Kritiky.cz > Speciály > Karel May versus Orient

Karel May versus Orient

Kmay
Kmay
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

V násle­du­jí­cím tex­tu se poku­sím porov­nat Mayovy infor­ma­ce o Arabech a islá­mu s jiný­mi zdro­ji. Vzhledem k roz­sa­hu infor­ma­cí v Mayových kni­hách se zamě­řím jen na jejich zlo­mek. Varování: z pocho­pi­tel­ných důvo­dů zde může dojít k vyzra­ze­ní čás­tí děje may­o­vek. Pokud najde­te v tex­tu chy­by, milí čte­ná­ři, budu vděč­ný za upo­zor­ně­ní.

Islám

Pilíře víry

Základem islá­mu je pět tzv. pilí­řů (slou­pů) víry. Jedná se o vyzná­ní víry (šahá­da), mod­lit­bu (salát), nábo­žen­skou daň (zakát), půst během rama­dá­nu (sawm) a pouť do Mekky (hadždž). Většina infor­ma­cí v této pod­ka­pi­to­le pochá­zí z kni­hy Duchovní ces­ty islá­mu (od stra­ny 91).

May v pří­bě­zích zmí­nil pra­vi­del­né mod­lit­by. Píše správ­ně o mod­le­ní se smě­rem k Mekce (qibla). Počet mod­li­teb se ustá­lil na pěti1: ran­ní (al-fadžr nebo as-subh), poled­ní (as-zuhr), odpo­led­ní (al-„asr), při zápa­du slun­ce (al-maghrib) a po vyhas­nu­tí čer­ván­ků (al-„išá“). Počátek mod­li­teb­ní­ho času ozna­mu­je muez­zin volá­ním adhá­nu z mina­re­tu. Významná je povin­ná spo­leč­ná páteč­ní poled­ní mod­lit­ba. Při ní cha­tíb pro­ná­ší kázá­ní. May v pří­bě­hu Mezi škr­ti­či2 nepřes­ně uve­dl, že cha­tíb předří­ká­vá mod­lit­bu, to však dělá­vá imám3, ačko­liv to může být ten­týž člo­věk4. May též zmí­nil růže­nec (tasbíh) s 99 kulič­ka­mi5. Kuličky před­sta­vu­jí 99 božích jmen6.

Významnou roli v may­ov­kách hra­je i hadždž, a to jed­nak v posta­vě hádží­ho Halefa, a také když Kara ben Nemsí Mekku sám navští­ví. Do Mekky je zaká­zán pří­stup nemus­li­mům7, což May vyu­žil v romá­nu Pouští a haré­mem. Tamtéž popi­su­je ritu­á­ly u Ka’by, a to vč. tawá­fu (obchá­ze­ní), stud­ny Zamzam nebo běhu sa’j.

Korán

Svatá kni­ha islá­mu byla dle oče­ká­vá­ní Mayovi zná­má. Na mno­hých mís­tech May zmí­nil nebo pří­mo cito­val jed­not­li­vé súry. Některá jeho tvr­ze­ní se mi nepo­da­ři­lo dolo­žit ani vyvrá­tit. Jde zejmé­na o 109. súru al-Káfirún („Nevěřící„8), kte­rou May vyu­ží­val v humor­ných scé­nách, ve kte­rých Kara ben Nemsí opil­cům doka­zo­val, že jsou opi­lí. Toto vyu­ži­tí 109. súry se mi však nepo­da­ři­lo potvr­dit.

Podobně se mi nepo­da­ři­lo dohle­dat, že by 112. súra al-Ichlás („Upřímnost víry„9) slou­ži­la jako ochra­na před dra­vou zvě­ří, nebo že by 36. súra Já sín, zva­ná též qal­bu l-Qur„áni („srd­ce Koránu„10), byla pou­ží­vá­na v nebez­pe­čí živo­ta. May však správ­ně uve­dl, že se pou­ží­vá při pohřbech11.

