Mission: Impossible

V roce 1996 byl nato­čen akč­ní špi­o­náž­ní film Mise: Impossible. Režisérem byl Brian De Palma a hlav­ní roli ztvár­nil Tom Cruise. Scénář napsa­li David Koepp a Robert Towne, a pří­běh vytvo­ři­li Koepp a Steven Zaillian. Film je zalo­žen na stej­no­jmen­ném tele­viz­ním seri­á­lu z roku 1966 a jeho pokra­čo­vá­ní z roku 1988. Ethan Hunt (Cruise) se ve fil­mu sna­ží odha­lit, kdo sto­jí za vraž­dou vět­ši­ny čle­nů jeho týmu IMF (Impossible Missions Force).

Paramount Pictures dlou­ho usi­lo­va­la o fil­mo­vou adap­ta­ci seri­á­lu, ale pro­jekt se zadr­hl, dokud Cruise neza­lo­žil Cruise/Wagner Productions a nevy­bral Mission: Impossible jako svůj prv­ní pro­jekt. Původně měl film reží­ro­vat Sydney Pollack, ale vět­ši­na scé­ná­ře byla dokon­če­na poté, co se při­da­li De Palma, Steven Zaillian, David Koepp a Robert Towne. De Palma také při­spěl vět­ši­nou akč­ních sek­ven­cí, zatím­co Cruise si sám plnil vět­ši­nu kaska­dér­ských kous­ků. Natáčení pro­bí­ha­lo od břez­na do srp­na 1995 v Londýně, stu­di­ích Pinewood v Anglii a v Praze.

Film Mise: Impossible měl pre­mi­é­ru 22. květ­na 1996 v USA pod zášti­tou spo­leč­nos­ti Paramount Pictures. Kritici film hod­no­ti­li smí­še­ně až pozi­tiv­ně, oce­ni­li akč­ní scé­ny, De Palmovu režii a Cruisův výkon, ale kri­ti­zo­va­li ho za slo­ži­tý děj. Dokonce i her­ci z původ­ní­ho seri­á­lu vyjá­d­ři­li nega­tiv­ní názor na film. Celosvětově vydě­lal Mise: Impossible 457,7 mili­o­nů dola­rů, což ho řadí mezi tři nej­vý­dě­leč­něj­ší fil­my roku 1996. Ústřední píseň ve fil­mu, kte­rou slo­ži­li Larry Mullen Jr. a Adam Clayton, se sta­la mezi­ná­rod­ním hitem a byla nomi­no­vá­na na cenu Grammy za nej­lep­ší popo­vý instru­men­tál­ní výkon. Úspěch fil­mu vedl k vytvo­ře­ní dlou­hé série fil­mů, kte­rá zapo­ča­la fil­mem Mission: Impossible.

Příběh

Poté, co dokon­čí mise v Kyjevě, je Jim Phelps a jeho posled­ní tým IMF vyslán do Prahy s cílem zasta­vit zlo­čin­né­ho agen­ta Alexandra Golicyna, kte­rý se chys­tá ukrást seznam CIA NOC. Bohužel mise selže, když je seznam ukra­den a tým je postup­ně likvi­do­ván spo­lu s Golitsynem, a tak jedi­ným pře­ži­vším je Ethan Hunt, Phelpsův spo­leč­ník.

Hunt je vyslý­chán ředi­te­lem IMF Eugenem Kittridgem v restau­ra­ci. Zjišťuje, že během mise byl v blíz­kos­ti dal­ší tým IMF a dozví­dá se, že celá ope­ra­ce byla pas­tí, aby odha­li­la zrád­ce v řadách IMF pomo­cí Golitsyna, kte­rý se vydá­val za zběhlé­ho agen­ta. Podezírá se, že zrád­ce spo­lu­pra­cu­je s obchod­ní­kem se zbra­ně­mi jmé­nem „Max“ v rám­ci „úko­lu 314“. Když Hunt zjis­tí, že Kittridge pode­zí­rá prá­vě jeho, unik­ne díky vybuchu­jí­cí žvý­kač­ce, kte­rou dostal před misí.

