Zvětšenina (Blow up) 1966

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Zvětšenina je asi nej­slav­něj­ším dílem reži­sé­ra Antonioniho. Tento jeho vrchol­ný kou­sek nás při­vá­dí do polo­vi­ny šede­sá­tých let, kde se nám tvůr­ci sna­ží zob­ra­zit spo­leč­nost té doby ve vší své barev­né krá­se, ale záro­veň zdvi­ha­jí varov­ný prst před nebez­pe­čím pře­tech­ni­zo­va­né doby...Děj fil­mu je poměr­ně pros­tý. Mladý foto­graf Thomas je typic­kým mla­dým úspěš­ným mužem své doby, je boha­tý, zají­má se o umě­ní, ale také vel­mi ego­is­tic­ký a čas­to i zlý ke své­mu oko­lí (nád­her­ně to je vidět ve scé­ně s nový­mi model­ka­mi, kte­ré se uchá­ze­jí o prá­ci). Jednoho dne vyfo­tí Thomas v par­ku něko­lik sním­ků „laš­ku­jí­cí“ dvo­ji­ce, nicmé­ně ženě - kte­rá tvo­ří polo­vi­nu té dvo­ji­ce - se jeho počí­ná­ní vůbec nelí­bí a poža­du­je od něj nega­ti­vy, pro to, aby je dosta­la, je schop­na udě­lat sko­ro vše - dokon­ce Thomasovi nabíd­nout i své vlast­ní tělo. Thomas však přes­to sním­ky vyvo­lá a při podrob­něj­ším prů­zku­mu zjis­tí, že na foto­gra­fi­ích zachy­til pro­bí­ha­jí­cí vraž­du postar­ší­ho muže - to je posled­ní oso­ba z té zmi­ňo­va­né laš­ku­jí­cí dvo­ji­ce - . Rozhodne se ženu vypá­t­rat, ale jeho pát­rá­ní při­chá­zí vni­več, nako­nec se vydá do par­ku, kde mrt­vo­lu nalez­ne za keřem.. Nicméně dal­ší­ho dne tam již není a Thomas se náh­le cítí zne­jis­tě­le ve svém posta­ve­ní ve svě­tě.. Nezbývá mu nic jiné­ho než sle­do­vat před­sta­ve­ní něko­li­ka mimů, kte­ří hra­jí ima­gi­nár­ní tenis. Tato scé­na krás­ně demon­stru­je cel­ko­vé vyzně­ní fil­mu. Nejste si jis­ti, co je sku­teč­nost a co rea­li­ta. Člověk je zvyk­lý na to, že foto­gra­fie zob­ra­zu­jí sto­pro­cent­ně věr­ně sku­teč­nost, ale film se nám sna­ží říci, že to tak vždy být nemu­sí. Závěrečné Thomasovo zved­nu­tí míč­ku a hoze­ní nazpá­tek mimům pak plně demon­stru­je toto roz­po­lo­že­ní.

Na fil­mu bych nej­ví­ce oce­nil jeho atmo­sfé­ru, kte­rá je vel­mi půso­bi­vá a zapa­ma­to­va­tel­ná. Většina zábě­rů je sice tak nějak zvlášt­ně nasví­ce­na, ale cel­ko­vý dojem to (vzhle­dem k datu vzni­ku sním­ku) neka­zí. Vše pod­bar­vu­je hud­ba sku­pi­ny Yardbirds, jejíž ensam­ble se ve fil­mu rov­něž mih­ne.

Prostě a jed­no­du­še - Zvětšenina je kla­si­ka a naroz­díl od mno­hých fil­mů „ze zla­té­ho fon­du“ má co říci i v dneš­ní době.