Kritiky.cz > Filmy > Filmové recenze > Mezinárodní filmový festival Sitges 2019 – První dojmy (Bacurau, I Lost My Body a další)
Filmové recenze

Mezinárodní filmový festival Sitges 2019 – První dojmy (Bacurau, I Lost My Body a další)

— 13. října 2019 0 comment
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

Bacurau (Kleber Mendonca Filho + Juliano Dornelles, Brazílie) – Společensko-politicky anga­žo­va­né dra­ma, kte­ré začí­ná jako nená­pad­ný intim­ní náhled do živo­ta semknu­té ves­nic­ké komu­ni­ty na bra­zil­ském ven­ko­vě, se postup­ně pře­ro­dí do str­hu­jí­cí­ho (skoro)thrilleru, v němž se tato komu­ni­ta musí semknout na obra­nu pro­ti utla­čo­va­te­lům. Pečlivě vysta­vě­ný a v řadě tvůr­čích pří­stu­pů ino­va­tiv­ní sní­mek dodr­žu­je kon­zis­tent­ně pozvol­né tem­po vyprá­vě­ní, jež poma­lič­ku dáv­ku­je infor­ma­ce tak ako­rát, aby si divák doká­zal domys­let vše potřeb­né. Pointa je úder­ná a skvě­le pro­ve­de­ná, gra­du­jí­cí děj dopro­vá­zí jas­ně zře­tel­ná kri­ti­ka a množ­ství meta­for, odka­zu­jí­cích na skry­tou sílu pros­té­ho lidu a jeho his­to­rie, jen úvod fil­mu se zdá být mož­ná pří­liš zdlou­ha­vý. Každopádně jde o film s ori­gi­nál­ním pří­bě­hem, rea­li­zo­va­ným neví­da­nou for­mou. (80%)



I Lost My Body(Jérémy Clapin, Francie) – Film je pro­stře­dek, jímž se dají říct i tako­vé věci, kte­ré skr­ze žád­né jiné médi­um sdě­lit nejdou. Nejnovějším důka­zem je ten­to ani­mo­va­ný sní­mek, gej­zír tvůr­čích, sce­náris­tic­kých a režij­ních nápa­dů, for­mál­ně, obsa­ho­vě i emo­ci­o­nál­ně str­hu­jí­cí, nepřed­ví­da­tel­ný, do detai­lu pro­myš­le­ný a zkrát­ka krás­ný a úžas­ný. Příběh vyprá­ví o vyrov­ná­vá­ní se se ztrá­tou na psy­chic­ké i fyzic­ké úrov­ni a ode­hrá­vá se ve dvou rovi­nách, kdy v jed­né sle­du­je­me pří­běh hlav­ní­ho hrdi­ny, zami­lo­va­né­ho doru­čo­va­te­le piz­zy, a ve dru­hé jsme svěd­ky surre­a­lis­tic­ké a napí­na­vé ody­sey jeho omy­lem uříz­nu­té ruky, kte­rá oži­je a roz­hod­ne se najít své­ho maji­te­le. Působivý, inten­ziv­ní a prud­ce ori­gi­nál­ní film je pokaž­dé o krok napřed před divá­kem, chytře si pohrá­vá s jed­not­li­vý­mi moti­vy, kon­krét­ní­mi obra­zy i vypra­věč­skou struk­tu­rou a pre­ciz­ně, s leh­kos­tí, humo­rem, ale i vel­kou por­cí smut­ku napl­ňu­je uni­kát­ní a oso­bi­tou vizi, kte­rá vás zce­la uhra­ne a jako bonus vás nau­čí sku­teč­ně vní­mat svo­je ruce a vážit si jich. (90%)

