Hodnocení článku
(zatím nehodnoceno)
Loading...Hadley je na pohřbu kluka, kterého skoro ani neznala. Jmenoval se Archer a ve škole nebyl zrovna moc oblíbený. Jenomže Hadley nedokáže přestat myslet na to, proč to udělal a co ho k tomu vedlo. Na pohřbu k ní přijde muž v černém a nabídne ji, že se může vrátit o 27 dnů do minulosti a Archera zachránit. Váhavě nabídku přijme, protože může zachránit lidský život, ale co všechno se může stát při pokusu změnit minulost?
Kniha pro mě byla velkým překvapením. Jde o celkem originální nápad a byla jsem velmi zvědavá, jak se s tím autorka popere. Čekala jsem nenáročnou oddechovku a bála jsem se, aby se to nepřesunulo někam, kde by se to už tak nazvat nedalo. Naštěstí jsem dostala to, co jsem si přála a ještě něco navíc.
“Dar života je neocenitelný, je to něco, čeho je potřeba si vážit.” (str. 30)
Mile překvapená jsem byla z toho, jak mi hlavní postavy přirostly k srdci. Popsané jsou opravdu skvěle a mně na jejich osudu opravdu záleželo a přála jsem si, aby to dobře dopadlo. Dialogy jsou také realisticky napsané, takže celý příběh je skvěle uvěřitelný.
I tady se našly nějaké chybičky a nejvíce mě vadily některé části, které byly popsány zdlouhavě. Občas mě trochu rušily v tom, že jsem byla ponořená do příběhu a takové části mě z příběhu vytrhly. Dějové zápletky jsem předvídala, ale nemůžu říct, že by mě to nějak vadilo, protože u tohoto žánru nepředvídatelný děj nevyžaduju.
“Nejde se jen tak zavřít před světem, protože se bojíte, že si ublížíte. Někteří lidé za tu bolest stojí.” (str. 166)
V knihách oceňuji, když v nich najdu hezké nebo zajímavé myšlenky a tady jsem jich našla spoustu. I když jde spíše o subjektivní pocit, pro mě to je přidaná hodnota, kterou trochu vyžaduji.
Ještě kladně hodnotím popis atmosféry. Autorka to popisovala tak dobře, že jsem si pak připadala, jako bych tam sama byla. Jednoduše řečeno jsem měla pocit, že jsem se z místa, kde jsem četla, přesunula přímo do děje knihy a to nejvíce ze všeho svědčí o kvalitě knihy.
“Nikdy tuhle Archerovu část nepoznám, a to pomyšlení mě podivně bolelo.” (str. 244)
Knihu bych doporušila lidem, kteří si chtějí přečíst nadprůměrnou oddechovku. Příběh vás dokáře vtáhnout do děje a výborně si u knihy odpočinete.
(4,91 z 5)