Po návra­tu do praž­ské­ho úkry­tu si Hunt uvě­do­mí, že „Job 314“ ve sku­teč­nos­ti odka­zu­je na bib­lic­ký verš Job 3,14, při­čemž „Job“ je kry­cí jmé­no zrád­ce. Phelpsova man­žel­ka Claire se neo­če­ká­va­ně obje­ví v úkry­tu. Předtím se mys­le­lo, že byla během mise zabi­ta, ale Claire vysvět­lu­je, že ji Phelps před svou smr­tí varo­val o zra­dě, což jí umož­ni­lo unik­nout. Hunt se dohod­ne na schůz­ce s Max, aby ji varo­val, že seznam NOC, kte­rý má, je faleš­ný a obsa­hu­je sle­do­va­cí zaří­ze­ní. Max si uvě­do­mí, že Hunt mlu­ví prav­du, a spo­leč­ně unik­nou Kittridgovu týmu. Hunt pře­svěd­čí Max, že může zís­kat sku­teč­ný seznam NOC výmě­nou za 10 mili­o­nů dola­rů a pra­vou identi­tu Joba.

Hunt a Claire naver­bu­jí dva opuš­tě­né agen­ty IMF, hac­ke­ra Luthera Stickella a pilo­ta vrtu­l­ní­ku Franze Kriegera. Infiltrují cen­t­rá­lu CIA v Langley, ukrad­nou pra­vý seznam a uprch­nou do Londýna. Krieger se zmoc­ní dis­ku s sezna­mem, ale Hunt ho pod­ve­de a donu­tí ho vzdát se dis­ku, kte­rý poté svě­ří Stickellovi. Kittridge nechá faleš­ně zatknout Huntovu mat­ku a strý­ce, aby Hunta při­lá­kal ven. Poté, co se Hunt dozví o jejich zatče­ní, kon­tak­tu­je Kittridgeho z tele­fon­ní bud­ky, čímž záměr­ně umož­ní sle­do­vá­ní hovo­ru IMF. Phelps se neo­če­ká­va­ně obje­ví, tvr­dí, že pře­žil střel­bu, a pro­zra­dí, že Kittridge je zrád­ce. Nicméně Hunt už si uvě­do­mil, že Phelps je ve sku­teč­nos­ti zrád­ce, když zjis­til, že bib­le, kte­rou Phelps pou­ží­val v Praze, byla odne­se­na z hote­lu Drake v Chicagu, kde Phelps před­tím půso­bil. Hunt se před­stí­rá, že věří Phelpsovi a domlou­vá si s Max výmě­nu sezna­mu ve vla­ku TGV smě­rem do Paříže, při­čemž taj­ně zve Kittridgeho na schůzku.

Vlakem Hunt navá­dí Max k sezna­mu a posí­lá ji do zava­za­dlo­vé­ho pro­sto­ru, kde jsou pení­ze a Job. Mezitím Stickellová pou­ži­je rušič­ku, aby Maxovi zabrá­ni­la nahrát seznam na své ser­ve­ry. Claire jde do pro­sto­ru, aby si vyzved­la svůj podíl z peněz, ale zjiš­ťu­je, že mís­to ní tam je pře­vle­če­ný Hunt. Když dora­zí sku­teč­ný Phelps a hro­zí zbra­ní, vez­me si pení­ze. Hunt posí­lá Kittridgovi živé video z jejich kon­fron­ta­ce a odha­lu­je Phelpse jako zrád­ce. Claire se sna­ží man­že­la pře­svěd­čit, ale Phelps ji zabi­je a vystou­pí na stře­chu vla­ku, kde ho čeká Krieger s vrtu­l­ní­kem. Když se Phelps sna­ží dostat na vrtu­l­ník pomo­cí lana, Hunt ho zadr­ží, což zabrá­ní Kriegerovi v odle­tu, a vrtu­l­ník vle­tí do tune­lu pod kaná­lem La Manche. Hunt pomo­cí dal­ší žvý­kač­ky vybuchu­jí­cí na dál­ku zni­čí vrtu­l­ník a zabi­je Phelpse i Kriegera. Kittridge vez­me Maxe do vaz­by a Stickell zís­ká seznam NOC. Hunt není jis­tý, zda se vrá­tí do týmu IMF, ale během letu ho letuš­ka oslo­ví a ptá se, zda je při­pra­ven při­jmout novou misi jako veli­tel týmu.