Le Daim/Deerskin(Quentin Dupieux, Francie) – Jednoduchá absurd­ní kome­di­ál­ní his­tor­ka o chla­po­vi (Jean Duchardin), kte­rý si upřím­ně oblí­bí svou novou bun­du z pra­vé jele­ni­ce a roz­hod­ne se rea­li­zo­vat svůj sen. Film sto­jí na zábav­ně samo­li­bém výko­nu hlav­ní­ho pro­ta­go­nis­ty a na non­sen­so­vé logi­ce fikč­ní­ho svě­ta, jenž rezig­nu­je na něja­ké akce a reak­ce, o hlav­ním hrdi­no­vi a jeho minu­los­ti vám prak­tic­ky nic neřek­ne a jen pří­mo­ča­ře (avšak niko­li hlou­pě) napl­ňu­je svůj uje­tý námět. Na Dupieuxe tako­vý diet­ní stan­dard, je to v pod­sta­tě jen hříč­ka, ale obsa­hu­je pár nápa­dů, jimž se dá dob­ře zasmát. (60%)



Girl on the Third Floor (Travis Stevens, USA) – Horor s tuc­to­vým námě­tem (muž při­jíž­dí zre­kon­stru­o­vat sta­rý dům, kte­rý nedáv­no kou­pil, aniž by tušil, že sta­ve­ní je pro­kle­té a stra­ší v něm), ale i s poměr­ně ori­gi­nál­ní kon­cep­cí, kte­rá ono­mu domu dodá­vá spe­ci­fic­kou myto­lo­gii a stra­še­ní inter­pre­tu­je jako odpla­tu za morál­ní pochy­be­ní. Pomalý roz­jezd evo­ku­je zne­po­ko­ji­vé pro­cedu­rál­ní dra­ma o rekon­struk­ci obyd­lí, z jehož útrob prak­tic­ky jen záhad­ně eja­ku­lu­jí nej­růz­něj­ší teku­ti­ny a vypa­dá­va­jí skle­něn­ky, postu­pem času se ale sní­mek dopra­cu­je i k bru­tál­něj­ším výje­vům. Pozoruhodný a myš­len­ko­vě sti­mu­lu­jí­cí žán­ro­vý pří­spě­vek, u něhož zamr­zí ako­rát to, že se sna­ží spíš zne­chu­tit a roze­smát než napí­nat a děsit a že jeho poin­ta je zají­ma­věj­ší než posta­vy a herec­ké výko­ny jejich před­sta­vi­te­lů. (70%)



5 Is the Perfect Number (Igor Tuveri, Itálie) – Stylová noir gan­gs­ter­ka o pěti kapi­to­lách, nato­če­ná pod­le komik­su, jehož autor je záro­veň reži­sé­rem fil­mu. Na vizu­ál­ní strán­ce si dal zále­žet (posta­vy v baloňá­cích, deš­těm zali­té dobo­vé ulič­ky, efekt­ní pře­střel­ky), ale už ne tolik na tuc­to­vém pří­bě­hu, v němž se stár­nou­cí mafi­án musí vrá­tit z důcho­du, aby pomstil smrt své­ho syna. Děj kro­mě vizu­á­lu táh­ne i solid­ní režie a jako vždy cha­risma­tic­ký Toni Servillo (jemuž při­hrá­va­jí Valeria Golino a Carlo Buccirosso), jehož posta­va však má být vete­rán v letech a záro­veň i schop­ný zabiják-gentleman, neo­hro­zi­tel­ný mlad­ší­mi nepřá­te­li, což nepů­so­bí úpl­ně věro­hod­ně a sní­mek kvů­li tomu v kom­bi­na­ci s pře­pja­tý­mi, tea­trál­ní­mi dia­lo­gy a absen­cí jakých­ko­li emo­cí půso­bí stej­ně umě­le jako háko­vi­tý nos hlav­ní­ho hrdi­ny. (40%)