May si kaž­do­pád­ně uvě­do­mo­val posta­ve­ní 1. súry, „Otvíratelky“ (Fátiha) a na mno­ha mís­tech ji zmí­nil nebo rov­nou cito­val. Říká se jí též Umm al-Kitáb („Matka kni­hy“) nebo Umm al-Qur„án („Matka Koránu“) a je to stě­žej­ní súra srov­na­tel­ná svým význa­mem s křes­ťan­ským Otčenášem12.

May správ­ně uve­dl, že člo­vě­ku, kte­rý zná Korán nazpa­měť, se říká háfiz13 a exe­ge­zi Koránu se říká taf­sír.14

Poněkud kom­pli­ko­va­né je dolo­žit zdán­li­vě snad­nou věc, a to je hamail, nebo­li dle Maye korán, kte­rý si hádží kou­pí v Mekce.15 Googlení uka­zu­je, že je to zejmé­na jmé­no (chla­pec­ké i dív­čí, zdá se). Též to může být malý Korán (pochá­zí z urd­šti­ny) nebo Korán v podo­bě pří­věs­ku - toto už se blí­ží Mayově ver­zi.

Křesťané a nevěřící

V may­ov­kách se čas­to vysky­tu­je ter­mín ďaur16 jako ozna­če­ní pro nevě­ří­cí­ho. Zřejmě pochá­zí ze slo­va káfir, což je práv­ní (šarí’at­ský) ter­mín pro jino­věr­ce, příp. hře­ší­cí mus­li­my, kte­rý se v prů­bě­hu let z neut­rál­ní­ho slo­va vyvi­nul v nadáv­ku17.

Dle Maye Arab nepo­klá­dá za hřích, podvede-li nevě­ří­cí­ho18. Verš korá­nu 16:10619 dovo­lu­je zapřít víru, verš 3:2820 odra­zu­je od přá­tel­ství s nevě­ří­cí­mi. Obojí slou­ží jako pod­klad pro kon­cept zva­ný taqí­ja, kte­rý dovo­lu­je v ohro­že­ní živo­ta zapřít víru, nave­nek se při­způ­so­bit pro­stře­dí, lhát nepří­te­li aj.21

May na něko­li­ka mís­tech tvr­dí, že se jed­ná o stej­né­ho Boha, tvr­dí to jak ústy křes­ťa­na22, tak mus­li­ma23. V Koránu se o židech a křes­ťa­nech mlu­ví jako o „vlast­ní­cích Písma“, jejichž Bůh je týž jako mus­lim­ský (29:4624). Mezi křes­ťa­ny ani mus­li­my však nepa­nu­je obec­ná sho­da, že lze dát rov­nít­ko mezi Alláha a Boha. Muslimům se zejmé­na nelí­bí uče­ní o Nejsvětější Trojici25.

Odpadlictví od islá­mu (rid­da), o kte­rém May píše zejmé­na v pří­bě­hu Proklatec, se má dle islám­ské­ho prá­va trestat smr­tí26.

Poslední soud, nebe a peklo

May zmi­ňu­je čty­ři andě­ly27, kte­ří mají na sta­ros­ti posmrt­né zále­ži­tos­ti: Miká’íl, Džabrá’íl (Džibríl), Isráfíl a „Azrá’íl, což odpo­ví­dá28. May také tvr­dí, že dle mus­li­mů bude Ježíš v Damašku před­se­dat posled­ní­mu sou­du29. V tom­to však nepa­nu­je obec­ná sho­da, soud­cem má být sám Bůh30.

Dle oče­ká­vá­ní má May cel­kem správ­ně infor­ma­ce o ráji (džan­na) a peklu (dža­han­nam nebo nár). V ráji jsou tzv. „huris­ky“, kte­ré ale byly v poz­děj­ších súrách nahra­ze­ny man­žel­ka­mi. Ráj má sedm nebo osm zahrad a je kolem něj osm bran. Též zmín­ka o mos­tu as-sirát31 vychá­zí z mus­lim­ské tra­di­ce32.

Osoby

Adam a Eva

Adam je pod­le mus­li­mů prv­ní člo­věk a prv­ní pro­rok. Jak zmí­nil i May, měl být stvo­řen v pátek. Eva byla pod­le Maye stvo­ře­na v nedě­li33 (to se mi nepo­da­ři­lo dolo­žit) a je pohřbe­na v Džiddě34, což sedí35.

