org/wiki/Tron
Základní shr­nu­tí fil­mu Tron, děje, obsa­ze­ní a význa­mu fil­mu v čes­kém jazy­ce.

3.
The Making of Tron – Production Notes (Disney Archives)
https://d23.com/
Oficiální archiv­ní zdroj stu­dia Walt Disney, obsa­hu­je infor­ma­ce o natá­če­ní, pou­ži­tých kame­ro­vých for­má­tech a výrob­ním týmu.

4.
MAGI Synthavision – Historical Computer Graphics Archive
http://accad.osu.edu/~waynec/history/lesson10.html
Podrobnosti o tech­no­lo­gii počí­ta­čo­vé ani­ma­ce pou­ži­té ve fil­mu Tron, kon­krét­ně od spo­leč­nos­ti MAGI.

5.
The Art of Tron – Interviews with Moebius and Syd Mead (Starlog Magazine, 1982)
Rozhovory s návr­há­ři vizu­ál­ní­ho sty­lu fil­mu (Jean Giraud – Moebius, Syd Mead) o jejich pří­stu­pu k desig­nu svě­ta Tronu.

6.
Digital Effects Inc. Retrospective (CGSociety)
https://www.cgsociety.org/
Popis tech­no­lo­gií a metod pou­ži­tých ve fil­mech s ranou CGI ani­ma­cí, včet­ně Tronu.

7.
Serafine, Frank. “Designing the Sound of Tron.” Cinefex Magazine, Issue 10 (1982).
Rozhovor o zvu­ko­vém desig­nu fil­mu a pou­ži­tí syn­te­zá­to­rů v tvor­bě efek­tů.

8.
Alan Kay – Reflections on Early Digital Cinema (Stanford University Lecture, 2004)
Vzpomínky na spo­lu­prá­ci se Stevenem Lisbergerem a vliv raných počí­ta­čo­vých tech­no­lo­gií na vznik fil­mu.

9.
Bonnie MacBird – Tron: The Original Screenplay and Development Notes (MacBird Productions, 2010)
Původní scé­nář a poznám­ky ke kon­cep­tu fil­mu, včet­ně původ­ních návrhů postav a vli­vu video­hry Pong.

10.
Computer Graphics World – “Tron’s Legacy of Innovation” (August 2002 issue)
Analytický člá­nek shr­nu­jí­cí tech­no­lo­gic­ké ino­va­ce a his­to­ric­ký dopad fil­mu na vývoj CGI.