En el pozo/In the Quarry (Bernardo Antonaccio + Rafael Antonaccio, Uruguay) – Komorní drama/thriller o třech mužích a jed­né ženě (všich­ni ani ne tři­ce­ti­le­tí), trá­ví­cích spo­leč­ný let­ní den u zato­pe­né­ho lomu, při­čemž ta žena je pří­tel­ky­ní jed­no­ho z nich, s dru­hým zahý­bá tomu prv­ní­mu a ten tře­tí je pří­to­men hlav­ně kvů­li tomu, aby to ris­kant­ní setká­ní nepů­so­bi­lo až moc neprav­dě­po­dob­ně (což se úpl­ně neda­ří). Film je posta­ven na pokři­ve­ných cha­rak­te­rech postav, jejich vyhro­cu­jí­cích se vzta­zích a kon­flik­tech, dlou­hých dia­lo­zích, solid­ních herec­kých výko­nech, ome­ze­ných loka­cích, něko­li­ka úspor­ných rekvi­zi­tách a na poma­lém budo­vá­ní ner­vóz­ní­ho napě­tí a atmo­sfé­ry plné nejis­to­ty, úškleb­ků, pode­zří­vá­ní a vyhro­žo­vá­ní. Docela půso­bi­vé diva­dlo za pou­ži­tí mini­mál­ních pro­střed­ků, i tak ale nelze zakrýt fakt, že vět­ši­na fil­mu je pře­de­vším zdlou­ha­vým čeká­ním na to, až se něco koneč­ně sta­ne, a upřím­ně řeče­no se toho nesta­ne zas až tolik. Pár scén nicmé­ně za to čeká­ní sto­jí. (60%)



Snatchers(Stephen Cedars + Benji Kleiman, USA) – Hororová kome­die o stře­do­ško­lač­ce, kte­rá po nechrá­ně­ném sexu otě­hot­ní a poro­dí dva mimo­zemš­ťa­ny, kte­ří chtě­jí vyhu­bit lid­skou rasu (nebo co) – a to všech­no během pou­hých dvou dnů. Film tím­to způ­so­bem tema­ti­zu­je oba­vy z těho­ten­ství nác­ti­le­tých a i díky vyu­ží­vá­ní prak­tic­kých tri­ků a lou­tek při­po­mí­ná podob­ně ladě­né sním­ky z 80. let. I navzdo­ry mlá­de­ži nepří­stup­né­mu ratingu je však poměr­ně krot­ký (utr­ha­né hla­vy a kon­če­ti­ny jsou maxi­mum, naho­ta žád­ná, humor by sem tam potře­bo­val při­ost­řit hra­ny) a v jádru zůstá­vá stan­dard­ní stře­do­škol­skou kome­dií o rodin­ných vzta­zích hlav­ní hrdin­ky a jejím napra­ve­ném přá­tel­ství s nej­lep­ší kama­rád­kou, v níž se sice najde pár pove­de­ných nápa­dů a vti­pů, avšak vyva­žu­jí to dia­lo­go­vé scé­ny typu „troš­ku pani­ka­ří­me, ale nedá­vá­me to na sobě moc znát a sna­ží­me se vymys­let, co bude­me dělat,“ kte­ré zabí­ra­jí dobrou polo­vi­nu fil­mu. (60%)



The Cleansing Hour(Damien LeVeck, USA) – Horor s kome­di­ál­ní­mi prv­ky o fil­mař­ském týmu pro­du­ku­jí­cím na inter­ne­tu popu­lár­ní vymí­tač­skou show, jejíž posled­ní živý pře­nos (s naja­tý­mi her­ci a pře­dem při­pra­ve­ný­mi tri­ky pocho­pi­tel­ně) zne­na­dá­ní naru­ší sku­teč­ný démon a řád­ně zamí­chá se sle­do­va­nos­tí. Na atrak­tiv­ním námě­tu vysta­vě­ná his­tor­ka naru­šu­je horo­ro­vou atmo­sfé­ru komic­ký­mi ele­men­ty, jejichž efek­ti­vi­ta je však mír­ně pro­měn­li­vá, stej­ně jako někte­ré herec­ké výko­ny, zci­zu­jí­cí ele­men­ty a kolí­sa­vé tem­po vyprá­vě­ní. Film, vyprá­vě­jí­cí pře­de­vším o zhoub­nos­ti lží, léči­vé moci odpuš­tě­ní a o fas­ci­na­ci hrů­zou a nási­lím, nicmé­ně i tak obsa­hu­je dosta­teč­né množ­ství nápa­dů a šťav­na­tých scén, vydr­ží kon­zis­tent­ně bavit od začát­ku do kon­ce a má hned něko­lik pře­kva­pi­vých point i vylo­že­ně rozkoš­ný závěr, kte­rý si dovo­lí tref­ně rýp­nout na správ­ném mís­tě. (70%)