Obsazení

• Tom Cruise jako Ethan Hunt:
• Jon Voight jako Jim Phelps / Job 314: Mladý agent jed­not­ky IMF (Impossible Missions Force): Huntův men­tor a vete­rán, kte­rý taj­ně pra­cu­je pro Maxe.
• Emmanuelle Béart jako Claire Phelpsová: Phelpsova man­žel­ka a agent­ka IMF, kte­rá pra­cu­je po Ethanově boku, ale spik­ne se s man­že­lem, aby ukradla seznam NOC
• Ving Rhames jako Luther Stickell:
• Vanessa Redgrave jako Max: Nelegální obchod­ník se zbra­ně­mi a Jobův kon­takt
• Henry Czerny jako Eugene Kittridge:
• Jean Reno jako Franz Krieger:
• Kristin Scott Thomasová jako Sarah Daviesová: Agentka IMF a Ethanova part­ner­ka, kte­rá je odbor­ni­cí na sle­do­vá­ní.
• Emilio Estevez jako Jack Harmon: Estevez je v roli bez titul­ků.
• Ingeborga Dapkūnaitė jako Hannah Williamsová:
• Rolf Saxon jako William Donloe: agent­ka IMF a terén­ní pra­cov­ni­ce při­dě­le­ná do Phelpsova týmu: Marcel Iureş jako Alexander Golitsyn: Agent IMF, kte­rý se vydá­vá za zběhlé­ho agen­ta, aby vylá­kal krt­ka v Praze.
• Karel Dobrý jako Maxův poskok.
• Andreas Wisniewski jako Maxův poskok.
• Annabel Mullionová jako agent­ka IMF vydá­va­jí­cí se za letuš­ku v Ethanově leta­dle.
• Olegar Fedoro jako agent IMF během sek­ven­ce v Kyjevě.
• Morgan Deare jako Donald Hunt:

Produkce

Vývoj a scénář

Paramount Pictures drže­la prá­va na tele­viz­ní seri­ál a po něko­li­ka letech sna­hy se sna­ži­la pře­vést ho na film, ale nena­lez­la žád­ný živo­ta­schop­ný kon­cept. Tom Cruise byl dlou­ho­le­tým fanouš­kem seri­á­lu a při­šel s nápa­dem, že by to moh­lo být dob­ré téma pro film. Jako svůj prv­ní pro­jekt ve své nové pro­dukč­ní spo­leč­nos­ti si Cruise vybral Mission: Impossible a pře­svěd­čil Paramount, aby při­dě­lil roz­po­čet ve výši 70 mili­o­nů dola­rů. Cruise a jeho pro­du­cent­ská part­ner­ka Paula Wagnerová spo­lu­pra­co­va­li s reži­sé­rem Sydney Pollackem na vývo­ji pří­bě­hu po něko­lik měsí­ců, a poté naja­li Briana De Palmu jako reži­sé­ra. Během spo­leč­né veče­ře s Stevenem Spielbergem se Cruise setkal s De Palmou, kte­rý ho ohro­mil svým fil­mo­gra­fic­kým dílem. Po návra­tu domů si Cruise pro­hlé­dl všech­ny De Palmovy fil­my a roz­ho­dl se ho najmout na režii Mission: Impossible. Původní scé­ná­ře se niko­mu nelí­bi­ly, a tak De Palma při­zval sce­náris­ty Steva Zailliana, Davida Koeppa a nako­nec Roberta Towneho. Koepp byl nako­nec vyho­zen a Towne se stal hlav­ním sce­náris­tou. Cílem scé­ná­ře bylo neu­stá­le pře­kva­po­vat divá­ky. Koepp prý dostal 1 mili­on dola­rů za pře­pra­co­vá­ní původ­ní­ho scé­ná­ře. Při pří­pra­vě fil­mu se obje­vi­ly pro­blémy s dia­lo­gy a vývo­jem pří­bě­hu, ale základ­ní záplet­ka zůsta­la nedo­tče­na.