Muhammad

V may­ov­kách se vysky­tu­je pří­sa­ha při vou­su nebo bra­dě Prorokově36, pří­pad­ně jiné pří­sa­hy. Přísahat při čem­ko­liv jiném než Alláhovi je však zaká­zá­no37.

Alí - sunna a ší„a

Konflikt sun­ni­tů a šíi­tů hra­je v Mayovkách jis­tou roli a zde Mayovy infor­ma­ce odpo­ví­da­jí jiným zdro­jům. Nutno dodat, že to nejsou jedi­né islám­ské „sek­ty“ (spí­še názo­ro­vé smě­ry). Šíité jsou stou­pen­ci Muhammadova bra­tran­ce a zetě Alího (man­žel Fátimy38). Jeho syn Husajn byl zavraž­děn v Karbalá (význam­né pout­ní mís­to šíi­tů), Alí sám také zemřel násil­nou smr­tí a jeho dru­hý syn Hasan byl věz­něn v Medíně39. Kromě Karbalá mají šíi­té i dal­ší pout­ní mís­ta: Nadžaf (hrob Alího), Mašhad, Sámarrá40. May zmí­nil, že potom­kům Husajna a Hasana se říká saj­ji­do­vé41, což v pod­sta­tě sou­hla­sí42.

Beduíni

Jako zdroj infor­ma­cí dob­ře slou­ží kni­hy Aloise Musila, kte­rý mezi bedu­í­ny žil. V jeho kni­ze Po prvé v pouš­ti je hned něko­lik věcí, kte­ré potvr­zu­jí Mayovy výro­ky: stan má oddíl pro ženy (str. 15), kde žije paní mužo­va sta­nu (str. 62). Hosta při­jí­ma­jí tak, že mu dají napít (str. 15), a svých hos­tů si váží. V kni­ze V nezná­mé zemi pak shod­ně s Mayem nazna­ču­je, že je pro bedu­í­ny lou­pež zába­va a ukáz­ka doved­nos­tí (str. 182 a 201).

V roz­po­ru s Mayem Musil píše, že bedu­í­ni umí sto­po­vat a to vel­mi dob­ře43. May se zřej­mě ple­te i ve význa­mu slo­va gha­zwa - pod­le něj jde o otro­kář­skou výpra­vu, ale ve sku­teč­nos­ti spíš obec­ně o lou­pež­nou výpra­vu44.

Zvířata

V may­ov­kách se občas vysky­tu­je pou­tá­ní před­ních nohou jízd­ních zví­řat. To potvr­zu­je Alois Musil ve své kni­ze „Po prvé v pouš­ti“ (např. str. 41).

Psi

Muslimové pova­žu­jí psy za nečis­tá zví­řa­ta, tj. po kon­tak­tu s nimi se muse­jí ritu­ál­ně očis­tit45. Tento odpor nevy­chá­zí z Koránu, pou­ze z pro­roc­ké tra­di­ce, a původ­ním důvo­dem byla zřej­mě sna­ha ome­zit cho­ro­by, kte­ré mohou pso­vi­té šel­my šířit46. Slovo „pes“ (kalb) je též pova­žo­vá­no za jed­nu z nej­hor­ších urá­žek, čehož si byl vědom i May („nevě­ří­cí psi„47).

Na zákla­dě těch­to sku­teč­nos­tí může čte­ná­ře pře­kva­pit, když se May zmí­ní o hlí­da­cích48 nebo lovec­kých49 psech, ale i toto má opo­ru v tra­di­ci a loveč­tí a pas­te­več­tí psi nejsou opro­ti domá­cím maz­líč­kům zaká­zá­ni50, jak mj. ve svých pří­bě­zích potvr­zu­je i Alois Musil51.

Koně

May věděl o význa­mu arab­ské­ho plno­krev­ní­ka a v jeho pří­bě­zích se vysky­tu­je množ­ství vyni­ka­jí­cích koní v čele s Ríhem. Arab prý vždy tou­žil, aby měl ve stá­ji krás­né­ho koně52.