Achoura (Talal Selhami, Maroko/Francie) – První maroc­ký horor s mon­strem. Příběh o sku­pi­ně dáv­ných přá­tel z dět­ství, kte­ří si jako malí pro­šli trau­ma­tic­kým zážit­kem s nezná­mým netvo­rem, pak po čase ztra­ti­li paměť a nyní se toho netvo­ra vyda­jí zno­vu kon­fron­to­vat, aby tím zabrá­ni­li záhad­né­mu mize­ní dětí v oko­lí, by byl doce­la sluš­ný, kdy­by tak nápad­ně nepři­po­mí­nal děj To od Stephena Kinga. Představte si Kingův román nacpa­ný do fil­mu se sto­pá­ží 90 minut, ose­ka­ný o veš­ke­rou psy­cho­lo­gii postav a vět­ši­nu stra­ši­del­ných momen­tů (film je děsi­vý jen mini­mál­ně a zmí­ně­né mon­strum je navíc mís­ty ošk­li­vě digi­tál­ní) a zbu­de vám děra­vě vyprá­vě­né a mís­ty poně­kud zma­te­né pří­bě­ho­vé tor­zo, navíc s nepří­liš pře­svěd­či­vý­mi her­ci a mizer­ně zvo­le­nou hud­bou. Pozitiva tvo­ří ako­rát výběr loka­cí, občas kame­ra a pře­de­vším pak moti­vy odvo­ze­né z maroc­ké kul­tu­ry a národ­ních tra­dic, díky nimž sní­mek půso­bí ale­spoň tro­chu neo­kou­ka­ně. (30%)

Swallow (Carlo Mirabella-Davis, USA) – Psychologické dra­ma o mla­dé těhot­né ženě v domác­nos­ti, jejíž kaž­do­den­ní akti­vi­ta sestá­vá z vaře­ní, uklí­ze­ní, hra­ní mobil­ních her a úpor­né sna­hy dělat své­ho man­že­la, kte­rý si toho sotva všim­ne, šťast­ným. Jde o por­trét ženy uto­pe­né v tís­ni­vém vzta­hu s utis­ku­jí­cím a mani­pu­la­tiv­ním part­ne­rem a jeho rodi­nou, navíc v pro­stře­dí, v němž se cítí být neschop­ná, neu­ži­teč­ná a pod­řad­ná a kde nemů­že sama udě­lat nic, co by jí umož­ni­lo zažít uspo­ko­je­ní z vlast­ní­ho úspě­chu – a tak začne poly­kat růz­né před­mě­ty, nej­pr­ve drob­né, ale pak i poměr­ně vel­ké a nebez­peč­né. Komorní film, posta­ve­ný na důsled­ně pro­pra­co­va­ných posta­vách a herec­kém výko­nu Haley Bennett s per­fekt­ně ublí­že­ným výra­zem ve tvá­ři, slou­ží jako bri­lant­ní stu­die vzni­ku men­tál­ních poruch a fun­gu­je v tom­to smě­ru i jako spo­le­čen­ská kri­ti­ka. V posled­ní tře­ti­ně nicmé­ně od toho­to kon­cep­tu tro­chu uhne a začne hle­dat koře­ny pro­blé­mů hlav­ní hrdin­ky někde jin­de, což je tro­chu ško­da, pro­to­že tím ubí­rá na inten­zi­tě závě­reč­né katar­zi, kte­rá kvů­li tomu půso­bí jako zásah mimo terč. (70%)


