HOTEL CHELSEA. Příběh z nejděsivějšího místa na světě

chelsea

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Na kni­hu „Hotel Chelsea“ od auto­ra Jeremyho Batese jsem se moc těši­la, ale čím víc jsem tuto kni­hu čet­la, tím víc jsem měla vel­ký pro­blém se do ní vůbec začíst, a i když jsem vydr­že­la až dokon­ce, byla jsem vyús­tě­ním děje nako­nec dost roz­ča­ro­va­ná.

Ano, samot­ný závěr kni­hy mě utvr­dil v tom, že jsem pro ten­to­krát sáh­la oprav­du hod­ně ved­le. Dle mého názo­ru se mohl autor nabí­ze­né­ho téma­tu tj. his­to­ric­ké­ho hote­lu Chelsea v New Yorku, navíc pro­sla­ve­né­ho spous­tou celebrit, zhos­tit dale­ko lépe a pro čte­ná­ře mno­hem pou­ta­vě­ji.

Hotel Chelsea, kdo neví, o čem je řeč, tak v době své­ho vzni­ku, a to v roce 1884, se jed­na­lo o jed­nu z nej­vyš­ších budov v New Yorku, kte­rá se v roce 1905 pro­mě­ni­la v pres­tiž­ní hotel, kde se o pár let poz­dě­ji napří­klad zota­vo­va­li i pře­ži­vší pasa­žé­ři Titaniku.

Největší slá­vu si však hotel zís­kal až v dru­hé polo­vi­ně 20. sto­le­tí, kdy byl vyhle­dá­ván umě­lec­kou eli­tou, jež tu nejen pobý­va­la, ale hle­da­la i svou umě­lec­kou múzu a inspi­ra­ci, a v nepo­sled­ní řadě svo­jí pří­tom­nos­tí ten­to hotel i pro­sla­vi­la.

Náš pří­běh se začí­ná ode­hrá­vat v oka­mži­ku, kdy hotel pro­chá­zí vel­mi roz­sáh­lou rekon­struk­cí, a tak tro­chu i chát­rá. Jeden míst­ní časo­pis vysí­lá repor­té­ra Malcolma, aby napal člá­nek o neko­neč­ných rekon­struk­cích toho­to slav­né­ho hote­lu a podě­lil se tak o své dojmy.

Malcolm věděl, že v prů­bě­hu let zemře­lo v hote­lu neu­vě­ři­tel­né množ­ství lidí, mno­ho nar­ko­ma­nů, ale i zná­mých osobnstí, napří­klad Nancy Spungenová, pří­tel­ky­ně Sida Viciouse. Andy Varhol zde nato­čil někte­ré čás­ti fil­mu Chelsea Girls. Janis Joplinová a Leonard Cohen se zde popr­vé setka­li ve výta­hu, což odstar­to­va­lo pár­ty trva­jí­cí jed­nu noc, kte­rou pak Cohen zvěč­nil ve své pís­ní „Chelsea Hotel 2“. Artur Miller se do Hotelu pře­stě­ho­val po roz­cho­du s Marilyn Monroe. Bydlel tu i Tennessee Williams, Jackson Pollock, Jack Kerouac, Allen Ginsberg, Stanley Kubrick, Joni Mitchellová, Jimi Hendrix, Boby Dylan a mno­ho dal­ších zná­mých spi­so­va­te­lů, fil­ma­řů a hudeb­ní­ků.

Aby Malcolm nasál tu správ­nou atmo­sfé­ru a mohl si udě­lat živý obrá­zek o prá­vě pro­bí­ha­jí­cích rekon­struk­cí, navští­ví ten­to hotel, a postup­ně se sezna­mu­je s něko­li­ka málo nájem­ní­ky, jež pro­za­tím ješ­tě neby­li vysíd­le­ni. Jedná se o vel­mi výstřed­ní posta­vič­ky, kte­ré mají své vlast­ní sny, tou­hy, boles­ti, ale i vlast­ní démo­ny, kte­rým se sna­ží čelit.

Postupně odkrý­vá­me his­to­rii nejen hote­lu v podo­bě něko­li­ka zná­mých osob­nos­tí, jež tu urči­tou část své­ho živo­ta pobý­va­li, ale také čím se zapsa­li do pově­do­mí lidí. Zároveň jsme i svěd­ky jejich vnitř­ních démo­nů, kte­ré je ovlá­da­li a uží­ra­li zaži­va, stej­ně tak jako pozusta­vší hrst­ku nájem­ní­ků. Straší tu oprav­du ducho­vé, ane­bo jim už „samot­ným stra­ší ve věži“?

Hotel Chelsea postup­ně odkrý­vá i svou tem­nou strán­ku včet­ně tem­ných a špi­na­vých tajem­ství, kte­rých je tu více než dost. Postupně si začí­ná­me vší­mat, že chtě nechtě hotel v uměl­cích pro­bou­zí nejen to nej­lep­ší, ale záro­veň i to nej­hor­ší.

Kniha Hotel Chelsea s podti­tu­lem „pří­běh z nejdě­si­věj­ší­ho mís­ta svě­ta“ nám však žád­ný děsi­vý pří­běh nepři­ná­ší, jen pár výplo­dů fan­ta­zie či halu­ci­na­cí, kte­ré nema­jí s duchy nic spo­leč­né­ho. Jedná se pou­ze o boj s vlast­ní­mi  vnitř­ní­mi démo­ny a výplo­dy fan­ta­zie, jež jsou si v mno­hém podob­né s těmi, s nimiž muse­li čelit slav­ní, a kte­ří jim nako­nec bohu­žel i pod­leh­li....

Samotný děj ply­ne vel­mi poma­lu, díky čemuž se čte­nář vel­mi těž­ko dostá­vá k jádru pří­bě­hu, kte­ré­mu chy­bí ori­gi­nál­ní záplet­ka a napí­na­vé vyús­tě­ní děje. Bohužel v této kni­ze vyús­tě­ní záplet­ky doko­na­le zabi­lo celý pří­běh.

Zpočátku jsem uví­ta­la zmín­ky a his­tor­ky o slav­ných oby­va­te­lích někte­rých poko­jů, ale když už jsem to čet­la po tře­tí, tak už to začí­na­lo být malin­ko nud­né a bez fan­ta­zie. 

Vzhledem k tomu, že ano­ta­ce i podti­tul „pří­běh z nejdě­si­věj­ší­ho mís­ta svě­ta“ láka­lo na kni­hu spí­še s duchař­skou téma­ti­kou, oče­ká­va­la jsem, že se u této kni­hy budu hez­ky bát, a bude mi hrů­zou běhat mráz po zádech. Toto oče­ká­vá­ní však kni­ha ve mě nepro­bu­di­la. Chcete-li si pře­číst horo­ro­vý pří­běh, tak urči­tě sáh­ně­te po jiné kni­ze, zde bys­te byli jen zkla­má­ní.

HOTEL CHELSEA

Napsal: Jeremy Bates

Vydalo Nakladatelství XYZ v Praze roku 2025, ve spo­leč­nos­ti Albatros Media a.s.

První vydá­ní

Praha, 2025

Počet stran: 365

ISBN: 978-80-7683-432-3