Film začal s před­pro­dukč­ní­mi pra­ce­mi bez finál­ní­ho scé­ná­ře. De Palma navr­hl akč­ní sek­ven­ce, ale Koepp a Towne neby­li spo­ko­je­ni s pří­bě­hem, kte­rý by je pro­vá­zel. Nakonec Towne pomohl sesta­vit začá­tek, střed a konec, na kte­ré se moh­ly napo­jit detai­ly pří­bě­hu, zatím­co De Palma a Koepp pra­co­va­li na záplet­ce. De Palma pře­svěd­čil Cruisera, aby prv­ní část fil­mu pro­bí­ha­la v Praze, měs­tě, kte­ré se v té době v holly­wo­od­ských fil­mech jen zříd­ka obje­vo­va­lo. Studia chtě­la udr­žet roz­po­čet mezi 40-50 mili­o­ny dola­rů, ale Cruise tou­žil po vel­ko­le­pých akč­ních scé­nách, kte­ré by roz­po­čet zvý­ši­ly na 62 mili­o­nů dola­rů. Nápad s pro­skle­nou restau­ra­cí s nádr­ží s hum­ry a akvá­rii s ryba­mi nad hla­vou byl Cruisův. Ve všech nádr­žích bylo 16 tun vody a exis­to­va­la oba­va, že při explo­zi bude létat mno­ho skla. De Palma vyzkou­šel sek­ven­ci s kaska­dé­rem, ale neby­la pře­svěd­či­vá, a tak požá­dal Cruisera, aby ji sám zku­sil, i když by to mohl ohro­zit jeho život. Během natá­če­ní scé­ny, kdy je Cruise zavě­šen na laně při pře­pa­de­ní tre­zo­ru, si do bot dal brit­ské lib­ro­vé min­ce jako pro­ti­zá­va­ží, aby zůstal ve vodo­rov­né polo­ze.

Natáčení zača­lo v břez­nu a trva­lo až do srp­na 1995, pře­váž­ně v Praze a stu­di­ích Pinewood, ale někte­ré scé­ny se toči­ly také v Londýně, Skotsku a Spojených stá­tech. Film byl jed­ním z prv­ních, kte­rý se natá­čel v sou­čas­né Praze a byly pou­ži­ty zná­mé loka­ce, jako je Karlov most, Národní muze­um a Staroměstské náměs­tí.