V sou­vis­los­ti s Mayem jsou zají­ma­vé dvě věci: „tajem­ství“ koně53 a šep­tá­ní súr koni do ucha54. Ani jed­no se mi sice nepo­da­ři­lo dohle­dat, ale není to nijak při­ta­že­né za vla­sy. Kůň je inte­li­gent­ní tvor, tj. by neby­lo pře­kva­pi­vé, kdy­by výcvi­kem doká­zal maji­tel své­ho koně nau­čit čemusi jako „tajem­ství“, tj. že na zna­me­ní vyra­zí co nej­rych­le­ji a běží, dokud nepad­ne, nebo ho jez­dec neza­sta­ví. Kůň i doká­že vycí­tit roz­po­lo­že­ní jezd­ce55, tak­že je mož­né, že v nebez­peč­né situ­a­ci při vhod­ném zna­me­ní o to více napne síly. Něco podob­né­ho popi­su­je Alois Musil ve své kni­ze Po prvé v pouš­ti (str. 102).

Šeptání súr má také jis­tou logi­ku. Kůň je pla­ché zví­ře a tak­to ho může jez­dec uklid­ňo­vat a pro­hlu­bo­vat svůj vztah s ním.

Velbloudi

Zdroje: Co je dob­ré vědět o arab­ském a islám­ském svě­tě (str. 227-228), V nezná­mé zemi.

Velbloud, tzv. koráb pouš­tě, ar. dža­mal, byl pro bedu­í­ny zásad­ním zví­ře­tem. Kromě dopra­vy osob a před­mě­tů slou­žil jako zdroj mlé­ka (v nou­zi nomá­dům sta­či­lo jako jedi­ná potra­va na mno­ho dní), masa, srs­ti (sbí­ra­la se z lína­jí­cích vel­blou­dů, jak píše Musil, pro­dej srs­ti zmi­ňu­je i May56), oto­pu (vel­blou­dí trus) nebo moči jako léči­va.

Jízdní (závod­ní) vel­bloud se nazý­vá hadžín (míva­jí rodokmen). May čas­to psal o úžas­ných bišárín­ských hadží­nech. Bišárové jsou seve­ro­af­ric­ký národ (kmen) a jejich vel­blou­di mají zřej­mě oprav­du dob­ré jmé­no.

Lvi a panteři

May dává lvům a pan­te­rům různá poe­tic­ká jmé­na („pán zemětře­se­ní“, „pán s tlus­tou hla­vou“, „ibn al-„amm“) a popi­su­je, jakým způ­so­bem se bedu­í­ni pouš­tí do lvů, ale nic z toho se mi zatím až na jed­nu výjim­ku nepo­da­ři­lo dohle­dat. Tou je „pán s vel­kou hla­vou“, nebo­li „the lord with the lar­ge head“ v ori­gi­nál­ním tex­tu Tarzanova návra­tu. Inspiroval se snad Burroughs u Maye? 🙂

Podle popi­su stře­tu bedu­í­nů s par­dá­lem v Musilově kni­ze V nezná­mé zemi (str. 193+) však lze pochy­bo­vat o Mayových popi­sech stra­chu bedu­í­nů z koč­ko­vi­tých šelem. Nutno ovšem dodat, že May popi­su­je situ­a­ci o něko­lik desí­tek let star­ší.

Pozdravy a rčení

May pro zpes­t­ře­ní dia­lo­gů pou­ží­val množ­ství růz­ných pozdra­vů, rče­ní a zvo­lá­ní. Informace pře­vza­ty zejmé­na z knih Co je dob­ré vědět o arab­ském a islám­ském svě­tě (str. 180-181) a Muslimové a jejich svět (str. 177-178)

