Jen 27 dnů - Uzavřela nebezpečnou smlouvu. A čas běží…

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Hadley je na pohřbu klu­ka, kte­ré­ho sko­ro ani nezna­la. Jmenoval se Archer a ve ško­le nebyl zrov­na moc oblí­be­ný. Jenomže Hadley nedo­ká­že pře­stat mys­let na to, proč to udě­lal a co ho k tomu ved­lo. Na pohřbu k ní při­jde muž v čer­ném a nabíd­ne ji, že se může vrá­tit o 27 dnů do minu­los­ti a Archera zachrá­nit. Váhavě nabíd­ku při­jme, pro­to­že může zachrá­nit lid­ský život, ale co všech­no se může stát při poku­su změ­nit minu­lost?

Kniha pro mě byla vel­kým pře­kva­pe­ním. Jde o cel­kem ori­gi­nál­ní nápad a byla jsem vel­mi zvě­da­vá, jak se s tím autor­ka pope­re. Čekala jsem nená­roč­nou odde­chov­ku a bála jsem se, aby se to nepře­su­nu­lo někam, kde by se to už tak nazvat neda­lo. Naštěstí jsem dosta­la to, co jsem si přá­la a ješ­tě něco navíc.

“Dar živo­ta je neo­ce­ni­tel­ný, je to něco, čeho je potře­ba si vážit.” (str. 30)

 Mile pře­kva­pe­ná jsem byla z toho, jak mi hlav­ní posta­vy při­rost­ly k srd­ci. Popsané jsou oprav­du skvě­le a mně na jejich osu­du oprav­du zále­že­lo a přá­la jsem si, aby to dob­ře dopadlo. Dialogy jsou také rea­lis­tic­ky napsa­né, tak­že celý pří­běh je skvě­le uvě­ři­tel­ný.

I tady se našly něja­ké chy­bič­ky a nej­ví­ce mě vadi­ly někte­ré čás­ti, kte­ré byly popsá­ny zdlou­ha­vě. Občas mě tro­chu ruši­ly v tom, že jsem byla pono­ře­ná do pří­bě­hu a tako­vé čás­ti mě z pří­bě­hu vytrh­ly. Dějové záplet­ky jsem před­ví­da­la, ale nemůžu říct, že by mě to nějak vadi­lo, pro­to­že u toho­to žán­ru nepřed­ví­da­tel­ný děj nevy­ža­du­ju.

“Nejde se jen tak zavřít před svě­tem, pro­to­že se bojí­te, že si ublí­ží­te. Někteří lidé za tu bolest sto­jí.” (str. 166)

 V kni­hách oce­ňu­ji, když v nich najdu hez­ké nebo zají­ma­vé myš­len­ky a tady jsem jich našla spous­tu. I když jde spí­še o sub­jek­tiv­ní pocit, pro mě to je při­da­ná hod­no­ta, kte­rou tro­chu vyža­du­ji.

Ještě klad­ně hod­no­tím popis atmo­sfé­ry. Autorka to popi­so­va­la tak dob­ře, že jsem si pak při­pa­da­la, jako bych tam sama byla. Jednoduše řeče­no jsem měla pocit, že jsem se z mís­ta, kde jsem čet­la, pře­su­nu­la pří­mo do děje kni­hy a to nej­ví­ce ze vše­ho svěd­čí o kva­li­tě kni­hy.

“Nikdy tuhle Archerovu část nepo­znám, a to pomyš­le­ní mě podiv­ně bole­lo.” (str. 244)

 Knihu bych dopo­ru­ši­la lidem, kte­ří si chtě­jí pře­číst nad­prů­měr­nou odde­chov­ku. Příběh vás doká­ře vtáh­nout do děje a výbor­ně si u kni­hy odpo­či­ne­te.

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře