Už jste někdy slyšeli o slovu incest? Tak přesně o tom vypovídá snímek Lolita. Zpočátku se tváří celkem nevinně, protože tu máme spisovatele hledajícího ubytování a jednu sličnou, životem znuděnou, Charlotte, která ubytování nabízí. Tak trochu povrchní a snobská, její jediné plus je její sličná dcera Dolores. Právě ona je důvod k tomu, že Humbert zůstane v domě a rozjede románek s Charlotte. Mladá Dolores mu totiž nečím připomíná jeho lásku z dětství, ačkoliv jeho láska bývala hodná holka a Lolita, jak jí později žačne říkat, přesně ví, jak dostat, co chce.
Život pokračuje dál a jeho začne provokovat každá věc, kterou Lo udělá. Ať už jsou to hádky s matkou, nalepení žvýkačky do zápisníku a nebo scéna, kdy sedí sama v kuchyni a jí si jahody z prstů. Prostě žije jen pro ni a ona je královnou jeho snů. To by ještě nebylo nic nenormálního, taková platonická láska se může objevit u každého, když se pomine velký věkový rozdíl. Lo pak odjede na tábor a jako rozloučení mu dá polibek a beze slova zmizí. Humbert se ožení s Charlotte a očekává Lolitin návrat. Milostné návaly manželky odmítá tím, že jí do pití dává prášky na spaní a doufá, že se něco stane. Něco, co by mu pomohlo dostat se k jeho vytoužené dívence. Náhoda mu pomůže hned na to, co Charlotte zjistí, jak to s ním je. Příjde o život při autonehodě a Humbert je volný. Ve filmu si vůbec nejde všimnout, že by ho nějak trápilo svědomí. Jde prostě za tím, co si vysnil.
Dojede si pro „malou“ na tábor a začnou cestovat. Je zajímavé sledovat, jak se Lo v některých situacích dost mění. Jednu chvíli je z ní slečna, která přesně ví, jak si omotat Humberta kolem prstu a svůdkyně, která navzdory jejímu věku, ví přesně, co a jak má dělat a na druhou stranu je stále ještě dítě, které má své touhy a potřeby. Incestní vztah je teprve na počátku, ale rozhodně netroškaří. Všechny noci tráví po hotelích a Lo si stále myslí, že její matka je jenom nemocná. Právě ona totiž začne jejich vztah, protože ví, že Humbert po ní touží. V tu chvíli je jako dospělá. Její dětská stránka se ukáže ve chvíli, kdy se dozví, že matka je mrtvá. Upne se na „otce“ a ponorková nemoc si rozhodně nedá na čas.
Jejich hádky začínají být stále častější, její dobrá nálada se střídá s otrávenou, chvíli vidíme harmonický pár a chvíli rozhádanou dvojici. Všechny problémy dělá ona, protože on jí jednoduše zobe z ruky a jelikož známe marnivost žen, tak je jasné, že jí to nemůže dlouho bavit. I Humberta to přestane bavit, tak se usadí. On začne dělat učitele a Lo nastoupí do školy. Od té doby začnou být hádky na denním pořádku. Lo poznává jiný život, povinnosti jí nebaví a sex s otcem už jí nezajímá. Jako kdyby si našla přítele, protože využívá každé příležitosti, jak nebýt doma. Po hodně velké krizi se Lo rozhodne, že by chtěla zase cestovat a tentokrát bude volit cestu sama. Co si řekne, to má, takže jsou znovu na cestách a Humbert si naivně myslí, že tím se jejich vztah zlepší.
Nic se neurovná, naopak. Humbert je nervní, protože má dojem, že je někdo sleduje a Lo má v očích něco jako suverenitu. Něco jako vzdor, vzpouru, kterou vede proti němu. Jako kdyby mu říkala, že tělo mít může, ale mysl je někde jinde. A taky to tak je, jednu noc ji nechá v nemocnici a druhý den už ji tam nenajde. těžko si dokázat představit, jaké to je. Jaké to je, když vezmou závislákovi drogu? Možná podobné, protože ona pro něj byla vším. Jeho zoufalství mu jde přímo číst z tváře. Zoufalá situace si žádá zoufalé činy. Ví, kdo ji s sebou vzal. A začne ho sledovat. Přeruší to, až když mu příjde dopis od Lo. Žádá ho o peníze, sděluje mu, že je vdaná a že čeká dítě. Samozřejmě za ní jede, ale předtím se naučí střílet a ještě doufá, že se k němu vrátí.
>I po té době vypadá Dolores tak nějak mladě, tak nějak naivně. Lolitovsky. Poví mu, kdo ji tenkrát odvezl, řekne mu přesně, jak to bylo. Naštvaný Humbert pak jede jak šílenec rozhodnutý ho najít a pomstít se mu. Následující scény jsou hodně zajímavě, chvílemi zbytečně zdlouhavé, ale proměna hodného a „uťápnutého“ Humberta na zabijáka je docela neobvyklá. On by mu člověk možná i věřil, že je šílenec. Šílenec smířený s tím, že půjde sedět, ale rozhodnutý zabít někoho, kdo mu zničil život. Když neměl Lolitu, neměl nic. Našel „strýčka“, který mu Lo odvezl a docela nešťastně ukončil jeho život. Poté se s klidnou duší odevzdal do rukou policie, která na něj čekala.
Adrian Lyne se pustil do remaku Kubrickovy Lolity a nad jeho činem musíme zvednout palec nahoru. Jeremy Irons hrál svou postavu velice dobře, přesně a hlavně jistě. Všechno bych mu věřila, opravdu komplet všechno. Dominique Swain v roli Lolity také excelovala. Je pravda, že na čtrnáct někdy zrovna nevypadala, ale budiž. V té době jí totiž bylo už 15 let, na erotické scény měla dublérku a původně jí měla hrát Natalie Portman. Odmítla. Její problém. Oba herci vytvořili velice osobitý a strhující příběh, který by zasloužil pochvalu. Film, který měl rozpočet 62 milionů dolarů se zabydlel v mnoha srdcích poměrně náročných diváků.
No jasně, kžadého jistě mohlo napadnout, jak se tohle mohlo stát, a že je to nechutné, ale když se podíváme na ztvárnění, na kvalitu děje, na ten příběh a na tu pointu, tak si rozhodně slovo nechutné vyměníme za impozantní. Dávám děvet, protože tenhle film mě prostě vzal...
Naše hodnocení:
9
Podobné články
Natalie Portman a její projekty
29. January 2010 - 0:50 — Martina Strachotová
Nejnovější komentáře