Cruise schvá­lil scé­nář pro akč­ní scé­nu na stře­še jedou­cí­ho vla­ku. Původně chtěl pou­žít fran­couz­ský vyso­ko­rych­lost­ní vlak TGV, ale byl mu ode­přen sou­hlas želez­nič­ní­mi úřa­dy. De Palma hle­dal vhod­né mís­to na jiných želez­ni­cích a nako­nec se domlu­vil s maji­te­li TGV poté, co strá­vil veče­ři s nimi. Pro tuto scé­nu Cruise potře­bo­val sil­ný vítr, kte­rý by ho mohl od vla­ku odfouk­nout. Po něko­li­ka neú­spěš­ných poku­sech najít vhod­ný stroj si Cruise vzpo­mněl na simu­lá­tor, kte­rý pou­ží­val při výcvi­ku para­šu­tis­ty. Našel jedi­ný stroj své­ho dru­hu v Evropě, kte­rý vytvo­řil vítr rych­los­tí až 140 mil za hodi­nu, aby mu zkres­lil obli­čej. Exteriérové zábě­ry vla­ku byly nato­če­ny na tra­ti Glasgow South Western Line mezi měs­ty New Cumnock, Dumfries a Annan. Většina scén byla však nato­če­na v Pinewood Studios před mod­rým plát­nem a poz­dě­ji digi­ta­li­zo­vá­na spo­leč­nos­tí Industrial Light & Magic.

Tvůrci dokon­či­li film včas a pod roz­poč­tem, což je v Hollywoodu vzác­nost, a Cruise sám pro­vá­děl vět­ši­nu kaska­dér­ských kous­ků. Původní úvod­ní sek­ven­ce, kte­rá předst

avo­va­la milost­ný troj­ú­hel­ník mezi Jimem Phelpsem, jeho ženou Claire a Ethanem Huntem, byla na radu George Lucase odstra­ně­na, pro­to­že pod­le De Palmy tes­to­va­cí pub­li­kum odvá­dě­la „mimo žánr“. Objevily se zvěs­ti o nepřá­tel­ství mezi Cruisem a De Palmou, což ješ­tě umoc­ni­ly, když se reži­sér na posled­ní chví­li omlu­vil z plá­no­va­ných roz­ho­vo­rů před uve­de­ním fil­mu do kin.

Hudba

Ve fil­mu „Mission: Impossible“ byla pou­ži­ta původ­ní sklad­ba od Lala Schifrina s názvem „Theme from Mission: Impossible“. Původně měl být zod­po­věd­ný za fil­mo­vou hud­bu Alan Silvestri, ale jeho hud­ba byla zamít­nu­ta a nahra­ze­na novou hud­bou od skla­da­te­le Dannyho Elfmana. Podle někte­rých zdro­jů Silvestri napsal a nahrál asi 20 minut hud­by, ale během post­pro­duk­ce roz­ho­dl pro­du­cent Tom Cruise o jejím nahra­ze­ní. Elfman měl pou­ze něko­lik týd­nů na slo­že­ní a pro­duk­ci finál­ní hud­by, do kte­ré včet­ně Schifrinova hlav­ní­ho téma­tu „The Plot“ zahr­nul i nová téma­ta pro posta­vy Ethana Hunta, Claire a IMF.

Členové kape­ly U2, Larry Mullen Jr. a Adam Clayton, byli fanouš­ky seri­á­lu a dob­ře zna­jí původ­ní hud­bu. Avšak byli ner­vóz­ní z pře­dě­láv­ky Schifrinovy zněl­ky. Clayton vytvo­řil svou vlast­ní ver­zi v New Yorku a Mullen ji dokon­čil v Dublinu o víken­dech mezi nahrá­va­cí­mi seze­ní­mi U2. Oba hudeb­ní­ci byli inspi­ro­vá­ni Brianem Enem a evrop­skou taneč­ní klu­bo­vou scé­nou, což odrá­že­lo jejich album Original Soundtracks 1, kte­ré nedáv­no nahrá­li s Enem. Nechali spo­leč­nost Polygram vybrat své­ho favo­ri­ta, ale chtě­li oba. Během jed­no­ho měsí­ce vytvo­ři­li dvě ver­ze pís­ně a pět remi­xů od DJů. Všechny sedm skla­deb se obje­vi­lo na limi­to­va­ném vydá­ní viny­lu. Píseň se dosta­la do prv­ní desít­ky hudeb­ních žeb­říč­ků po celém svě­tě.

