(zatím nehodnoceno)
Loading...Filmoví teoretici považují muzikál Moulin Rouge za poslední díl režisérovy trilogie „rudé opony“, která začala filmem Tanec v srdci (1992) a pokračovala snímkem Romeo a Julie (1996) s Leonardem DiCapriem. Moulin Rouge mělo být vrcholem snažení australského režiséra Baze Luhrmanna, kterému s každým jeho autorským filmem rostla chuť, rozpočet a divácká obec. Čekání na Moulin Rouge bylo dlouhé. Film vznikal ve zbrusu nových ateliérech v Sydney, které Hollywood pokřtil přelomovým sci-fi Matrix a jeho produkce byla ohlášena již koncem roku 1999.
Kostýmy byly poplatné době, kdy se film odehrává, tedy přelomu 19. a 20. století, a speciálně pro film se jich ušilo na tři sta. Nejdražší rekvizitou byl náhrdelník zhotovený z platiny a osázený 1308 diamanty, který dodnes drží rekord nejdražšího šperku vyrobeného speciálně pro film.
Hudební základ tvořily nově zaranžované populární písně současných interpretů, konkrétně od Paula McCartneyho, Stinga, Eltona Johna, Davida Bowieho nebo Madonny, tedy tvůrců tvořících už od počátku vysílání stanice MTV. Jediná originální píseň muzikálu Moulin Rouge s názvem Come What May, která se stala velkým hitem, nebyla složena přímo pro muzikál. Baz Luhrman ji totiž nepoužil do svého předchozího filmu Romeo a Julie, kam byla původně určena, a bylo mu líto jí nevyužít.
Adepty na hlavní mužskou roli byli herci Heath Ledger, Jake Gyllenhaal a velkou naději producenti vkládali i do zpěváka Ronana Keatinga. Ti všichni se museli sklonit před talentem Ewana McGregora, kterého si studio Fox hýčkalo kvůli jeho několikaletému angažování v sérii Star Wars (1999–2005). Podobné to bylo i s obsazením klíčové role Satine, pro niž byly nejžhavějšími kandidátkami herečka Catherine Zeta-Jonesová a zpěvačka Courtney Love, vdova po Kurtu Cobainovi a představitelka hlavní ženské role v ceněném dramatu Lid versus Larry Flynt (1996) režiséra Miloše Formana. Režisér dal ale přednost Nicole Kidmanové, a když roli přijala, poslal jí obrovskou kytici rudých růží s ručně psaným lístkem, jak moc se těší na spolupráci. Byli to ostatně krajané a od počátku je pojila vzájemná sympatie. Následující dlouhé měsíce jim připravily těžkou zkoušku s trvalými následky pro jejich kariéry, které se dodnes přednáší na katedrách filmové produkce jako odstrašující příklad.
Každá herecká hvězda musí být pojištěná a hlavně pojistitelná. Žádná hollywoodská produkční společnost nezíská prostředky na výrobu filmu bez pojištění produkce a zvláště hvězd. Když se totiž herci v hlavní roli něco přihodí a natáčení se kvůli tomu zpozdí, pojišťovna kryje veškeré investice vložené do filmu, které jsou vždy nejméně o pětinu vyšší než rozpočet celého díla. Nicole Kidmanová prošla zdravotní prohlídkou a natáčení nic nestálo v cestě. Po pár dnech si ovšem při natáčení vážně zranila koleno a pojišťovna musela vyplatit 3 000 000 dolarů. Každá pojišťovna má na natáčení své poradce, kteří hlídají, aby se herci nevystavovali přílišnému riziku. Pokud mají tito konzultanti pocit, že se herec nechová podle smlouvy, anebo by jeho jednání mohlo vést ke zranění, pojišťovna napříště stanoví přemrštěnou výši pojistky, nebo dokonce odmítne hvězdu dále pojistit. Kvůli zranění Nicole Kidmanové při natáčení Moulin Rouge musela stejná pojišťovna dále vyplatit 7 000 000 dolarů Jodii Fosterové, protože Kidmanová nestihla natáčení jejího thrilleru Úkryt a pokračovala v muzikálové produkci v Austrálii. Vzhledem k jejímu dalšímu závazku – filmu Návrat do Cold Mountain – ji žádná pojišťovna už pojistit nechtěla, protože měla v lékařské zprávě uvedeno, že po operaci kolene a následné rekonvalescenci má na koleni otok.
Z toho důvodu se ve zmíněném filmu musela ve všech akčnějších scénách nechat zastoupit dublérkou a produkční společnost ji musela vyjmout z pojistky filmu, podělit se o její pojistku u jiné pojišťovny a složit mimořádnou kauci (včetně milionu z honoráře herečky samotné) z vlastních peněz oproti jejímu čestnému prohlášení, že se jí nic nestane. Pojišťovna filmu Moulin Rouge totiž uvedla, že za herečku vyplatila trojnásobné plnění pojistné události a je pro ni nadále nepojistitelná. Trvalo řadu měsíců, než se status Kidmanové opět změnil na pojistitelnou a ona se mohla naplno vrátit ke své kariéře.
Jak vidno, atmosféra byla velmi napjatá. Natáčení se prodlužovalo, plánovaný rozpočet byl výrazně překročen a režiséra Baze Luhrmanna, kterého až dosud všichni oslavovali za Romea a Julii, začali novináři označovat za snílka, jemuž se velikášství a nezkušenost vymkly kontrole.
Po projekci vedení studia se navíc ukázalo, že nikdo nemá konkrétní představu jak film představit publiku a vydělat na něm. Situaci příliš nepomohlo ani vyjádření režiséra: „Moulin Rouge je v zásadě muzikál, možná opera, nebo nakonec příběh vyprávěný písní. Je to náš prostředek jak udržet diváka v bdělém stavu.“ A tak šéfové marketingu přišli s nápadem, že budou film prodávat bez jediné informace o ději. Podle toho vypadaly i plakáty k filmu, které se soustředily pouze na emoce. Snímku nakonec velmi pomohl MFF v Benátkách, který si jej vybral jako zahajovací film, který je vždy spojen s velkou publicitou. První kritiky byly dost rozporuplné, ale Moulin Rouge se ukázal být běžcem na dlouhou trať a navzdory zprvu odmítavým reakcím uspěl. Získal osm nominací na Oscara a především díky úspěchu v Evropě i vysoké tržby. Stal se tak argumentem pro další nákladné muzikálové produkce, takže v průběhu dalších let mohly vzniknout filmy jako Chicago (2002) nebo Dreamgirls (2006).
Nejnovější komentáře