  • As-salámu „alaj­kum - „Mír s vámi“, ustá­le­ná odpo­věď je Wa alaj­kum as-salám („Také s vámi ať je mír“)
  • Marhaban - „Nazdar, ahoj“. V may­ov­kách „buď vítán“.57 Stalo se mi, že je toto slo­vo v pře­kla­du, ale v ori­gi­ná­lu je slo­vo Habakek.58 Zřejmě se jed­ná o jeden z Mayových omy­lů.
  • Bismi’lláhi „r-rahmáni „r-rahím - „Ve jmé­nu Boha milo­srd­né­ho, sli­tov­né­ho“, nebo­li tzv. basma­la, kte­rou začí­na­jí kro­mě 9. všech­ny súry korá­nu59
  • Al-hamdu li-lláhi - „chvá­la Bohu“, nebo­li tzv. ham­da­la, vychá­zí z Fátihy (1:2)
  • Lá ilá­ha illá „lláh wa Muhammadan ras­úlu „lláh - „Není bož­stva kro­mě Boha a Muhammad je posel boží“, nebo­li vyzná­ní víry60. Např. v 61 má May chyb­ně „…a Muhammad je jeho pro­rok“ (ras­úl = posel, pro­rok = nabí).
  • Alláhu akbar! - „Bůh je pře­ve­li­ký!“, nebo­li tzv. tak­bír62
  • Má šá’alláh! - výraz údi­vu, „pane Bože!“.
  • Walláhi - „při Bohu, doo­prav­dy, pří­sa­hám“

Závěr

May měl obsáh­lou kni­hov­nu a měl nastu­do­vá­no, a byť se mi někte­ré infor­ma­ce nepo­da­ři­lo dolo­žit, od 19. sto­le­tí se země­pis arab­ských zemí změ­nil a někte­ré infor­ma­ce byly upřes­ně­ny nebo vyvrá­ce­ny dal­ším výzku­mem ara­bis­tů a ori­en­ta­lis­tů, je nezpo­chyb­ni­tel­né, že lze may­ov­ky pova­žo­vat za dob­rý zdroj základ­ních infor­ma­cí. Je však nut­né dát si pozor na pře­kla­dy, kte­ré občas obsa­hu­jí chy­by (např. jmé­no 109. súry: al-Imtihan63 vs. al-Káfirún64).

Zvídavým čte­ná­řům mohu dopo­ru­čit dob­ro­druž­né pří­běhy Aloise Musila. Mezi bedu­í­ny žil a např. ve své kni­ze Po prvé v pouš­ti má řadu pasá­ží, kte­ré při­po­mí­na­jí scé­ny z may­o­vek (spřá­te­le­ní s náčel­ní­kem vylé­če­ním jeho zra­ně­ní, sto­po­vá­ní, poráž­ka nepřá­tel sevře­ním v sou­těs­ce).

Poznámky:

