Gangster Squad - Lovci mafie (2012) - 60 %

Scénář Willa Bealla, na zákla­dě kni­hy Paula Liebermana nás zavá­dí do pová­leč­né­ho Los Angeles, ve kte­rém se, zatím­co vojá­ci bojo­va­li na svě­to­vých bojiš­tích, opět roz­je­ly nele­gál­ní her­ny, bor­de­ly, sáze­ní a legál­ní pod­ni­ky, slou­ží­cí k zába­vě poli­caj­tů, soud­ců, zlo­čin­ců a pra­ní špi­na­vých peněz. Hlavou zlo­či­nu je obá­va­ný Mickey Cohen (Sean Penn), boxer, kte­rý nedo­sta­tek inte­li­gen­ce a fakt, že mu ubý­va­jí síly, dohá­ní nevy­bí­ra­vým a bru­tál­ním vyři­zo­vá­ním účtů se svý­mi mafi­án­ský­mi kon­ku­ren­ty.

Když se mu roz­hod­ne jít po krku šes­ti­ce udat­ných, neú­plat­ných poli­caj­tů, vede­ných ser­žan­tem Johnem O’Marou (Josh Brolin), jemuž v krvi kolu­je irská krev a začí­ná mu chy­bět váleč­né běs­ně­ní, je zadě­lá­no na klišé, kte­ré z fil­mu voní na sto honů a ubí­rá mu na hod­no­ce­ní dob­rých dva­cet pro­cent. Příčinou je před­ví­da­tel­ný scé­nář, kte­rý je napsán přes­ně pod­le šab­lo­ny kla­sic­kých ame­ric­kých wes­ter­nů a fakt, že spo­leč­ný počin hlav­ních hrdi­nů, je mož­né hod­no­tit v oble­že­ní ostat­ních, zko­rum­po­va­ných poli­caj­tů, jako čis­to­krev­nou sebe­vraž­du.

Udatnost a neú­plat­nost mužů na stra­ně záko­na, je až směš­ná. Všichni chtě­jí „světlou“ budouc­nost pro dal­ší gene­ra­ce a „čis­tou“ Ameriku. Zlo Mickeyho Cohena je tem­né, jako neo­svět­le­né noč­ní uli­ce a jedi­né, co občas roz­če­ří sto­ja­té vody pří­bě­hu, je způ­sob, jakým si vyři­zu­je účty se svý­mi kon­ku­ren­ty. Scény bitek, šar­vá­tek i likvi­da­ce nepřá­tel jsou maxi­mál­ně natu­ra­lis­tic­ké.

Byla by to cel­kem nuda, pro­to­že ani režie začí­na­jí­cí­ho Rubena Fleischera není nikterak invenč­ní a film v pod­sta­tě kom­bi­nu­je moti­vy „Sedmi sta­teč­ných“, pří­pad­ně „Neúplatných“, dopl­ně­ný o zbě­si­lost a pohnut­ky „Hanebných pan­char­tů“, až po atmo­sfé­ru „Cotton Clubu“ a závěr jako z „Nelítostného sou­bo­je“. Tím ovšem výčet nega­tiv kon­čí a dosta­vu­jí se i vel­mi pod­stat­ná pozi­ti­va.

Za kame­ru se posta­vil zku­še­ný a Oscarem ověn­če­ný Dion Beebe („Collateral“, „Miami Vice“, „Chicago“), díky němuž je film skvě­le nasní­mán, s vel­ký­mi detai­ly sou­bo­jů a dia­lo­gů, až po pří­jem­ně neo­ká­za­lé zábě­ry akcí. Steve Jablonsky, pode­psa­ný pod tri­lo­gií „Transformers“, dik­tu­je fil­mu svou hud­bou zbě­si­lé tem­po, tak­že dvě hodin­ky ute­čou, jak voda. Hlavním pro­ta­go­nis­tům zdat­ně sekun­du­je pře­de­vším Ryan Gosling v roli ser­žan­ta Jerryho Wooterse, kte­rý zdat­ně zvlá­dá pohyb na obou stra­nách záko­na, včet­ně vzta­hu s Cohenovou milen­kou Grace Faradayovou (Emma Stone). Ani u men­ších rolí nene­chal Fleischer nic náho­dě a tak se ve fil­mu zaskví Giovanni Ribisi v roli nada­né­ho tech­ni­ka Conwaye Keelera, Michael Peňa jako důstoj­ník Navidad Ramirez stej­ně jako stár­nou­cí, ale stá­le cha­risma­tic­ký Nick Nolte v roli poli­cej­ní­ho bos­se Parkera.

V pře­do­s­ca­ro­vé atmo­sfé­ře plné vel­ko­le­pých nebo inte­lek­tu­ál­ně ladě­ných fil­mů, je „Gangster Squad“ skvě­lou odde­chov­kou. Přestože je plný klišé a pod rouš­kou „sku­teč­né­ho pří­bě­hu“ si na noir gan­gs­ter­ku víc hra­je, než jí ve sku­teč­nos­ti je, na tako­vé fil­my se zkrát­ka vždy dob­ře dívá. Konec fil­mu pohla­dí po duši a jeho prů­běh, díky herec­ké­mu umě­ní všech pro­ta­go­nis­tů a pře­de­vším démo­nic­ké­ho Seana Penna, kte­rý hra­je mafi­án­ské­ho bos­se, jako by se jím naro­dil, roz­hod­ně neu­ra­zí.

Photo © Warner Bros. Pictures