Skladba od U2 a také Schifrinova ver­ze v podá­ní Londýnského filhar­mo­nic­ké­ho orchest­ru byly nomi­no­vá­ny na cenu Grammy za nej­lep­ší popo­vý instru­men­tál­ní výkon na 39. roč­ní­ku udí­le­ní cen Grammy.

Marketing

Společnost Apple Inc. inves­to­va­la 15 mili­o­nů dola­rů do pro­pa­gač­ní kam­pa­ně fil­mu, kte­rá zahr­no­va­la hry, tis­ko­vé rekla­my, tele­viz­ní spo­ty s frag­men­ty tele­viz­ní­ho pořa­du pře­ve­de­né­ho na celo­ve­čer­ní film, pro­pa­ga­ci u pro­dej­ců a v kinech a umís­tě­ní Apple počí­ta­čů ve fil­mu. Tato sna­ha ze stra­ny Apple měla za cíl zlep­šit si pověst, poté co ve dru­hém fiskál­ním čtvrt­le­tí zazna­me­na­la ztrá­tu 740 mili­o­nů dola­rů.

V Německu byla pro­pa­ga­ce fil­mu kom­pli­ko­vá­na roz­hod­nu­tím bavor­ské­ho minis­ter­ské­ho před­se­dy Edmunda Stoibera zaká­zat scien­to­lo­gy vstup do stát­ní sprá­vy. Tento zákaz vedl k pro­ti fil­mu posto­ji čle­nů vlád­nou­cí stra­ny CDU/CSU a mlá­dež­nic­ké orga­ni­za­ce Junge Union, kte­rá film boj­ko­to­va­la. Mezinárodní scien­to­lo­gic­ká cír­kev rea­go­va­la tím, že nepod­po­ro­va­la film finanč­ně a ozna­či­la situ­a­ci za pří­klad nábo­žen­ské dis­kri­mi­na­ce ze stra­ny němec­kých úřa­dů. Bojkot byl také kri­ti­zo­ván ame­ric­kým minis­ter­stvem zahra­ni­čí a Komisí OSN pro lid­ská prá­va poté, co se scien­to­log John Travolta setkal s ame­ric­kým pre­zi­den­tem Billem Clintonem a porad­cem pro národ­ní bez­peč­nost Sandym Bergerem. Církev násled­ně zve­řej­ni­la ote­vře­ný dopis v International Herald Tribune adre­so­va­ný kanc­lé­ři Helmutu Kohlovi, kte­rý napsal Bert Fields, ve kte­rém srov­ná­val němec­ký boj­kot scien­to­lo­gic­kých celebrit, včet­ně Cruisa, s nacis­tic­kým pále­ním knih.

Vydání

Domácí média

Společnost Paramount Home Video vyda­la film Mission: Impossible na VHS a LaserDiscu dne 12. lis­to­pa­du 1996 a na DVD dne 17. lis­to­pa­du 1998. Film byl poté zno­vu vydán jako spe­ci­ál­ní sbě­ra­tel­ská edi­ce na DVD dne 11. dub­na 2006, násle­do­va­ná vydá­ním na Blu-ray dne 3. červ­na 2008. Mezi spe­ci­ál­ní­mi funk­ce­mi jsou pět celo­ve­čer­ních fil­mů před­sta­vu­jí­cích 40leté dědic­tví a záku­li­sí, foto­ga­le­rie a ukáz­ky z kin. Verze na 4K UHD Blu-ray vyšla dne 26. červ­na 2018 a nabí­zí vylep­še­ný obraz a zvuk. V květ­nu 2021 se film Mission: Impossible obje­vil na trhu. K osla­vě 25. výro­čí byla ve Spojených stá­tech a Velké Británii vydá­na spe­ci­ál­ní edi­ce na remaste­ro­va­ném dis­ku Blu-ray, obsa­hu­jí­cí všech­ny jede­náct před­cho­zích spe­ci­ál­ních funk­cí.