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
  • Český lev 2022 - Výsledky6. března 2023 Český lev 2022 - Výsledky   Vítězný film - Il Boemo   NEJLEPŠÍ FILM Arvéd BANGER. Il Boemo Oběť            Světlonoc NEJLEPŠÍ REŽIE Adam Sedlák (BANGER.) Michal Blaško […] Posted in Filmové recenze
  • Druhá šance8. července 2023 Druhá šance Vtipný roadmovie na emocionální horské dráze asi nejlépe vystihne tento film. Nedokážu si ani představit, jak náročné, ale i zároveň nádherné muselo natáčení, jak pro Claru, tak pro […] Posted in Krátké recenze
  • ROBOCOP I a II30. srpna 2003 ROBOCOP I a II 4. 9. 2003 - Nova - 22:45 - RoboCop 11. 9. 2003 - Nova - 22:50 - Robocop 2 Starý Detroit, město zločinu. Žádný člověk si zde nemůže být jistý. Zatímco se zločinci množí, policajtů ubývá. […] Posted in TV Recenze
  • Nejlepší filmy roku 2003 - Část první1. února 2004 Nejlepší filmy roku 2003 - Část první Šest nejlepších filmových hitů z první půlky roku 2003Leden > Pán prstenů: Dvě věže Leden byl v roce 2003 poměrně bohatý, pro filmové fanoušky a příznivce kvalitní podívané pak také […] Posted in Články
  • O novinku režiséra Antoina Fuquii (Training Day, Equalizer...25. června 2020 O novinku režiséra Antoina Fuquii (Training Day, Equalizer... O novinku režiséra Antoina Fuquii (Training Day, Equalizer 1-2) s Willem Smithem v hlavní roli Emancipation se v Hollywoodu bojuje napříč několika studií- O uzmutí práv se snaží Warner […] Posted in Krátké aktuality
  • Football Manager 2020 si zdarma na Epic Games Store stáhlo půl...21. září 2020 Football Manager 2020 si zdarma na Epic Games Store stáhlo půl... Football Manager 2020 si zdarma na Epic Games Store stáhlo půl milionu lidí Posted in Krátké herní aktuality
  • UMĚLEC NA OSTŘÍ NOŽE od spisovatele Irvina Welshe aneb "BEGBIE je zpět!"23. října 2018 UMĚLEC NA OSTŘÍ NOŽE od spisovatele Irvina Welshe aneb "BEGBIE je zpět!" Jim Francis, dříve nazývaný jako Francise Begbie známý jako skotský kriminálník, nyní vede velmi spokojený a poklidný život. V současné době je úspěšným malířem a sochařem, jež žije se […] Posted in Recenze knih
  • Amy Adams20. srpna 2017 Amy Adams V úterý jsme na tomto blogu připomínali narozeniny současného filmového Batmana Bena Afflecka a dnes, o pět dní později slavíme třiačtyřicetiny jeho kolegyně z DCEU, Amy Adams. Připomeňme […] Posted in Kritický Klub
  • Sebevražedný oddíl | Suicide Squad [45%] 4. srpna 2016 Sebevražedný oddíl | Suicide Squad [45%] DC Comics to  rozjezdem svého vlastního rozšířeného univerza myslí vážně, zatím se však jedná o docela kodrcavý start. To co nastartoval poněkud rozpačitě Muž z oceli (byť si […] Posted in Filmové recenze
  • Fúrie Paříže6. března 2024 Fúrie Paříže Trailer byl nabušený akcí, ale ve výsledku tu akce moc není a ikdyž jde o mou oblíbenou látku, tak je to průměrný ve všech ohledech i na Francouze. Máme tu pařížské podsvětí a 6 velkých […] Posted in Krátké recenze
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 5,11242 s | počet dotazů: 253 | paměť: 72479 KB. | 06.06.2024 - 10:50:12