[1] Duchovní ces­ty islá­mu, str. 97
[2] Ve stí­nu palem, Návrat, str. 40
[3] Duchovní ces­ty islá­mu, str. 98
[4] Muslimové a jejich svět, str. 118+
[5] Ve stí­nu palem, Návrat, str. 35
[6] Muslimové a jejich svět, str. 126
[7] Duchovní ces­ty islá­mu, str. 111
[8] Korán, str. 160
[9] Korán, str. 160
[10] Korán, str. 680
[11] Kristus nebo Mohamed, Návrat, str. 95
[12] Korán, str. 620
[13] Duchovní ces­ty islá­mu, str. 28
[14] Duchovní ces­ty islá­mu, str. 34+
[15] Karel May: Hamail
[16] Pouští, Olympia, str. 5
[17] Muslimové a jejich svět, str. 171
[18] Ve stí­nu palem, Návrat, str. 17
[19] Korán, str. 300
[20] Korán, str. 498
[21] Atlas mus­lim­ských stra­šá­ků, str. 160
[22] Abdán Efendi, GABI, str. 22
[23] Ve stí­nu palem, Návrat, str. 132
[24] Korán, str. 364
[25] Duchovní ces­ty islá­mu, str. 228
[26] Malá ency­klo­pe­die islá­mu a mus­lim­ské spo­leč­nos­ti, str. 241
[27] Ve stí­nu palem, Návrat, str. 86
[28] Duchovní ces­ty islá­mu, str. 86+
[29] Ve stí­nu palem, Návrat, str. 28
[30] Ze svě­ta islá­mu, str. 220
[31] Kristus nebo Mohamed, Návrat, str. 194
[32] Duchovní ces­ty islá­mu, str. 83
[33] Ve stí­nu palem, Návrat, str. 116
[34] Ve stí­nu palem, Návrat, str. 114
[35] Malá ency­klo­pe­die islá­mu a mus­lim­ské spo­leč­nos­ti, str. 12
[36] Ve stí­nu palem, Návrat, str. 28
[37] Book of Oaths and Vows, 1374
[38] Muslimové a jejich svět, str. 158
[39] Muslimové a jejich svět, str. 160
[40] Muslimové a jejich svět, str. 162
[41] Ve stí­nu palem, Návrat, str. 40
[42] Ze svě­ta islá­mu, str. 200, pozn. 214
[43] V nezná­mé zemi, str. 191
[44] Muslimové a jejich svět, str. 208
[45] Atlas mus­lim­ských stra­šá­ků, str. 135
[46] Muslimové a jejich svět, str. 182
[47] Kristus nebo Mohamed, Návrat, str. 193
[48] Kristus nebo Mohamed, Návrat, str. 160
[49] Kristus nebo Mohamed, Návrat, str. 173
[50] Muslimové a jejich svět, str. 182
[51] Po prvé v pouš­ti, str. 54, 58
[52] Co je dob­ré vědět o arab­ském a islám­ském svě­tě, str. 229
[53] Kristus nebo Mohamed, Návrat, str. 83
[54] Kristus nebo Mohamed, Návrat, str. 102
[55] Ottova ency­klo­pe­die - koně a poní­ci, str. 35
[56] Různá dob­ro­druž­ství, TaM, str. 177
[57] Ve stí­nu palem, Návrat, str. 19
[58] Ve stí­nu palem, Návrat, str. 10
[59] Malá ency­klo­pe­die islá­mu a mus­lim­ské spo­leč­nos­ti, str. 28
[60] Duchovní ces­ty islá­mu, str. 92
[61] Ve stí­nu palem, Návrat, str. 100
[62] Malá ency­klo­pe­die islá­mu a mus­lim­ské spo­leč­nos­ti, str. 243
[63] Ve stí­nu palem, Návrat, str. 80
[64] Korán, str. 661

Literatura:

  • Korán. Praha : Academia, 2000. ISBN 80-7309-992-6.
  • Bulugh al-Maram. Book of Oaths and Vows. Dostupné onli­ne na https://sunnah.com/bulugh/13.
  • KOPECKÝ, René, BAHBOUH, Charif. Co je dob­ré vědět o arab­ském a islám­ském svě­tě. Praha : Dar ibn Rushd, 2014. ISBN 978-80-86149-88-2.
  • KROPÁČEK, Luboš. Duchovní ces­ty islá­mu. 5. vyd. Praha : Vyšehrad, 2011. ISBN 978-80-7021-925-6.
  • MENDEL, Miloš. Muslimové a jejich svět. O víře, zvyk­los­tech a smýš­le­ní vyzna­va­čů islá­mu. Praha : Dingir, 2016. ISBN 978-80-86779-42-3.
  • MUSIL, Alois. Po prvé v pouš­ti. Reprint. 2002. ISBN 80-86247-18-X.
  • MUSIL, Alois. V nezná­mé zemi. Reprint. 2003. ISBN 80-86247-71-6.
  • MUSIL, Alois. Ze svě­ta islá­mu. 1. vyd. Praha : Akropolis, 2010. ISBN 978-80-7470-062-0.
  • OSTŘANSKÝ, Bronislav. Atlas mus­lim­ských stra­šá­ků aneb vybra­né kapi­to­ly z „medi­ál­ní­ho islá­mu“. 1. vyd. Praha : Academia, 2014. ISBN 978-80-200-2428-2.
  • OSTŘANSKÝ, Bronislav. Malá ency­klo­pe­die islá­mu a mus­lim­ské spo­leč­nos­ti. Praha : Nakladatelství Libri, 2009. ISBN 978-80-7277-404-3.
  • Ottova ency­klo­pe­die: Koně a poní­ci Praha : Ottovo nakla­da­tel­ství, s.r.o., 2014. ISBN 978-80-7451-342-8.

