Leatherface - zrození (2017)

Don´t mess with the Family!!
Ten pocit když pří­jde člo­věk z prá­ce domů a jako prv­ní, co udě­lá se podí­vá, co dnes vyšlo a vidí vel­kým LeatherFace, ten úsměv, kte­rý se vykouz­lí na tvá­ři na film, na kte­rý čekám rok je nepo­psa­tel­ný.
Jsem hod­ně rád, že tenhle Prequel dosta­la na sta­ros­ti dvo­ji­ce Bustillo and Maury, což jsou dva vyni­ka­jí­cí fran­couz­ští řez­ní­ci, kte­ří nato­či­li kle­not Inside a dva sluš­né horo­ry Livide a Among the Living, LeatherFace je po Inside jejich nej­lep­ší počin.
LeatherFace už od úvo­du zaujme hod­ně špi­na­vým loo­kem, film oprav­du půso­bí, jako by se nato­čil v 60. letech a pro sta­rý Texas já mám ohrom­nou sla­bost.
Film ser­ví­ru­je od začát­ku do kon­ce hut­nou dáv­ku pocti­vé­ho Gore a kou­ká se na to sak­ra moc dob­ře, letos nic bru­tál­něj­ší­ho roz­hod­ně nevy­šlo. Sex na mrt­vo­le či sežrá­ní za živa pra­sa­ty, to se jen tak nevi­dí.
Potěší i šerif, kte­rý si jede pod­le svých pra­vi­del, krás­ná Lili Taylor, hut­ná atmo­sfé­ra s parád­ním soun­d­trac­kem, no jsem hod­ně spo­ko­je­ný. Duchařiny a Démoni ved­le Leatherfejsa půso­bí jako oma­lo­ván­ky pro děti, ta zdej­ší bez­na­děj­nost, špí­na, hnus a psy­cho­pa­tic­ká rodi­na Sawyerů dělá z fil­mu vel­mi inten­ziv­ní záži­tek. Průchod lesem v noci, křik utí­ka­jí­cí ženy a zvuk moto­rov­ky to je nepo­psa­tel­ná atmo­š­ka!
Kdo podob­né fil­my může, ať nevá­há, lito­vat nebu­de. Zbytek bude brblat. 80%

---

---