Recepce

Box office

Dne 22. květ­na 1996 se kona­la pre­mi­é­ra Mission: Impossible ve více než 3 000 kinech, což teh­dy před­sta­vo­va­lo rekord­ní počet kino­vých sálů ve Spojených stá­tech. Tímto se stal prv­ním fil­mem, kte­rý dosá­hl této význam­né mil­ní­ku. Film také pře­ko­nal rekord v trž­bách za pre­mi­é­ro­vý den ve stře­du, kdy vydě­lal 11,8 mili­o­nu dola­rů, čímž pře­ko­nal před­cho­zí rekord drže­ný Terminátorem 2: Soudný den z roku 1991 s část­kou 11,7 mili­o­nů dola­rů. Mission: Impossible také zazna­me­nal vyso­kou návštěv­nost v mno­ha kinech po celém Spojených stá­tech. S cel­ko­vý­mi trž­ba­mi ve výši 45,4 mili­o­nu dola­rů pře­ko­nal film Twister a stal se nej­ú­spěš­něj­ším fil­mem květ­no­vé­ho pre­mi­é­ro­vé­ho víken­du. V prv­ních šes­ti dnech pro­mí­tá­ní vydě­lal 75 mili­o­nů dola­rů, čímž pře­ko­nal Jurský park, a během čtyř­den­ní­ho Memorial Day víken­du dosá­hl tržeb pře­sa­hu­jí­cích 56 mili­o­nů dola­rů, čímž pře­ko­nal film Flinstoneovi. Následující rok byl ten­to rekord pře­ko­nán fil­mem Ztracený svět: Jurský park, kte­rý se stal nej­vý­dě­leč­něj­ším fil­mem květ­no­vé­ho pre­mi­é­ro­vé­ho víken­du, fil­mem s nej­vět­ším počtem pro­mí­tá­ní a fil­mem s nej­vyš­ší­mi trž­ba­mi během Memorial Day. Mission: Impossible se držel na vrcho­lu žeb­říč­ků tržeb po dobu dvou týd­nů, než ho vystří­dal film Skála. Tom Cruise, hlav­ní herec ve fil­mu, odlo­žil svou obvyklou hono­rář­ní odmě­nu ve výši dva­ce­ti mili­o­nů dola­rů ve pro­spěch podí­lu na trž­bách. Celosvětově film vydě­lal 180,9 mili­o­nu dola­rů v Severní Americe a 276,7 mili­o­nu dola­rů ve zbyt­ku svě­ta, čímž se cel­ko­vé trž­by dosta­ly na část­ku 457,6 mili­o­nu dola­rů.

Kritické ohlasy

Na strán­ce Rotten Tomatoes zís­kal film s 65 recen­ze­mi hod­no­ce­ní 66 % a prů­měr­né skó­re 6,1/10. Na této plat­for­mě je pova­žo­ván za nej­lep­ší. Kritici se sho­du­jí, že film „Mission: Impossible“ nabí­zí ohro­mu­jí­cí spe­ci­ál­ní efek­ty a vel­ko­le­pou podí­va­nou, ale pří­běh občas půso­bí zma­te­ně.

Na ser­ve­ru Metacritic zís­kal film na zákla­dě 29 kri­tik hod­no­ce­ní 59 bodů ze 100, což ozna­ču­je „smí­še­né nebo prů­měr­né hod­no­ce­ní“. Diváci, kte­ří byli dota­zo­vá­ni na ser­ve­ru CinemaScore, udě­li­li fil­mu prů­měr­nou znám­ku „B“ na stup­ni­ci od A do F.

