(3 hlasů, průměr: 3,67 z 5)
Loading...„Kdybychom se vrátili domů v roce šestnáctém, rozpoutali bychom z bolesti a síly našich prožitků vichřici. Až se vrátíme teď, budeme unavení, zdrcení, vyhořelí, z kořenů vyvrácení a bez naděje. Už se nedokážeme zapojit do normálního života. Porozumět mu a vyznat se v něm.“ (strana 182)
Pár slov o autorovi: Německý spisovatel a dramatik. V osmnácti letech, po ukončení školy narukoval do armády, kde byl několikrát zraněn. Především díky tomu jsou jeho díla poznamenána velkým odporem k válce. Po nástupu nacismu byly jeho knihy prohlášeny za „zvrhlé umění“ a byly veřejně páleny. Nakonec byl zbaven německého občanství a dále žil střídavě v Americe a Švýcarsku. Po vydání knihy Na západní frontě klid se setkal s okamžitým úspěchem, žádná jeho další kniha nepřekonala slávu té první.
Obsah: Kniha vypráví o tom, jak se Pavel společně se svými kamarády na popud svého učitele Kantorka, rozhodne, že narukuje do armády. V průběhu knihy sledujeme hrůzy války a také to, jak válka Pavla a jeho kamarády zničila pro další život.
V příběhu jde hlavně o absurditu celé války protkané s úvahami o životě, smrti, strachu a přátelství.
První dojmy: Hned po prvních pár stránkách jsem byla velmi příjemně překvapená. Většinou mi u knih tohoto typu chvilku trvá, než se začtu, ale u téhle jsem se začetla okamžitě. Už od začátku mě kniha velmi chytla.
Popis hlavních postav: Pavel – Osmnáctiletý gymnazista, který narukuje do armády a zjišťuje, že není už schopen jiného života. Prioritou je pro něj přátelství a je schopen pro své přítele riskovat život.
Katza – Pavlův nejlepší přítel, který ho naučí, jak se o sebe postarat. Je hlavou celé jejich party.
Himmelstoss – Velitel výcviku, který šikanuje Pavla a jeho kamarády až do doby, kdy mu ukáží, že si to nenechají líbit.
Cílová skupina: Kniha určitě nebude pro ty, kteří nesnesou násilnosti, protože těch je v knize plno. Chce to, aby člověk měl poměrně silný žaludek. Nehledě na to si myslím, že by si knihu měl přečíst každý.
Kniha rozhodně taky není pro mladší čtenáře, jelikož jde o válku. Ale jinak bych knihu doporučila všem.
„Žádnému z nás není víc jak dvacet, ale mládí máme už dávno za sebou! Stali se z nás starci!“ (strana 16)
Proč jsem knihu začala číst? Prvotní impulz byla spolužačka, která mi jednou řekla, že by ji dala přečíst každému. Po přečtení knihy jsem ráda, že tyhle slova řekla a nemůžu jinak, než souhlasit.
Doporučila bych ji k maturitě? Proč? Bez sebemenšího zaváhání říkám, že ano. Kniha je krátká, poměrně dobře čtivá a já nevidím ani jeden důvod, proč bych knihu k maturitě nedoporučila.
Je snadné o knize mluvit? Myslím, že ano. Jde o válečnou knihu a podle mého názoru se o takových knihách vždy mluví poměrně snadno. Snad každý z nás dokáže říct pár slov o válce. V příběhu nejsou žádné složité zápletky ani žádné míchání vedlejších dějů. Když pochopíte úvahy o životě ve válce a smrti, je to docela snadné.
Je lehce zapamatovatelná a čtivá? Zapamatovatelná určitě ano, jelikož je příběh opravdu silný a hned se vám to nevykouří z hlavy. Jsem si jistá, že některé části se vám vryjí pod kůži.
Čtivá je taky, ale nevím, jestli to je u téhle knihy potřebné, protože tam jsou určité pasáže, u kterých je potřeba se zastavit a trochu se zamyslet. Také tam jsou části, kdy je nějaký moment popsán tak silně, že to aspoň mě osobně donutilo, na chvilku knihu odložit a rozdýchat to.
Co kniha čtenářovi může dát? Opravdu neskutečně silný prožitek. Jednak na mě udělaly dojem všechny ty úvahy o životě a také popis války. Mám pocit, že knihy jako je tato by v nás měli vyvolat určité úvahy o tom, jak lidé strašně trpěli a jak bychom měli být vděční za to, že my takhle těžce bojovat nemusíme.
Co překvapilo? Poutavost celého příběhu. Většinou u klasické literatury mám trochu problém s tím, že ne každá kniha je psaná tak, že se snadno začtete do příběhu, zvlášť pak ty válečné. Na západní frontě klid je ale pravý opak a do příběhu se ponoříte už během prvních pár stran.
Co zklamalo? Na téhle knize jsem nenašla nic, co by mě zklamalo.
„Naše ruce jsou země, naše tělo bláto a oči dešťové kalužiny. Nevíme, zda ještě žijeme.“ (strana 178)
Popiš knihu 2 slovy: utrpení, bolest
Můj názor: Knihu rozhodně doporučuju všem. K maturitě je to rozhodně dobrá volba. Je to silný příběh se zajímavými úvahami a i kdyby jenom v rámci nějakého přehledu, považuju tuhle knihu za něco jako nutnost.
Fakt v knize není nic, co ji vytknout. Poutavá námětem, příběhem i zpracováním. Postavy reálné a živé. Myšlenka velká a důležitá. Nemůžu nic jiného, než znova říct, že doporučuji.
Procentuální hodnocení: 97 %
Licence foto
|
Tento obrázek je volným dílem, protože se jedná jen o mechanický sken či fotokopii originálu volného díla anebo se jedná o dílo, jež se evidentně takovému skenu či fotokopii podobá natolik, že nemůže požívat ochrany autorského práva. Originál samotný je volným dílem z následujícího důvodu:
|
Nejnovější komentáře