Missing (Nezvěstný), 1982

Je s podi­vem o koli­ka udá­los­tech nemá Evropan (a jis­tě nejen on) pově­do­mí. O tom, že gene­rál Pinochet pro­ve­dl pře­vrat ví snad kaž­dý. Že se jed­na­lo o Chile roku 1973 tuší mož­ná ješ­tě vět­ši­na z nás. Obrázek toho, co s v zemi po tom­to pře­vra­tu ode­hrá­va­lo, má asi málo­kdo. Snadným (?) vodít­kem k tomu­to náhle­du na pro­ble­ma­ti­ku chil­ské­ho pře­vra­tu může být prá­vě film Missing fran­couz­ské­ho reži­sé­ra řec­ké­ho půvo­du Costa-Gavrase, kte­rý o těch­to udá­los­tech pojed­ná­vá. Respektive vyprá­ví pří­běh na poza­dí těch­to udá­los­tí. Snímek byl nato­čen pod­le kni­hy Thomase Hausera, ovšem jed­ná se o sku­teč­ný pří­běh. Tento fakt vám během někte­rých scén nepří­jem­ně vyta­ne na mys­li a člo­věk tak má opět mož­nost si uvě­do­mit, že nej­hrůz­něj­ší pří­běhy býva­jí inspi­ro­vá­ny živo­tem. Místo koná­ní: Chile (i když se to nepři­zná) Snímek nás uvá­dí do Chile roku 1973 (byť to není v celém fil­mu zmí­ně­no), přes­ně­ji do 11. 9. 1973 (i Chile má své jede­nác­té září!). V ten­to den došlo k již zmí­ně­né­mu pře­vra­tu. Pokud bys­te hle­da­li ve fil­mu jmé­no chil­ské­ho dik­tá­to­ra sto­jí­cí­ho za pře­vra­tem, nena­šli bys­te jej. Zajímavé je ovšem sle­do­vat, koli­krát se ve sním­ku obje­ví pod­stat­né jmé­no Amerika a jeho nej­růz­něj­ší podo­by (Američan, ame­ric­ký, ame­ric­ká, atd.).   Na samém počát­ku se setká­vá­me v Charliem Hormanem (John Shea, zná­mý mimo jiné jako Lex Luthor z jed­né ze seri­á­lo­vých ver­zí Supermana) a jeho ženou Beth. Převrat je zastih­ne v zemi, odkud již není ces­ty ven. Postupně se začí­ná obraz po obra­ze utvá­řet nelí­tost­ná mozai­ka zvěr­stev pácha­ných téměř z roz­ma­ru, bru­ta­li­ty mili­ci­o­ná­řů, lhos­tej­nos­ti vrch­nos­ti k živo­tu oby­va­tel (a  tím výčet zda­le­ka nekon­čí). Proto ve chví­li, kdy se divák dozví­dá o zmi­ze­ní Charlieho Hormana, nemů­že být pří­liš pře­kva­pen. Na scé­nu při­chá­zí neza­po­me­nu­tel­ná figur­ka Charlieho otce Eda Hormana, ztvár­ně­ná vyni­ka­jí­cím Jackem Lemmonem, kte­rý po syno­vi spo­leč­ně se svou sna­chou pát­rá. Pokud máte Jacka Lemmona zafi­xo­va­né­ho v kome­di­ál­ní rovi­ně jakou před­vá­dí např. ve fil­mu Někdo to rád hor­ké, bude­te vel­mi pře­kva­pe­ni. Jeho výkon je v  této roli sku­teč­ně str­hu­jí­cí a  roz­hod­ně se u něj moc smát nebu­de­te. Obzvláště ve scé­ně s  ame­ric­kým kon­zu­lem, kdy pocho­pí­te, že otcov­ská lás­ka umí být i ve své tvr­dos­ti dojem­ná, bude­te u kon­ce s  dechem.  
Amerika a její úlo­ha   Když už jsem nara­zi­li na téma Američanů, nejde se nezmí­nit o  důle­ži­tém aspek­tu fil­mu. Snímek Missing nepo­skyt­ne divá­ko­vi odpo­vě­di na otáz­ky, kte­ré se během jeho shléd­nu­tí nut­ně musí obje­vit. Jedná se pře­de­vším o otáz­ku účas­ti Američanů na záři­jo­vém pře­vra­tu. Můžeme se pou­ze doha­do­vat, ovšem je jas­né, že sym­pa­tie na stra­ně USA asi pří­liš vel­ké nebu­dou. Předně se nebu­de­te moci zba­vit dojmu, že Američané jsou ti nej­sliz­štěj­ší a  nej­pro­lha­něj­ší tvo­ro­vé na svě­tě (tedy ale­spoň ti, co zastá­va­jí význam­né funk­ce v poli­tic­kém živo­tě, armá­dě apod.). A tenhle neváb­ný dojem vám zůsta­ne v hla­vě ješ­tě dlou­ho po  skon­če­ní sním­ku. Ostatně jako spous­ta jiných vje­mů a dojmů. Některé věci se vám pros­tě vry­jí pod kůži. Příkladem může být výrok armád­ní­ho důstoj­ní­ka Towera, kte­rý pra­ví: Kdo si hra­je s ohněm, ten se spá­lí. A  pozor­né­mu divá­ko­vi neu­jde, že onen oheň, může zahu­bit všech­ny, kdo se zpro­ti­ví vůli revo­lu­ci­o­ná­řů. Že by mož­ná dobo­vá para­le­la stu­de­né vál­ky?   

Nicméně, jak film nako­nec dopad­ne nepro­zra­dím. Vyústění pří­bě­hu je nato­lik emo­ci­o­nál­ní a upřím­né, že by byla ško­da jej zde odtaj­nit. Každopádně vře­le dopo­ru­ču­ji všem, kte­ré zají­ma­jí oso­by lidí a  zají­ma­vé kapi­to­ly z his­to­rie svě­ta.  

Závěrem    

Na závěr bych pou­ze chtě­la podotknout, že ten­to film obdr­žel Oscara za scé­nář a Zlato pal­mu na fes­ti­va­lu v  Cannes. 

---