Roger Ebert, fil­mo­vý kri­tik lis­tu Chicago Sun-Times, udě­lil fil­mu tři hvěz­dič­ky ze čtyř a pozna­me­nal: „Je to film, kte­rý exis­tu­je v oka­mži­ku, a my musí­me exis­to­vat v oka­mži­ku, abychom si ho moh­li vychut­nat.“

Na dru­hou stra­nu Hal Hinson ve své recen­zi pro The Washington Post napsal: „Film obsa­hu­je prázd­né vzru­chy a napě­tí. Celým fil­mem však chy­bí osob­nost, dia­lo­gy jsou bez­bar­vé a scé­ny půso­bí prázd­ně. Nic zde není.“

Richard Schickel z časo­pi­su Time pozna­me­nal: „Ve fil­mu Mission: Impossible je záplet­ka, kte­rá by měla spo­jit všech­ny tyto udá­los­ti a posta­vy s něja­ký­mi zře­tel­ný­mi moti­vy, ale kro­mě pře­ži­tí momen­tál­ní kri­ze se tak nedě­je.“

Owen Gleiberman z Entertainment Weekly udě­lil fil­mu hod­no­ce­ní „B“ a uve­dl: „Problém není v kom­pli­ko­va­nos­ti záplet­ky, ale v neu­stá­lém důra­zu na kaž­dý detail. Je pou­ta­vý, ale mecha­nic­ký, plný akce, ale pře­pl­ně­ný až jako fyzi­kál­ní semi­nář. Studijně laby­rin­tic­ký.“

I přes­to­že mno­ho recen­zen­tů chvá­lí scé­ny vlou­pá­ní do CIA a posled­ní vrchol­nou pro­ná­sle­do­va­cí scé­nu, mají smí­še­né poci­ty zbyt­ku fil­mu. Tyto scé­ny jsou čas­to zmi­ňo­vá­ny jako vrchol­né momen­ty v sérii a opa­ko­va­ně se na ně odka­zu­je v násle­du­jí­cích dílech.

Reakce herců původního televizního seriálu

Reakce někte­rých her­ců původ­ní­ho tele­viz­ní­ho seri­á­lu, kte­rý se vysí­lal v letech 1966-1973, na film byly nega­tiv­ní. Greg Morris, kte­rý ve seri­á­lu hrál Barneyho Colliera, údaj­ně pro­je­vil zne­chu­ce­ní způ­so­bem, jakým film zachá­zel s posta­vou Phelpse, a dokon­ce ode­šel z kina před jeho skon­če­ním. Peter Graves, kte­rý ztvár­nil Jima Phelpse jak v původ­ním seri­á­lu, tak ve zno­vuzro­ze­ní z kon­ce 80. let, také nebyl spo­ko­jen s osu­dem Phelpse ve fil­mu. Gravesovi byla nabíd­nu­ta mož­nost opět zahrát si svou roli ze seri­á­lu, ale odmí­tl ji, když se dozvě­děl, že jeho posta­va bude odha­le­na jako zrád­ce.

Martin Landau, kte­rý ve seri­á­lu hrál Rollina Handa, vyjá­d­řil vlast­ní nesou­hlas s fil­mem. V roz­ho­vo­ru pro MTV v říj­nu 2009 Landau uve­dl: „Když pra­co­va­li na rané ver­zi prv­ní­ho dílu - niko­liv na scé­ná­ři, kte­rý nako­nec vzni­kl - chtě­li, aby byl celý tým zni­čen, jed­not­liv­ci odstra­ně­ni postup­ně, a já s tím nesou­hla­sil. Byl to pře­de­vším akč­ní dob­ro­druž­ný film, niko­liv Mission. Mise byla o hře mys­li. Ideální mise spo­čí­va­la v pro­nik­nu­tí dovnitř a úspěš­ném opuš­tě­ní, aniž by někdo tušil, že jsme tam byli. Celá struk­tu­ra se tedy změ­ni­la. Proč jsme se dob­ro­vol­ně roz­hod­li, že naše posta­vy budou v pod­sta­tě páchat sebe­vraž­du? Na to jsem zane­vřel... Dokonce ani samot­ný scé­nář nebyl tak kva­lit­ní!“

---

Zdroj: Anglická Wikipedie

---

---