Foto: Volné dílo - Wikipedie


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
  • Navracím se ke kořenům: Můj pohled na původní Star Trek film a setkání s posádkou kapitána Kirka24. ledna 2024 Navracím se ke kořenům: Můj pohled na původní Star Trek film a setkání s posádkou kapitána Kirka K původnímu Star Treku jsem se dostal později, neboť jako silný ročník 90. jsem byl odkojen posádkou Jean Luc Picarda, největšího kapitána Federace, mé doby. Proto bylo logické, abych se […] Posted in Retro filmové recenze
  • Virtua tennis 418. listopadu 2020 Virtua tennis 4   Úvodem napíši, že mne hra velmi zklamala a není se čemu divit, pokud už jste hráli Top Spin 4, tak Vám hra přijde jako procházka růžovým sadem a hlavně jste zklamaní ze skoro […] Posted in Retro games
  • Sony nás zve na další prezentaci PlayStation 5. Čekat...12. září 2020 Sony nás zve na další prezentaci PlayStation 5. Čekat... Sony nás zve na další prezentaci PlayStation 5. Čekat můžeme nové informace o hrách a pravděpodobně odhalení ceny a datum spuštění prodeje PlayStation 5. Čtyřicetiminutový event začne 16. […] Posted in Krátké herní aktuality
  • Krampus Origins (2018) 22. prosince 2022 Krampus Origins (2018) Vánoce jsou tady, tak proč si tahle nezařádit v jednom malém sirotčinci…Během První světové války skupina amerických vojáků překvapí německého nepřítele a do rukou se jim […] Posted in Horory
  • Assassin's Creed III2. června 2017 Assassin's Creed III Zdarma pro Xbox 360 (kompatibilní s Xbox One) - Dostupné: 01/06 - 15/06. https://youtu.be/ZERNZQUY-3Q Posted in Novinky ze světa her
  • Rychle a zběsile 6 | Furious 6 [55%] 23. září 2013 Rychle a zběsile 6 | Furious 6 [55%] Filmové léto je za námi a jak postupně letní pecky přocházejí na trh s přenosnými nosiči, není na škodu dohnat nějaké ty resty, které se během léta vyrojily. Jedním z největších je už […] Posted in Filmové recenze
  • Smrtonosná past2. května 2003 Smrtonosná past Jen málokdy se stane, že akční film se stane opravdou klasikou.Vlastně jich ani moc není.Pokud zatápu v paměti tak si vzpomenu na "Skálu" a "Uprchlíka" a pochopitelně na "Smrtonosnou past" […] Posted in TV Recenze
  • Čarodějnice - nejnovější film Roberta Zemeckise25. října 2020 Čarodějnice - nejnovější film Roberta Zemeckise Čarodějnice vypráví příběh mladého osiřelého chlapce (Jahzir Bruno), který na konci roku 1967 žije se svou milující babičkou (Octavia Spencer), ve venkovském městě Alabama v Demopolis. […] Posted in Filmové recenze
  • Projekt 100 - Franklin J. Schaffner (1920–1989)14. září 2017 Projekt 100 - Franklin J. Schaffner (1920–1989) Syn amerických misionářů se narodil v Tokiu, kde také prožil dětství. Následně se jeho rodina přestěhovala zpět do USA, kde Schaffner vystudoval střední školu a poté práva na Columbia […] Posted in Profily osob
  • Asterix a Olympijské hry26. ledna 2023 Asterix a Olympijské hry Už to, že Asterixe opět neztvárnil Christian Chlavier mě varovalo, že scénář nebude zřejmě dobrý a mé obavy se i také naplnili. Bohužel ten film byl tak slabý, že si ani pořádně […] Posted in Krátké recenze
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 3,64216 s | počet dotazů: 257 | paměť: 72190 KB. | 05.05.2024 - 08:03:18